VYBERTE SI REGION

Vyšší daně krizi prohloubí, varují ekonomové

Praha - Odborníci odmítají plán ministerstva financí na růst daní, doporučují státu šetřit. Obchodníci tvrdí, že by kvůli vyššímu DPH museli zdražit.

18.8.2009 6
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Je to špatná zpráva, která se ale dala předpokládat. Pokud vláda stihne poslat do sněmovny návrh na zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) a spotřební daně na pohonné hmoty, obchodníci zdraží. A jako první to odnesou potraviny. Marže obchodníků – zvláště těch malých – jsou totiž už nyní na samé hraně udržitelnosti.

„Chápeme, že manévrovací prostor vlády v době krize je omezený a ministr financí si myslí, že když zvedne o dvě procenta DPH, tak to obchodníci částečně rozpustí ve svých maržích, ale to nemusí platit. Je to spíše cesta do pekel,“ varoval včera prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka.

„Nejvíce se to logicky dotkne potravin, u nich je marže obchodníků zhruba dvojnásobně nižší než u ostatního zboží,“ řekl Deníku Juračka.

Ekonomové však souhlasí s tím, že pokud by ke zvýšení daní došlo, obchodníci ho rozhodně nevezmou na svá bedra.

„Zkušenost říká, že v 90 procentech to vždycky zaplatí spotřebitel,“ doplňuje ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl.

Lepší je šetřit

Analytici soudí, že návrh ministra financí Eduarda Janoty na daňovou rošádu nic neřeší. A stejně tak může být nebezpečný i návrh ČSSD na zvýšení daní právnickým osobám. Vyjma obřích firem nebo bank, jež by zvýšení daní přestály, mohou v síti uváznout i menší podniky. Jejich případné krachy pak mohou roztočit další kolo propouštění, které by zatížilo rozpočet.

Kudy tedy vykročit ze začarovaného kruhu? Analytici jsou zajedno: šetřit musí stát hlavně sám u sebe.

„Já být někým, kdo v době krize navrhne zvýšení daní, tak si to za obrázek rozhodně nedám,“ kritizuje hlavní ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová. „Když to řeknu velmi obrazně, tak to chce kupovat méně stíhaček a soustředit se na to, kam peníze putují.“ S tím souhlasí i ostatní.

„Myslím, že stát by více ušetřil, kdyby si hlídal státní zakázky. Protože těmi zbytečně protečou desítky miliard korun ročně. Také by mohl šetřit na personálním obsazení ministerstev. Zvýšení DPH ničemu nepomůže, bude mít negativní dopad na domácí spotřebu a tím pádem i ekonomiku,“ dodal analytik společnosti Partners Pavel Kohout.

Jenže ministerstvo financí tvrdí, že šetřit už nemá kde. Největší část z rozpočtu totiž tvoří takzvané mandatorní čili povinné výdaje.

Čas se rychle krátí

Vláda nicméně přiznává, že návrhy na zvýšení daní nakonec nemusí stihnout poslat do sněmovny. Do předčasných voleb by se sněmovna oficiálně měla sejít už jenom jednou. A není jasné, jaký program si poslanci odhlasují.

„Je to takový vějíř nápadů, jak z krize ven. Je to takové naše doporučení, co dělat, kdybychom po volbách pokračovali my,“ uvedl v pondělí ministr financí Janota.

Premiér Jan Fischer nicméně dodal, že při stávající situaci státního rozpočtu se bez zvyšování daní nejspíše neobejde. „Dejte nám čas, abychom ten návrh ministra financí prodebatovali s odborníky. Já si však dovedu představit, že za těchto kritických výpadků z daní se budeme zabývat i příjmovou stránkou rozpočtu,“ uvedl šéf kabinetu.

Chování vlády rozdílně chápou i jednotlivé politické strany, které po volbách rozhodnou, které z opatření začne skutečně platit. ODS včera zopakovala, že spíše než jednostranné zvýšení DPH by uvítala sblížení obou sazeb této daně.

„Například aby se snížená devítiprocentní sazba DPH zvýšila o dvě až tři procenta, a naopak základní 19procentní sazba o jedno procento snížila,“ navrhl ekonomický expert ODS Martin Doktor.

ČSSD pak zvyšování DPH odmítá úplně. Naopak trvá na svém plánu získat peníze do děravého rozpočtu z vyšších firemních daní.

„Pouhé zvýšení DPH by zatížilo velké množství lidí,“ řekl šéf socialistů Jiří Paroubek.

Mezi spory analytiků a hádkami politiků nicméně státní dluh i nadále roste. Pro letošek by se schodek rozpočtu mohl dotknout magické hranice až 200 miliard korun. Pokud by se neudělala žádná opatření, v příštím roce by se dluh vyšplhal až na 230 miliard korun. Pokud se přiškrtí výdaje a zároveň stoupnou daně, bude rozpočet ve schodku „pouhých“ 156 miliard korun.

JAN KLIČKA


Tomáš Sedláček, hlavní makroekonom ČSOB: Nebál bych se zdražit alkohol a tabák

Kdyby se o zvýšení DPH nepsalo, nikdo by si toho ani nevšiml. Ceny by vzrostly maximálně o jedno procento. To v rozhovoru pro Deník uvedl jeden z nejviditelnějších ekonomů Česka Tomáš Sedláček, hlavní makroekonomický stratég Československé obchodní banky. Vyšší ceny by ale viděl nejraději na cenovkách alkoholu a cigaret.

Co říkáte návrhům ministra financí Eduarda Janoty?

Teď je na pořadu dne, co mělo být na pořadu už dávno, a to administrace bolesti. Systém, který je u nás nastavený a který je charakteristický pro většinu Evropy, je dlouhodobě neudržitelný. Je třeba trochu té bolesti pustit. Kdyby se ovšem k těmto krokům přistoupilo dříve, určitě by to tak nebolelo. Bohužel, nás to potkalo až v době ekonomické krize, kdy narazila kosa na kámen. Jsou to ekonomické reformy, snižování výdajů či zvyšování daní. Oboje bolí a obojí se musí udělat.

Neobáváte se toho, že v případě zvýšení DPH by mohlo dojít k omezení výdajů domácností, omezení spotřeby a že by tím paradoxně mohla ekonomika ještě více utrpět?

Byl bych raději, kdyby se přistoupilo ke škrtání výdajů. Ale to je tak složitá politická věc, že k ní nebyla odvaha ani v letech, kdy provést šly. Ale na druhou stranu: kdyby se zvýšila daň z přidané hodnoty o dvě procenta, ceny se zvýší maximálně o procento, a kdyby se o tom nepsalo, prakticky nikdo by si toho nevšiml.

Co říkáte na návrhy, které by zvýšily daňovou zátěž lidem s vyššími příjmy, popřípadě podnikatelům?

Myslím, že lepší je DPH. Je to nepřímá daň. Nebránil bych se například ani zvyšování spotřební daně, což je další nepřímá daň. Nebránil bych třeba vyššímu zdanění alkoholu či tabáku.
Eduard Janota spotřební daň zmínil, ale ve vztahu k pohonným hmotám. Obává se, že při razantním zvýšení daně u alkoholu a cigaret by mohlo dojít k růstu pašeráctví… To je práce policie, aby pašování pohlídala. Přesto, zvýšení cen o pár procent by podle mne nevedlo k velkému zvýšení pašeráctví, navíc si uvědomme, že u nás je často levnější alkohol než voda.

Co by to znamenalo, kdyby se nepřistoupilo k žádnému z Janotových opatření?

Pokračovalo by se bez administrace bolesti a přesouvalo by se to do budoucnosti. A jestli by to opravdu pokračovalo dál, dopadneme jako v Maďarsku: obrovsky vzroste státní dluh.

VOJTĚCH JANDA


Maďaři a Lotyši si už na šetření zvykají

Budapešť, Riga - Na Maďarsko se v posledních měsících hledělo většinou jen s obavami. Tamní průběh finanční krize totiž často připomínal hororové scénáře. V těch se kromě strmě stoupající inflace a nezaměstnanosti počítalo také například s krachem bank, který by se mohl přesunout i do zbytku střední Evropy.

Nejčernější představy se však nenaplnily. Stát před bankrotem zachránila zahraniční pomoc v podobě finančních injekcí a také radikální škrty. S těmi přišel Gordon Bajnai, který v čele vlády nahradil na jaře nepopulárního Ference Gyurcsányho.

„Úsporná opatření se dotknou každého Maďara,“ upozorňoval nový předseda kabinetu hned od prvního dne ve funkci. Důvěru v lidech však nevzbudil ani tehdy, když si plat snížil na symbolický forint a oznámil, že oseká i mzdy ministrů a státních manažerů.

„Krachu nebo jiných vážných problémů se stále bojí na 40 procent obyvatel,“ konstatoval červnový průzkum Magyar Gallup.

A stabilněji si nestojí ani Lotyšsko, kterému se řadu let přezdívalo pobaltský tygr. Slabiny hospodářství, ve kterém se i během růstu zvyšovaly dluhy, vyšly na světlo hned po začátku globální recese. Vláda proto v červnu při plánování rozpočtu rozhodla, že penze sníží o desetinu a platy ve státním sektoru o pětinu.

MICHAELA MUŽÍKOVÁ

18.8.2009 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Prosinec bude teplotně průměrný, nejchladněji bude mezi svátky

Praha - Následující čtyři týdny budou teplotně průměrné, nejchladnější by mělo být období mezi svátky. Nejvíce srážek má spadnout už příští týden, celkový prosincový úhrn by ale neměl vybočit z dlouhodobého průměru. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies