VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vzbudila se po týdnech a bez nohou

Jihlava – Andrea Brzobohatá odjela před šesti lety se svým rok a půl starým synem na hory. Tam jí však začalo být zle. Nejprve ji jen bolelo v krku, ale poté jí bylo hůř a hůř.

13.10.2016
SDÍLEJ:

Bez nohou. Andrea Brzobohatá (stojí na snímku před svou fotografií, která je součástí výstavy v obchodním centru City Park) přišla o nohy kvůli meningokokovi.Foto: Deník/Ivana Holzbauerová

Nakonec jí přátelé zavolali sanitku. Poté, co se za ní zavřely dveře, si Andrea už nic nepamatuje.

Vzpamatovala se až po pěti týdnech v brněnské nemocnici.

„Nevěděla jsem, co se děje. Byla jsem ovázaná, měla umělé dýchání a kolem mě byly tisíce hadiček," vzpomínala Andrea. Posléze se dozvěděla, že byla nakažená meningokokem a měla sepsi, což je celkové selhání organismu či zjednodušeně otrava krve. Lékaři Andree proto hned po převozu do nemocnice naordinovali antibiotika. Po pětitýdenním spánku se ale stále nedokázala dotknout ani vlastního nosu.

Trvalo ještě několik týdnů, než se Andrea zcela vzpamatovala, až se jednoho dne chtěla postavit. Sestřička jí ale řekla, že to nepůjde. Amputovali jí totiž nohy. „Byl to pro mě šok. Musím upřímně přiznat, že jsem přemýšlela i nad sebevraždou," řekla Andrea.

Smysl života

Při přemítání nad smyslem života a smrtí ale nakonec zvítězila její urputnost. Přesvědčila sama sebe, že se na nohy opět postaví, a tak se také stalo. Po půl roce v nemocnici, půl roce
v rehabilitačním centru 
a dalším roce zápasení udělala Andrea první kroky. Má bionické nohy a při chůzi jí pomáhají také berle. „Jsou borci, kteří chodí i bez berlí, ale já se bojím. Možná to jednou dokážu, je to všechno v hlavě," poznamenala.

Andrea se na rehabilitačním centru v Praze setkala 
s dalšími lidmi bez končetin a společně založili centrum No Foot No Stress, které takovýmto lidem pomáhá. Jeho hlavním cílem je poskytovat podporu lidem s amputovanými končetinami. „A funguje to. Když někdo brečí, že nemá kotník a že pro něj skončil život, a pak přijdu já a nemám dvě kolena, tak těm lidem se to
v hlavě obrátí," dodala Andrea.

Součástí centra je i sdružení Antimeningokok.cz, které má za úkol dělat osvětu o meningokokovi. Proto vznikla i speciální emotivní výstava, kterou mohou od včerejšího dne do 25. října lidé vidět v jihlavském obchodním centru City Park. Výstavu tvoří panely s fotografiemi těch, kterým kvůli meningokokovi museli amputovat končetiny, a také jejich povídání. Výstava chce nejen rozšířit povědomí o této bakterii, ale hlavně upozornit na to, jak se lze proti ní chránit. Jedinou možností prevence je totiž očkování.

„V Anglii je očkování proti meningokokovi povinné. 
U nás ne a vakcína je navíc poměrně drahá. Očkuje se proti dvěma typům. Proti jednomu stojí vakcína 1 940 korun, proti druhému 3 250 za jednu vakcínu, přičemž je nutné jít dvakrát," uvedla ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina Alena Dvořáková.

Nákaza číhá kdekoliv

Meningokok se šíří vzduchem a přenáší ho bacilonosiči. Lidé se jím mohou nakazit kdekoliv. Náchylnější mohou být v případě únavy či nachlazení. Nakazí se ale i zcela zdraví lidé.

„I když jsem se za dvacet let práce lékařky setkala asi s patnácti případy nakažení meningokokem, musím říct, že lékaři mají z tohoto onemocnění opravdu strach, protože probíhá velice rychle. Do několika hodin od projevení příznaků může totiž pacient zemřít. Navíc první příznaky imitují klasické virové onemocnění, takže je ho těžké identifikovat. Člověk má horečku, bolí ho hlava, svaly a klouby. Až později se ukážou krvácivé projevy na kůži, 
a to už je jasné, že se jedná o meningokoka," podotkla lékařka infekčního oddělení z jihlavské nemocnice Romana Kumštarová. V Kraji Vysočina se meningokok 
v tomto roce neobjevil. 
V roce 2015 bylo však 
v celé republice 48 případů.

Meningitida čili zánět mozkových blan je zánět ochranných membrán pokrývajících mozek a míchu, známých pod souhrnným názvem mozkomíšní pleny. Zánět může vzniknout v důsledku infekce viry, bakteriemi či jinýmimikroorganismy, méně často pak vlivem některých léků. Meningitida může ohrozit život člověka, neboť k zánětu dochází v oblasti mozku a míchy; proto je nemoc klasifikována jako stav vyžadující akutní zásah.
K nejčastějším symptomům meningitidy patří bolesti hlavy a ztuhlost šíje spojené s horečkou, zmateností nebo poruchami vědomí, zvracením a neschopností snášet světlo (fotofobie) či hlasité zvuky (fonofobie). U dětí se často vyskytují pouze nespecifické symptomy, jako je podrážděnost a ospalost. Pokud se objeví vyrážka, může být znamením specifické příčiny meningitidy; charakteristická vyrážka doprovází například meningitidu způsobenou bakteriemi Neisseria meningitidis.
Zdroj: Wikipedie

Čtěte také:

Meningitida vzala Martinovi sluch, zvuky nyní vnímá díky magnetu v hlavě

Porazila meningitidu. Byl to zázrak, říká matka Aničky

Na plzeňském učilišti se objevila meningitida, jeden žák zemřel

Osmiměsíční dívku napadl zákeřný vir

IVANA HOLZBAUEROVÁ

Autor: Redakce

13.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Plavecký areál Klíše.
33

Dotační úřad chce po Ústí vrátit čtvrt milionu za halu na Klíši

Budova Národní galerie. Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME
1 8

Národní galerie zavřela! Údajně kvůli ochrance

DOTYK.CZ

Města duchů. Navštivte reálná místa, kde vám může jít i o život

Pokud jste viděli film o Jamesi Bondovi Skyfall, pak si jistě vybavíte scénu, kdy hlavní záporná postava Raoul Silva nutí agenta 007 sestřelit z hlavy jeho milenky panáka alkoholu. To vše mezi betonovými ruinami budov, ze kterých snad mrazí ještě více, než ze samotné scény. Nejde však o počítačem vytvořené kulisy. Hašima, opuštěný ostrov u břehů Japonska, skutečně existuje. Stejně jako další „města duchů" po celém světě. Tady jsou některá z nich.

Řidiči autobusů se strachují: Budeme mít co jíst?

Řidiči autobusů zvažují stávku. Přestože měli dostat přidáno, na výplatních páskách se to moc neprojevilo. Většina řidičů si naopak stěžuje, že se jim plat ještě snížil.

Ve skanzenu nahlížejí babičkám pod sukně

/FOTO/ – Jaké spodní prádlo se nosilo před sto lety? V chalupě ve Staré Vsi budete koukat!

Nechtěné olympiády? Evropa dává od sportovního svátku ruce pryč

Tento týden je to půl roku, co se Rio de Janeiro okázalým závěrečným ceremoniálem loučilo s letní olympiádou. Vzduchem vanuly úsměvy, temné brazilské nebe rozblýskal pestrobarevný ohňostroj a představitelé Mezinárodního olympijského výboru (MOV) se spokojeně plácali po ramenou, jak celá mamutí sportovní akce nakonec dopadla.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies