VYBERTE SI REGION

Vzdělání je terno, je ale třeba trefit obor

ČR /GRAFIKA/ - Z výzkumů vyplývá, že čím je člověk vzdělanější, tím má větší šanci získat a udržet si práci. Nejmenší nezaměstnanost je mezi lékaři.

7.4.2011 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/David Taneček

Na začátek jedna otázka. Víte, že dnešek je Dnem vzdělanosti? V kalendáři ho jako významný označujeme šest let. Připomíná, že 7. dubna 1348 Karel IV. vydal zakládací listinu první vysoké školy ve střední Evropě, pražské univerzity. Co znamená být absolventem této slovutné instituce v současnosti?
Absolventi Univerzity Karlovy (UK) patří k těm, kteří nejsnáze hledají práci a jsou mezi vysokoškoláky nadprůměrně ohodnocováni. Na druhou stranu se podle světového žebříčku úspěšnosti QS World University Rankings UK řadí až na 267. místo, přičemž v první desítce jsou jen britské a americké univerzity.

„Tyto žebříčky přeceňují publikační úspěšnost v přírodovědných a biomedicínských oborech, navíc v anglosaském světě. Hlavně ale prvních 50 škol má roční rozpočet 20–22 miliard korun, tedy částku, která je v ČR určena všem vysokým školám. Třeba Oxford má čtyřikrát méně studentů a čtyřikrát větší rozpočet než UK, která má osm miliard na rok,“ vysvětluje Stanislav Štech, prorektor UK. Sám patří mezi pedagogy, kteří jsou pro co největší vzdělanostní základnu ve společnosti. „Lepší je mít bakaláře než nic,“ říká Štech.

Přibývá vzdělaných

Z daného pohledu přinesl Eurostat pozitivní data. Mezi zaměstnanými lidmi ve věku 25–29 bylo loni na podzim v Česku pouze 4,2 procenta osob se základním vzděláním. V zemích EU je to 14,4 procenta. Dobrá zpráva je to hlavně proto, že platí přímá úměra mezi dosaženým vzděláním a možnostmi uplatnění. Tímto tématem se dlouhodobě zabývá výzkumný tým Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK. „Ve vztahu vzdělávání a trhu práce už nemůžeme myslet v tradičním rozměru vysokoškolského vzdělávání, ale v mnohem různorodějším prostředí terciárního vzdělávání. A to nejsou jen pětileté vysokoškolské programy. Jedná se i o programy kratší, tří- až čtyřleté bakalářské nebo dvou­ až tříleté programy vyšších odborných škol, nebo i ještě kratší programy, jedno a dvouleté,“ upozorňuje Radim Ryška ze střediska.

Vedou studenti VŠE

Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) nedávno zveřejnil, že mladí lidé chtějí mít hlavně co nejširší všeobecný základ. „Podíl žáků vstupujících do gymnázií poprvé překročil dvacetiprocentní hranici, když se již pět let pohyboval těsně pod ní. Největší je v Jihomoravském, Zlínském a Olomouckém kraji (nad 21 %), nejmenší naopak v krajích Ústeckém a Karlovarském (pod 16 %),“ uvedla mluvčí NÚOV Zoja Franklová. Přesto největší procento žáků (36,3 %) bylo v roce 2010 přijato do maturitních oborů středních odborných škol bez odborného výcviku. Z této kategorie si nejvíc žáků zvolilo obory ekonomické (20 %). Nárůst vykazují zdravotnické a informatické obory.

Co se vyplatí studovat.

Tuto křivku v podstatě kopírují i výsledky studie Střediska vzdělávací politiky REFLEX 2010. Podle ní jsou totiž zdaleka nejúspěšnější absolventi pražské Vysoké školy ekonomické, kteří si v průměru vydělají po čtyřech až pěti letech praxe 51 744 korun. Výzkumníci ovšem upozorňují, že s poklesem exkluzivity vysokoškolského vzdělání se sníží i počet nabízených míst. Zatímco v roce 2000 bylo v české populaci podle statistických dat 11 procent vysokoškoláků, letos je to 16 a v roce 2020 to má být už 25 procent.

Sami studenti, jak zjistil průzkum na letošním veletrhu Gaudeamus, míní, že nejperspektivnějším oborem jsou ekonomické (35,8 %), technické (29 %) a přírodní (18,2 %) vědy. Při výběru povolání je nejvíce ovlivňují rodiče (43 %).

Výzkumný pracovník Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Martin Zelenka řekl Deníku:

Nejvyšší příjmy mají právníci, informatici a ekonomové


Praha – Výzkumy podle experta Martina Zelenky dokazují, že absolventi VŠ jsou z hlediska nezaměstnanosti nejméně ohrožení.

Platí podle vašich výzkumů, že absolventi VŠ se na trhu práce uplatňují lépe než středoškoláci nebo vyučení?

Vysokoškolské vzdělání určitě přináší jeho absolventům řadu výhod. Jejich práce je kvalifikovanější a zpravidla i zajímavější. A dostávají za ni vyšší odměnu. Například v naší zemi je nyní průměrný vysokoškolák zhruba o dvě třetiny méně ohrožen nezaměstnaností a naopak má asi o dvě třetiny vyšší plat než průměrný obyvatel. V České republice je výhoda vysokoškoláků oproti ostatním větší než ve vyspělých evropských zemích, a to zejména díky stále jejich relativně nízkému zastoupení v populaci.

Jaké obory jsou z hlediska zaměstnanosti tutovkou?

Práci, která vyžaduje obor, který absolvent vystudoval, zastávají nejčastěji absolventi lékařských a farmaceutických věd. Zaměstnání, které vyžaduje vystudovaný nebo příbuzný obor, mají také velice často architekti a právníci. Je však třeba vidět, že to samo o sobě ještě nehovoří o dobrém uplatnění. Některé obory jsou totiž tak úzce profilované, že jejich uplatnění mimo obor je zcela minimální.

Kteří absolventi jsou na tom z hlediska příjmů nejlépe a kteří naopak nejhůře?
Nejvyšší příjmy 4 až 5 let po skončení školy mají absolventi právnických, informatických a ekonomických oborů (průměrně kolem 40 tisíc korun měsíčně). Až o 17 tisíc méně mají absolventi uměleckých a zemědělských oborů. Mezi veřejnými vysokými školami mají zdaleka nejvíce absolventi VŠE.

Potvrzují vaše výzkumy, že máme příliš mnoho vysokoškoláků s humanitním vzděláním, a naopak málo techniků a řemeslníků?

Pokud zůstaneme na vysokoškolské úrovni, nelze na základě našich šetření říci, že by se absolventi technických oborů uplatňovali výrazně lépe než absolventi oborů humanitních. Jejich míra nezaměstnanosti je prakticky stejná. Ke své práci nepotřebuje svůj obor asi jedna třetina humanitně a zhruba jedna pětina technicky vzdělaných. Je však třeba vidět, že humanitní obory jsou zpravidla šířeji zaměřené, díky čemuž nacházejí jejich absolventi poměrně dobře uplatnění i mimo svůj obor. V průměru pobírají vyšší příjmy absolventi technických oborů, a to zhruba o 5 tisíc korun.

Mělo by na VŠ co nejvíc lidí z populačního ročníku, nebo jste zastáncem snížení počtu vysokoškoláků?
Obecně je dobré, když se co nejvíc lidí rozvíjí a vzdělává. Jde ale o to, jaké to vzdělání je – zda podporuje rozvoj člověka pro jeho rozmanitý a naplňující život. Pak nejde o to, jestli je vzdělání středoškolské nebo vysokoškolské, či probíhá třeba i jinými neformálními cestami mimo vzdělávací systém. V současném stavu se zdá, že rychlost, s jakou rostly počty studujících, byla příliš vysoká. Takže si myslím, že je potřeba se na chvíli zastavit, počty studentů i o něco snížit, provést úpravy v nastavení a fungování jak celého terciárního sektoru, tak i v profilaci jednotlivých institucí, rozvinout podpůrné systémy pro informovanost a připravenost studentů, aby byli schopni lépe volit svoji vzdělávací cestu, a za několik let budeme schopni lépe reflektovat potřeby ekonomiky, možnosti institucí a zájem jednotlivců.

Autor: Kateřina Perknerová

7.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Pomníček připomene automobilovou honičku StB a zakladatelů Charty

Praha - Automobilovou honičku Václava Havla a Pavla Landovského se Státní bezpečností, když 6. ledna 1977 ujížděli s prohlášením Charty 77 a seznamem podpisů k poštovním schránkám, má v Praze 6 ztvárnit dočasný pomníček. Instalován bude v Gymnazijní ulici, která ústí do Evropské ulice, tedy v místě, kde byli zatčeni. Slavnostní odhalení se uskuteční 5. ledna, v předvečer 40. výročí události, řekl novinářům náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka, který krátkou uměleckou instalaci na místě paměti chystá.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies