VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výuce moderních dějin se věnuje málo času, tvrdí kantoři

Praha - Výuce moderních dějin se nevěnuje dostatek času, překážkou jsou někdy také postoje ostatních učitelů a rodičů. V průzkumu zpracovaném společností Factum Invenio pro Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se na tom shodlo téměř 1600 učitelů dějepisu ze základních a středních škol.

21.11.2012 9
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vlastimil Leška

Děti prý nejvíce zaujmou dokumenty s historickou tematikou nebo besedy s pamětníky, podle tří čtvrtin dotázaných je ale zájem o dějepis mimo výuku u žáků okrajový.

„Dvě třetiny oslovených učitelů se domnívají, že by se výuce moderních dějin mělo věnovat více času než dosud," konstatuje dnes zveřejněná zpráva s tím, že průměrně je dějinám po roce 1945 věnováno 28 vyučovacích hodin, tedy asi polovina dějepisu během jednoho školního roku. Školy jsou kvůli výuce moderních dějin často kritizovány, mnohdy se prý potýkají s nedostatkem času, a výuka dějepisu tak pro žáky skončí třeba druhou světovou válkou.

Tomáš Zatloukal z ministerstva školství ale upozornil, že každá škola si rozsah hodin pro dané téma stanovuje sama. K výsledkům dotazníku prý ale ministerstvo chce přihlížet při tvorbě standardů pro 5. a 9. třídy a případně i při úpravě centrálních osnov.

Svědectví pamětníků

Při výuce novodobé historie se dějepisáři podle průzkumu věnují hlavně přelomovým událostem z let 1968 až 1989 a také politickým procesům v 50. letech. „Žáky podle učitelů nejvíc motivuje k zájmu o minulost sledovat filmy s historickou tematikou. Velmi podněcující je i svědectví pamětníků a návštěva významného místa, muzea či výstavy," uvádějí autoři průzkumu. Učitelé žáky prý zaujmou hlavně regionální a válečnou historií, ale také takzvanými dějinami každodennosti. V tom jim pomáhá právě vyprávění pamětníků.

Ohledně dalšího vzdělávání uvedlo 17 procent vyučujících, že se v posledních třech letech účastnilo dvou až třech vzdělávacích kurzů. Asi 14 procent se ale nevzdělávalo vůbec. „I kvůli nedostatku času nevyužívají učitelé plně potenciálu pomůcek a doprovodných materiálů pro výuku. Je proto nutné nabídnout jim lepší servis v podobě nabídky dalšího systematického vzdělávání," uvedli zástupci ÚSTR. Seminářů organizovaných ústavem se prý dosud zúčastnila tisícovka kantorů.

Podpora hrdosti

Hlavním cílem výuky dějepisu je podle vyučujících to, aby žáci uměli vyhledávat a zpracovávat informace a dokázali obhájit svůj názor. Podle některých by také měl také dějepis u dětí podpořit hrdost na svou vlast. Přesto si ale 56 procent respondentů myslí, že schopnost kriticky zhodnotit historické poznatky má méně než čtvrtina žáků. Představy dětí o minulosti formují podle většiny dějepisářů filmy, média a také rodina.

Právě dokumenty jsou proto pro učitele jednou z nejvýznamnějších pomůcek, při přípravě kromě učebnic využívají také internet a přihlížejí k aktuálním událostem. Kantoři si pochvalovali také pořady České televize nebo projekt Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni, v rámci něhož mohou získat dokumenty a výukové materiály věnující se totalitě nebo normalizaci.

Autor: ČTK

21.11.2012 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Lukáš Freisler, Sýrárna: Já jsem na to EET už dlouho předem připravený. Co se týče technického provozu, tak v tom problém žádný nebyl. Samozřejmě se nám lépe dýchalo bez toho podrobného zkoumání tržeb.
29

Nejmenší obchody by mohly získat kompenzaci za EET

AKTUALIZOVÁNO

Hrad Bouzov zůstává státu, řád s odvoláním neuspěl

Hrad Bouzov zůstává majetkem státu. Krajský soud v Olomouci dnes zamítl odvolání Německého řádu.

Pohledem Jana Kličky: Akademie českých prezidentů

Nuda to nebude. Miloš Zeman má s definitivní platností v prezidentské kampani minimálně dva protikandidáty z „těžší váhy". Oba dva jsou to – i s trochou nadsázky – akademici. Ten první a již dříve potvrzený textař Michal Horáček šéfoval Akademii populární hudby. Druhý, nově potvrzený Jiří Drahoš byl až do minulého týdne předsedou ctihodné Akademie věd ČR.

Až 400 tisíc migrantů může podle německého ministra přijít letos z Afriky

Až 400 tisíc migrantů by mohlo letos podle německého ministra pro rozvojovou pomoc Gerda Müllera připlout do Evropy přes Středozemní moře. Aby nepřišly další statisíce či miliony migrantů, měla by Evropská unie podle něj změnit svou politiku vůči Africe.

Divoké ráno na dálnici D1: nehoda auta s kamionem i hořící motor

Nehoda osobního auta a kamionu zkomplikovala cestu do práce řidičům jedoucím ve čtvrtek ráno po dálnici D1 ve směru z Vyškova na Brno. Kvůli střetu dvou aut byla dálnice u obce Luleč na Vyškovsku na čas uzavřená a tvořily se kolony.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies