VYBERTE SI REGION

Vyšetřovatelé přijdou o přístup k údajům operátorů

Brno /AKTUALIZOVÁNO/ - Vyšetřovatelům se od října uzavře cesta k údajům o uskutečněném telekomunikačním provozu. Ústavní soud (ÚS) ve středu zrušil část trestního řádu, která umožňuje získat od operátorů takzvané provozní a lokalizační údaje.

4.1.2012 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Soudci ale dopad svého nálezu odložili a ponechali ustanovení v platnosti ještě do konce letošního září. Dali tak zákonodárcům čas k novelizaci normy a jejímu uvedení do souladu s ústavním pořádkem.

Policejní prezidium podle své mluvčí Pavly Kopecké dnešní rozhodnutí soudu očekávalo. „Výtky Ústavního soudu směřující k právní úpravě tohoto ustanovení se objevily již v nálezu ÚS z 22. března 2011,“ uvedla mluvčí. Proto začala policie společně s ministerstvem vnitra spolupracovat na novele trestního řádu. „V současné době probíhá legislativní proces v této souvislosti, který však plně spadá do kompetencí ministerstva vnitra,“ podotkla Kopecká.

Podle ústavních soudců je zákon ohledně provozních a lokalizačních údajů příliš obecný a neurčitý. „V podstatě umožňuje vyžádat údaje od operátorů pokaždé, když existuje jakákoliv souvislost s jakýmkoliv probíhajícím trestním řízením,“ řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Vyžádání údajů o telekomunikačním provozu přitom kvůli závažnosti zásahu do soukromí nesmí být podle Rychetského rutinním prostředkem policejní práce. Využití údajů ÚS připouští u závažné trestné činnosti a v případech, kdy není k dispozici jiný, šetrnější postup.

Podle Rychetského policie v minulosti žádala o údaje příliš často. Například v roce 2009 policisté adresovali soudům více než 280.000 žádostí o výpisy. Ústavní soudci naznačili, že nová zákonná úprava, která již vzniká, by se měla podobat úpravě odposlechů. Vyšetřovatelé by tak mohli výpisy získat jen v případech, kdy prověřují závažnou trestnou činnost. Podle Rychetského je věcí zákonodárců, aby stanovili, u kterých činů a s jakou trestní sazbou veřejný zájem převažuje nad ochranou soukromí.

Dnešní nález neznamená, že vyšetřovatelé do konce září nemohou podávat nové žádosti o výpisy. Soudy jen musejí pokaždé zvažovat, zda je zásah do soukromý nutný a oprávněný. Policie také neztratila možnost využít již dříve získané údaje, zdůraznil Rychetský.

Návrh na zrušení sporného paragrafu podal Obvodní soud pro Prahu 6. Ustanovení stručně upravuje způsob, jak se vyšetřovatelé dostávají k údajům od operátorů. Podle obvodního soudu je úprava příliš benevolentní a není v souladu se základním právem na ochranu tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením. Příkaz k vydání údajů dává operátorům soud, a to písemně a s odůvodněním. Údaje mohou získat policisté nebo státní zástupci, případně si je soud může vyžádat i pro vlastní potřebu. Žádné omezení v trestním řádu stanoveno není. Podle Rychetského si policie může výpisy teoreticky vyžádat třeba i u nedbalostních či­nů.

V napadeném ustanovení nejde o odposlechy a záznamy hovorů, ale takzvané provozní a lokalizační údaje. Vyšetřovatelé díky těmto informacím od telefonních operátorů a poskytovatelů internetu dokážou přesně zmapovat, kdo s kým a kdy komunikoval. Navíc údaje také umožňují určit, kde se volající nacházeli. Je to důležité například při zjišťování pohybu podezřelých v době spáchání trestného činu.

Ústavní soud už stejné ustanovení kritizoval v nálezu, jímž loni v březnu zrušil část zákona o elektronických komunikacích. Tehdy soudci označili preventivní uchovávání provozních a lokalizačních údajů o uskutečněné komunikaci za protiústavní. Zákon o elektronických komunikacích podle nich nepřiměřeně zasahoval do soukromí lidí a chyběly v něm mantinely a přesná pravidla pro využívání nashromážděných informací.

Do trestního řádu tehdy ústavní soudci zasáhnout nemohli, protože ÚS je vždy do značné míry vázán zněním návrhu, který směřoval jen proti zákonu o elektronických komunikacích a jeho prováděcí vyhlášce. Obvodní soud pro Prahu 6 pak proto sepsal nový návrh, který výslovně čerpá z březnového nálezu ústavních soudců a odkazuje na kritiku, kterou tehdy ÚS vyslovil. Obvodní soud zároveň pozastavil projednávání asi desítky žádostí o vydání příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu.

Autor: ČTK

4.1.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
15 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seismologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které postihla série silných zemětřesení už loni. Informace o případných obětech zatím nesou k dispozici, první menší škody ale hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies