Spolu s nimi fond, jenž podporují mecenáši, ocení i devět mladých talentovaných vědců cenou Neuron Impulsy a celkem 6,5 milionu korun, které dostanou na výzkum. Fond podle Brůnové představí i několik novinek - zásadní krok v podpoře mladých vědců a další podporovaný obor.

Předseda vědecké rady NF Neuron Pavel Hobza uvedl, že rada na ceny navrhuje špičkové vědce, kteří výrazně ovlivnili úroveň poznání ve svých oborech a kteří svou energii věnují intenzivní práci s mladou generací vědců a vnímají vědu jako službu společnosti. Připomněl rovněž, že tři z letošních laureátů byli Národní Akademií věd USA zvoleni jejími členy - Pospíšil, Michl a Svoboda pak zahraničním spolupracovníkem akademie.

Michl byl několikrát nominován na Nobelovu cenu

Chemik Michl působí na Univerzitě v Coloradu. Ve Spojených státech dosáhl významného postavení při výzkumu nanotechnologie. Jako jeden z prvních přišel na to, že mikroelektronika založená na křemíkových čipech brzy dosáhne hranic svých možností. Několikrát byl nominován na Nobelovu cenu. Od Neuronu dostane cenu v oboru chemie. Exner se podílel na založení Evropské výzkumné rady (ERC), v letech 2011 až 2014 byl jejím viceprezidentem. Od Neuronu obdrží cenu v oboru matematika. Zabývá se matematickou fyzikou, především studiem nestabilních systémů.

Šamánek snížil úmrtnost dětských pacientů

Kardiolog Šamánek podstatně přispěl k založení pražského dětského kardiocentra, tehdy jediného zařízení tohoto typu na světě. Prosadil převratné diagnostické a léčebné postupy, díky tomu podstatně snížil úmrtnost malých pacientů. Antropolog práva Pospíšil se dlouhodobě zabývá kulturami Eskymáků, indiánů a tyrolských sedláků. Byl poradcem pro otázky lidských práv několika amerických prezidentů.

Objevy ve fyzice a genetice

Fyzik Peřina dosáhl mezinárodního věhlasu svými publikacemi o kvantové, statistické a nelineární optice a teorii koherence světla. Podílel se na objevu vlastností neklasického světla. Genetik Svoboda je jedním ze světově uznávaných odborníků v oboru retrovirologie. Už na počátku 60. let Svoboda vydával práce o biologii viru Rousova sarkomu, přenosném zhoubném nádoru drůbeže, vyvolaného specifickým rakovinovým retrovirem. Tato zjištění tvoří dodnes základ znalostí oboru.