VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vzbudila se po týdnech a bez nohou

Jihlava – Andrea Brzobohatá odjela před šesti lety se svým rok a půl starým synem na hory. Tam jí však začalo být zle. Nejprve ji jen bolelo v krku, ale poté jí bylo hůř a hůř.

13.10.2016
SDÍLEJ:

Bez nohou. Andrea Brzobohatá (stojí na snímku před svou fotografií, která je součástí výstavy v obchodním centru City Park) přišla o nohy kvůli meningokokovi.Foto: Deník/Ivana Holzbauerová

Nakonec jí přátelé zavolali sanitku. Poté, co se za ní zavřely dveře, si Andrea už nic nepamatuje.

Vzpamatovala se až po pěti týdnech v brněnské nemocnici.

„Nevěděla jsem, co se děje. Byla jsem ovázaná, měla umělé dýchání a kolem mě byly tisíce hadiček," vzpomínala Andrea. Posléze se dozvěděla, že byla nakažená meningokokem a měla sepsi, což je celkové selhání organismu či zjednodušeně otrava krve. Lékaři Andree proto hned po převozu do nemocnice naordinovali antibiotika. Po pětitýdenním spánku se ale stále nedokázala dotknout ani vlastního nosu.

Trvalo ještě několik týdnů, než se Andrea zcela vzpamatovala, až se jednoho dne chtěla postavit. Sestřička jí ale řekla, že to nepůjde. Amputovali jí totiž nohy. „Byl to pro mě šok. Musím upřímně přiznat, že jsem přemýšlela i nad sebevraždou," řekla Andrea.

Smysl života

Při přemítání nad smyslem života a smrtí ale nakonec zvítězila její urputnost. Přesvědčila sama sebe, že se na nohy opět postaví, a tak se také stalo. Po půl roce v nemocnici, půl roce
v rehabilitačním centru 
a dalším roce zápasení udělala Andrea první kroky. Má bionické nohy a při chůzi jí pomáhají také berle. „Jsou borci, kteří chodí i bez berlí, ale já se bojím. Možná to jednou dokážu, je to všechno v hlavě," poznamenala.

Andrea se na rehabilitačním centru v Praze setkala 
s dalšími lidmi bez končetin a společně založili centrum No Foot No Stress, které takovýmto lidem pomáhá. Jeho hlavním cílem je poskytovat podporu lidem s amputovanými končetinami. „A funguje to. Když někdo brečí, že nemá kotník a že pro něj skončil život, a pak přijdu já a nemám dvě kolena, tak těm lidem se to
v hlavě obrátí," dodala Andrea.

Součástí centra je i sdružení Antimeningokok.cz, které má za úkol dělat osvětu o meningokokovi. Proto vznikla i speciální emotivní výstava, kterou mohou od včerejšího dne do 25. října lidé vidět v jihlavském obchodním centru City Park. Výstavu tvoří panely s fotografiemi těch, kterým kvůli meningokokovi museli amputovat končetiny, a také jejich povídání. Výstava chce nejen rozšířit povědomí o této bakterii, ale hlavně upozornit na to, jak se lze proti ní chránit. Jedinou možností prevence je totiž očkování.

„V Anglii je očkování proti meningokokovi povinné. 
U nás ne a vakcína je navíc poměrně drahá. Očkuje se proti dvěma typům. Proti jednomu stojí vakcína 1 940 korun, proti druhému 3 250 za jednu vakcínu, přičemž je nutné jít dvakrát," uvedla ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina Alena Dvořáková.

Nákaza číhá kdekoliv

Meningokok se šíří vzduchem a přenáší ho bacilonosiči. Lidé se jím mohou nakazit kdekoliv. Náchylnější mohou být v případě únavy či nachlazení. Nakazí se ale i zcela zdraví lidé.

„I když jsem se za dvacet let práce lékařky setkala asi s patnácti případy nakažení meningokokem, musím říct, že lékaři mají z tohoto onemocnění opravdu strach, protože probíhá velice rychle. Do několika hodin od projevení příznaků může totiž pacient zemřít. Navíc první příznaky imitují klasické virové onemocnění, takže je ho těžké identifikovat. Člověk má horečku, bolí ho hlava, svaly a klouby. Až později se ukážou krvácivé projevy na kůži, 
a to už je jasné, že se jedná o meningokoka," podotkla lékařka infekčního oddělení z jihlavské nemocnice Romana Kumštarová. V Kraji Vysočina se meningokok 
v tomto roce neobjevil. 
V roce 2015 bylo však 
v celé republice 48 případů.

Meningitida čili zánět mozkových blan je zánět ochranných membrán pokrývajících mozek a míchu, známých pod souhrnným názvem mozkomíšní pleny. Zánět může vzniknout v důsledku infekce viry, bakteriemi či jinýmimikroorganismy, méně často pak vlivem některých léků. Meningitida může ohrozit život člověka, neboť k zánětu dochází v oblasti mozku a míchy; proto je nemoc klasifikována jako stav vyžadující akutní zásah.
K nejčastějším symptomům meningitidy patří bolesti hlavy a ztuhlost šíje spojené s horečkou, zmateností nebo poruchami vědomí, zvracením a neschopností snášet světlo (fotofobie) či hlasité zvuky (fonofobie). U dětí se často vyskytují pouze nespecifické symptomy, jako je podrážděnost a ospalost. Pokud se objeví vyrážka, může být znamením specifické příčiny meningitidy; charakteristická vyrážka doprovází například meningitidu způsobenou bakteriemi Neisseria meningitidis.
Zdroj: Wikipedie

Čtěte také:

Meningitida vzala Martinovi sluch, zvuky nyní vnímá díky magnetu v hlavě

Porazila meningitidu. Byl to zázrak, říká matka Aničky

Na plzeňském učilišti se objevila meningitida, jeden žák zemřel

Osmiměsíční dívku napadl zákeřný vir

IVANA HOLZBAUEROVÁ

Autor: Redakce

13.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Šárka Strachová ve slalomu SP v Záhřebu.
7

Konec. Slalomářská mistryně světa Strachová se rozloučila s lyžařskou kariérou

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Českou televizi chce řídit dvanáct lidí včetně současného šéfa Dvořáka

Do výběrového řízení na funkci generálního ředitele České televize se přihlásilo 12 zájemců. Je mezi nimi i současný ředitel Petr Dvořák, který televizi vede od podzimu 2011. Mezi uchazeči o místo je i bývalý šéfredaktor zpravodajství ČT Karel Novák nebo exšéf televize Prima Martin Konrád. První kolo volby proběhne 12. dubna, nového ředitele rada zvolí 26. dubna.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies