Soudci ale dopad svého nálezu odložili a ponechali ustanovení v platnosti ještě do konce letošního září. Dali tak zákonodárcům čas k novelizaci normy a jejímu uvedení do souladu s ústavním pořádkem.

Policejní prezidium podle své mluvčí Pavly Kopecké dnešní rozhodnutí soudu očekávalo. „Výtky Ústavního soudu směřující k právní úpravě tohoto ustanovení se objevily již v nálezu ÚS z 22. března 2011,“ uvedla mluvčí. Proto začala policie společně s ministerstvem vnitra spolupracovat na novele trestního řádu. „V současné době probíhá legislativní proces v této souvislosti, který však plně spadá do kompetencí ministerstva vnitra,“ podotkla Kopecká.

Podle ústavních soudců je zákon ohledně provozních a lokalizačních údajů příliš obecný a neurčitý. „V podstatě umožňuje vyžádat údaje od operátorů pokaždé, když existuje jakákoliv souvislost s jakýmkoliv probíhajícím trestním řízením,“ řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Vyžádání údajů o telekomunikačním provozu přitom kvůli závažnosti zásahu do soukromí nesmí být podle Rychetského rutinním prostředkem policejní práce. Využití údajů ÚS připouští u závažné trestné činnosti a v případech, kdy není k dispozici jiný, šetrnější postup.

Podle Rychetského policie v minulosti žádala o údaje příliš často. Například v roce 2009 policisté adresovali soudům více než 280.000 žádostí o výpisy. Ústavní soudci naznačili, že nová zákonná úprava, která již vzniká, by se měla podobat úpravě odposlechů. Vyšetřovatelé by tak mohli výpisy získat jen v případech, kdy prověřují závažnou trestnou činnost. Podle Rychetského je věcí zákonodárců, aby stanovili, u kterých činů a s jakou trestní sazbou veřejný zájem převažuje nad ochranou soukromí.

Dnešní nález neznamená, že vyšetřovatelé do konce září nemohou podávat nové žádosti o výpisy. Soudy jen musejí pokaždé zvažovat, zda je zásah do soukromý nutný a oprávněný. Policie také neztratila možnost využít již dříve získané údaje, zdůraznil Rychetský.

Návrh na zrušení sporného paragrafu podal Obvodní soud pro Prahu 6. Ustanovení stručně upravuje způsob, jak se vyšetřovatelé dostávají k údajům od operátorů. Podle obvodního soudu je úprava příliš benevolentní a není v souladu se základním právem na ochranu tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením. Příkaz k vydání údajů dává operátorům soud, a to písemně a s odůvodněním. Údaje mohou získat policisté nebo státní zástupci, případně si je soud může vyžádat i pro vlastní potřebu. Žádné omezení v trestním řádu stanoveno není. Podle Rychetského si policie může výpisy teoreticky vyžádat třeba i u nedbalostních či­nů.

V napadeném ustanovení nejde o odposlechy a záznamy hovorů, ale takzvané provozní a lokalizační údaje. Vyšetřovatelé díky těmto informacím od telefonních operátorů a poskytovatelů internetu dokážou přesně zmapovat, kdo s kým a kdy komunikoval. Navíc údaje také umožňují určit, kde se volající nacházeli. Je to důležité například při zjišťování pohybu podezřelých v době spáchání trestného činu.

Ústavní soud už stejné ustanovení kritizoval v nálezu, jímž loni v březnu zrušil část zákona o elektronických komunikacích. Tehdy soudci označili preventivní uchovávání provozních a lokalizačních údajů o uskutečněné komunikaci za protiústavní. Zákon o elektronických komunikacích podle nich nepřiměřeně zasahoval do soukromí lidí a chyběly v něm mantinely a přesná pravidla pro využívání nashromážděných informací.

Do trestního řádu tehdy ústavní soudci zasáhnout nemohli, protože ÚS je vždy do značné míry vázán zněním návrhu, který směřoval jen proti zákonu o elektronických komunikacích a jeho prováděcí vyhlášce. Obvodní soud pro Prahu 6 pak proto sepsal nový návrh, který výslovně čerpá z březnového nálezu ústavních soudců a odkazuje na kritiku, kterou tehdy ÚS vyslovil. Obvodní soud zároveň pozastavil projednávání asi desítky žádostí o vydání příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu.