VYBERTE SI REGION

Vyšší odborné školy končí, prý nevyhovují trhu

Praha – Ministerstvo školství chce podle náměstkyně Jany Matesové nabídnout těmto školám tři až šest variant proměny.

15.2.2010 26
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografieFoto: Hradecký deník

Aleně Fikrové je 23 let a sedí v recepci jedné účetní společnosti. Tato absolventka pražské Vyšší odborné školy dopravní přitom měla úplně jiné plány. „Pracovala jsem v rámci praxe nebo brigádnicky na letišti, v DHL, Student Agency. Vždy jsem toužila po práci v dopravě. Jenže po skončení školy jsem zjistila, že všechna místa jsou obsazená,“ vypráví Alena. Myslí si, že kdyby měla bakalářský titul, byla by na tom lépe.

„Relativně značný podíl absolventů VOŠ uvádí, že by při opakované volbě dali přednost studiu vysoké školy, ale z výsledků našeho průzkumu je zřejmé, že důvodem preference magisterského nebo bakalářského je pozitivnější vnímání absolventů VŠ ve společnosti, jejich větší prestiž a lepší postavení na trhu práce, případně vyšší platové ohodnocení,“ reaguje Markéta Pražmová, předsedkyně asociace VOŠ.

Alenin příběh nicméně naznačuje, proč se ministryně školství Miroslava Kopicová rozhodla ještě do voleb vládě předložit návrh na transformaci Vyšších odborných škol (VOŠ). Její náměstkyně Jana Matesová upřesňuje, že zřizovatelům VOŠ nabídnou tři až šest variant proměny. Do čtyř let by VOŠ měly z mapy Česka vymizet. Hlavním argumentem je, že studenti 184 VOŠ by se mohli stát nejčastějšími klienty úřadů práce. „Zaměstnavatelé požadují jednoznačně technické profese, průmyslováky a řemeslníky, eventuálně absolventy vysokých technických škol. Vyšší odborné školy to určitě nevytrhnou,“ řekl Deníku prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl.

Pražmová přesto oponuje: „Z analýzy zadané ministerstvem vyplývá, že spolu s magisterským studiem má vyšší odborné vzdělání absolventy s nejlepším uplatněním na trhu práce. VOŠ se nejvíce otevřely zaměstnavatelům.“ Jenže Matesová je přesvědčena, že co vyhovuje dnes, nebude stačit v budoucnu. „Ve vyspělejším světě tento segment vzdělání neexistuje. Proměnou prošlo Finsko, Korea, Kanada či USA, které vzdělání výrazně diferencují,“ říká Matesová. Podle ní si samy VOŠ musí rozhodnout, kde je jejich místo na slunci. Podle náměstkyně mají největší perspektivu diplomované vysokoškolské kurzy a komunitní školy. „Právě ty mají obrovský pozitivní dopad na region, místní lidé v nich absolvují večerní či víkendové kurzy na úrovni vysokoškolských akreditovaných programů,“ soudí Matesová.

Jednu z takových soukromých škol vede v severočeském Dubí Marie Bílová. Její VOŠ je propojena se střední školou. Má 200 studentů denního i dálkového studia oborů sociální práce, sociální pedagogika a personální řízení. „Zaměřujeme se na skutečné potřeby regionu. Naše škola se nachází v oblasti, kde je vysoká nezaměstnanost a kde jsou komunity, jejichž obyvatelé jsou ohroženi sociálním vyloučením. Vzdělávací instituce sice nemůže dělat zázraky v prostředí, kde sílí sociální napětí, ale určitě může krok za krokem přispívat ke zlepšení situace, což na naší škole např. znamená více se věnovat procvičování teorie v praxi, konfrontovat studenty s reálným prostředím ohrožených komunit a tím je zbavovat iluzí i spasitelských myšlenek,“ potvrzuje Bílová přesvědčení náměstkyně Matesové o užitečnosti komunitních škol.

Pardubický kraj chce redukovat gymnázia

Pardubice – Dětí ubývá a trh potřebuje technicky vzdělané lidi. Na tyhle dvě teze se rozhodl reagovat Pardubický kraj. Jeho radní doporučili ředitelům gymnázií a ekonomických škol, aby zredukovali množství prvních ročníků. „V následujících čtyřech letech klesne počet středoškoláků z 30 na 25 tisíc. Přebývají absolventi manažerských a administrativních oborů, zatímco těch technických se nedostává,“ vysvětluje náměstek hejtmana Roman Línek (KDU-ČSL).

Na gymnáziích a v ekonomických oborech nyní studuje 48 procent z celkového počtu žáků v kraji, ale podle statistik právě oni nejčastěji končí v evidencích úřadů práce. Školy vyučující technické obory naopak živoří a v extrémních případech jsou naplněny pouze ze 46 procent. „Se snižujícím se počtem dětí klesá i počet žáků, kteří mají ke studiu na gymnáziu nebo obchodní akademii předpoklady. Kapacita těchto škol se však dosud neměnila, což zákonitě vede k menším nárokům na přijímané děti a tím pádem i k slabší úrovni celého vzdělávacího procesu,“ vysvětluje radní pro oblast školství Jana Pernicová (ČSSD).

Pardubický primátor Jaroslav Deml se na vedení kraje zlobí: „Pardubicko má přijít o čtyři gymnaziální třídy, Chrudimsko o dvě. Kraj tak sděluje talentovaným dětem, že mají smůlu a nemohou si vybrat obor podle svých preferencí a studijních předpokladů.“ Dodává, že zatímco celorepublikově se na gymnázia dostává z 9. tříd 21 procent dětí, na Pardubicku to bude jen 13.

Kromě toho, že krajští radní chtějí gymnaziálnímu vzdělání vrátit punc elitnosti, připojují se i k názoru, že VOŠ jsou slepou vývojovou větví. Přímo v Pardubicích mají zkušenosti s VOŠ při Střední zdravotní škole, která se před časem změnila ve fakultu zdravotnických studií. „To je jednoznačný trend a kdo má tendenci si ho nevšímat, bude k tomu okolnostmi dotlačen,“ říká Línek. K přeměně tváře regionálního školství kraj rozbíhá odbornou diskusi, která by měla být uzavřena začátkem příštího školního roku. Pak by rodiče i žáci měli mít jasno, jaké střední školy budou v kraji fungovat od roku 2011/12.

Kdo studuje na VOŠ
Náměstkyně ministryně školství Jana Matesová pro Deník:

Vyšší odborné školy do budoucna nejsou životaschopné


VOŠ jsou vedeny jako součást regionálního školství, přesto někdy se o nich hovoří jako o segmentu terciárního vzdělání. Kde se tedy nacházejí?
Ano, sama tato nejednoznačnost dobře ilustruje jednu z největších bolestí vyššího odborného vzdělávání: potíže s vyjasněním postavení, cílů a identitou. Vyšší odborné školy jsou zřizovány, financovány, spravovány a nakonec i legislativně ukotveny stejně jako školy střední. Na druhou stranu svými cíly i postavením naplňují znaky profesně zaměřeného vzdělávání. Právě tyto prvky chceme reformními kroky podpořit a pomoci určité části kapacit vyššího odborného vzdělávání plnohodnotně se do terciárního sektoru vzdělávání začlenit.

Co je hlavním důvodem volání po změně?
Je důležité, aby v budoucnosti stále více našich studentů mohlo kombinovat své vzdělání v různých částech Evropy, a naopak mladí lidé ze zahraničí mohli část studia absolvovat u nás. To je naprosto klíčové pro pronikaní na zahraniční trhy, otrkání se v tužší konkurenci atd. Ale k tomu je potřeba hrát podle stejných pravidel. Naše podniky soutěží na trzích s celým světem, ale studenti zatím nemají jasně sjednocená pravidla přípravy. To jim komplikuje možnost získávat zkušenosti, „trénovat“ tam, kde jim to nejvíce přinese, a to se musí změnit.

Je proměna VOŠ součástí ministerské strategie rozrůzňování VŠ na praktické, vzdělávací a výzkumné?
Pokud jde o terciární vzdělávání jako takové, pak ano: je strategií ministerstva velmi podstatně podpořit diferenciaci.
Dnešním VOŠ však chceme dát příležitost i v dalších segmentech vzdělávání – a to jak v programech krátkých profesně zaměřených kurzů, tak v dalším vzdělávání v rámci celoživotního vzdělávání. Změny v sektoru vyššího odborného vzdělávání se ukazují být nezbytnou podmínkou pro jeho další existenci, konkurenceschopnost a zachování některých specifických hodnot, které tento typ vzdělávání přináší.
Že dnešní sektor VOŠ má řadu pozitiv, neznamená, že v této podobě je životaschopný i pro další desetiletí a že bude stále poskytovat vzdělání, které lidem snadno zajistí práci.

Jakým směrem se musí tedy vydat?
Dnešní bezprecedentně tvrdá mezinárodní konkurence potřebuje široký okruh lidí se vzděláním, které svých charakterem odpovídá vysokoškolskému, i když je velmi prakticky zaměřené na některou konkrétní oblast činnosti. Tito lidé budou muset především umět samostatně a soustavně pracovat s informacemi, být zvyklí sami si je vyhledávat, ověřit jejich kvalitu, samostatně hledat nová použití, zkrátka být zvyklí na to, že svět kolem se neustále mění a oni i jejich podřízení s tím musí držet krok, jinak se neuživí. K tomu slouží profesní bakalářské programy a krátké profesní programy a toto vzdělání musíme u nás podstatně rozšířit.

Jednali jste už s VŠ, které by měly zřejmě vzít VOŠ pod svá křídla?
Ne, taková jednání jsou zatím předčasná, navíc nemohou opomíjet další z klíčových partnerů, především zřizovatele vyšších odborných škol - kraje, církev či soukromé subjekty. Stále ještě probíhají analytické a přípravné práce, které by měly pomoci navrhnout vhodné možnosti řešení včetně majetkoprávních otázek. Chceme současným VOŠ nabídnout tři až šest variant jejich možného uplatnění v budoucím systému vzdělávání. Se zřizovateli chceme zahájit jednání v dohledné době, kdy budou konkrétnější představy alternativních řešení k dispozici. Předpokládáme, že se uskuteční v řádů týdnů.

Autor: Kateřina Perknerová

15.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 26
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Prosinec bude teplotně průměrný, nejchladněji bude mezi svátky

Praha - Následující čtyři týdny budou teplotně průměrné, nejchladnější by mělo být období mezi svátky. Nejvíce srážek má spadnout už příští týden, celkový prosincový úhrn by ale neměl vybočit z dlouhodobého průměru. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies