VYBERTE SI REGION

Výuce moderních dějin se věnuje málo času, tvrdí kantoři

Praha - Výuce moderních dějin se nevěnuje dostatek času, překážkou jsou někdy také postoje ostatních učitelů a rodičů. V průzkumu zpracovaném společností Factum Invenio pro Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se na tom shodlo téměř 1600 učitelů dějepisu ze základních a středních škol.

21.11.2012 9
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vlastimil Leška

Děti prý nejvíce zaujmou dokumenty s historickou tematikou nebo besedy s pamětníky, podle tří čtvrtin dotázaných je ale zájem o dějepis mimo výuku u žáků okrajový.

„Dvě třetiny oslovených učitelů se domnívají, že by se výuce moderních dějin mělo věnovat více času než dosud," konstatuje dnes zveřejněná zpráva s tím, že průměrně je dějinám po roce 1945 věnováno 28 vyučovacích hodin, tedy asi polovina dějepisu během jednoho školního roku. Školy jsou kvůli výuce moderních dějin často kritizovány, mnohdy se prý potýkají s nedostatkem času, a výuka dějepisu tak pro žáky skončí třeba druhou světovou válkou.

Tomáš Zatloukal z ministerstva školství ale upozornil, že každá škola si rozsah hodin pro dané téma stanovuje sama. K výsledkům dotazníku prý ale ministerstvo chce přihlížet při tvorbě standardů pro 5. a 9. třídy a případně i při úpravě centrálních osnov.

Svědectví pamětníků

Při výuce novodobé historie se dějepisáři podle průzkumu věnují hlavně přelomovým událostem z let 1968 až 1989 a také politickým procesům v 50. letech. „Žáky podle učitelů nejvíc motivuje k zájmu o minulost sledovat filmy s historickou tematikou. Velmi podněcující je i svědectví pamětníků a návštěva významného místa, muzea či výstavy," uvádějí autoři průzkumu. Učitelé žáky prý zaujmou hlavně regionální a válečnou historií, ale také takzvanými dějinami každodennosti. V tom jim pomáhá právě vyprávění pamětníků.

Ohledně dalšího vzdělávání uvedlo 17 procent vyučujících, že se v posledních třech letech účastnilo dvou až třech vzdělávacích kurzů. Asi 14 procent se ale nevzdělávalo vůbec. „I kvůli nedostatku času nevyužívají učitelé plně potenciálu pomůcek a doprovodných materiálů pro výuku. Je proto nutné nabídnout jim lepší servis v podobě nabídky dalšího systematického vzdělávání," uvedli zástupci ÚSTR. Seminářů organizovaných ústavem se prý dosud zúčastnila tisícovka kantorů.

Podpora hrdosti

Hlavním cílem výuky dějepisu je podle vyučujících to, aby žáci uměli vyhledávat a zpracovávat informace a dokázali obhájit svůj názor. Podle některých by také měl také dějepis u dětí podpořit hrdost na svou vlast. Přesto si ale 56 procent respondentů myslí, že schopnost kriticky zhodnotit historické poznatky má méně než čtvrtina žáků. Představy dětí o minulosti formují podle většiny dějepisářů filmy, média a také rodina.

Právě dokumenty jsou proto pro učitele jednou z nejvýznamnějších pomůcek, při přípravě kromě učebnic využívají také internet a přihlížejí k aktuálním událostem. Kantoři si pochvalovali také pořady České televize nebo projekt Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni, v rámci něhož mohou získat dokumenty a výukové materiály věnující se totalitě nebo normalizaci.

Autor: ČTK

21.11.2012 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:
Americký velvyslanec Andrew Schapiro
19 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Orkán Kyrill před deseti lety ničil i zabíjel

Vichr, který se v lednu 2007 prohnal celou Evropou, po sobě zanechal spoušť.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies