VYBERTE SI REGION

Vysokoškolské profesory bude dál jmenovat prezident. Novela je hotová

Praha – Vysoké školy budou muset zabrat, aby mohly dál učit, bádat a rozvíjet své obory. Změní se totiž akreditační proces, kdy nový státní orgán již nebude dávat souhlas 
k pěstování konkrétního oboru, ale celé školy. Ministerstvo školství se na tom shodlo s Českou konferencí rektorů (ČKR), která sdružuje 26 hlav veřejných, 23 soukromých 
a dvou státních vysokých škol.

5.9.2014 6
SDÍLEJ:

Prezident Zeman při jmenování profesorů v pražském Karolinu.Foto: Deník/Divíšek Martin

„Věříme, že tato změna povede ke snížení byrokratické zátěže a vyšší odpovědnosti škol," uvedl včera rektor Univerzity Karlovy v Praze a šéf ČKR Tomáš Zima. Po společném jednání s vedením ministerstva školství rektoři konstatovali, že novela vysokoškolského zákona, kterou by ještě letos měli dostat poslanci na stůl, je podrobně prodiskutována a je dobrým kompromisem.

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) dodal, že obsáhlá novela by měla přispět ke stabilizaci vysokoškolského prostředí. Již dříve Deníku řekl, že tím míní i úbytek méně kvalitních fakult. „Místo akreditační komise bude fungovat instituce, jejíž předsedu a místopředsedu bude jmenovat vláda na návrh ministra. Tým profesionálů bude chodit do terénu a bude kontrolovat, zda jsou akreditační podmínky naplňovány. Cílem není někoho buzerovat, ale ukázat, že jde špatnou cestou a jak to může napravit. Kde to ale fungovat nebude, tam skončí," vysvětlil nové pojetí institucionální akreditace Marcel Chládek. Škola by například neměla získat státní svolení 
s výukou, pokud na ní nebudou učit garanti oborů a profesoři na plný úvazek. O podobě akreditačního orgánu se ale ještě zřejmě v parlamentu svede boj.

Vliv akademiků

Po připomínkách rektorů se například již nyní do návrhu dostalo ustanovení, že na výběr šéfa akreditací bude mít vliv i akademická obec. Poslankyně TOP 09 Anna Putnová chce jít ještě dál. „Předseda akreditačního úřadu bude mít velký vliv na složení hodnotitelských komisí, měla by ho jmenovat vláda na návrh univerzit a výzkumných institucí, ministerstvo bych z toho vynechala," uvedla v ČT.

Anna Putnová vítá i možnost odebírání vysokoškolských titulů. Podle předlohy rektor bude moci tři roky od chvíle, kdy měl student složit státní závěrečnou zkoušku nebo obhájit dizertační práci, zahájit přezkumné řízení. Proti rektorově verdiktu se dotyčný může odvolat ke správnímu soudu. Pokud tak neučiní, bude zbaven vysokoškolského diplomu i titulu.

Ve vysokoškolském zákoně má zůstat i dosavadní způsob jmenování univerzitních profesorů. Nadále jim má dekrety podepisovat prezident republiky. Miloš Zeman se s bývalým ministrem školství Petrem Fialou dohodl na úpravě, která by tuto pravomoc svěřovala ministrovi školství, ale po odporu akademického prostředí od toho jeho nástupce Marcel Chládek ustoupil.

Kauza Putna

„Prezident není automat na podpisy, a má-li někoho jmenovat, musí mít právo se k navrhovaným kandidátům vyjádřit, případně některého 
z nich odmítnout," řekl před časem Miloš Zeman Deníku. Podle hlavy státu je prezidentské jmenování pozůstatkem rakousko-uherského mocnářství.

Zatím to vypadá, že nebude-li s kandidátem souhlasit, bude muset jeho dekret podepsat, ale předávat mu ho bude ministr školství. Takový postup se uplatnil v případě profesora Martina C. Putny, k jehož osobě měl Miloš Zeman výhrady, nikoli však odborné, ale občanské povahy.

Autor: Kateřina Perknerová

5.9.2014 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
Banka UBS v Curychu. Ilustrační foto.

Kde nejlépe platí cizincům? Ve Švýcarsku. V Česku nemají smysl pro humor

Michal Pavlata.
5

Zemřel herec, dabér a publicista Michal Pavlata

Udělal si fajn selfie. Ostatní mysleli, že je sebevrah

Ústí nad Labem – „Je tam sebevrah," ukazovali kolemjdoucí na oblouk Benešova mostu. Na místě svítily majáčky policie a hasičů, byla sobota asi osm hodin večer, provoz na mostě byl uzavřen policií a vypnuto trakční vedení trolejbusů.

AKTUALIZOVÁNO

Washington na manifestaci za práva žen přilákal přes půl milionu lidí

Masovou účast dnes v centru Washingtonu před budovou Kongresu USA doprovázela manifestace za práva žen, jejíž součástí byl i pochod k Bílému domu. Demonstrace, která sice nebyla ohlášena jako akce proti Trumpovi, se mezitím v protest proti novému prezidentovi jasně přeměnila. Organizátoři očekávali až čtvrt milionu lidí, ale úřady, které byly původně v odhadech střízlivější, nyní hovoří až o 500.000 účastnících. Spekuluje se, že dnešní shromáždění se vyrovnalo páteční inauguraci prezidenta Donalda Trumpa. Podobné manifestace s přece jen menší účastí se konaly i v dalších městech USA, ale i světa včetně Prahy.

Konec twitteru na vnitru. Zaměstnanci retweetnuli nelichotivé foto z inaugurace

Americké ministerstvo vnitra dostalo pokyn uzavřít všechny své twitterové účty poté, co na jednom z nich jeho zaměstnanci retweetnuli nelichotivé porovnání fotek z inaugurace exprezidenta Baracka Obamy a nynějšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies