VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vzduch v Brně dohání Prahu

BRNO - V některých částech Brna dýchají lidé téměř stejně škodlivý vzduch jako v Praze. Nejhorší je situace v centru. Mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší patří ale většina území města.

13.9.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jan Symon

Aby se Brno vyrovnalo Praze v platech nebo v množství koncertů velkých světových hvězd, to by uvítal nejeden Brňan. Podle expertů na ovzduší však Brno dohání hlavní město v kritériu, po kterém nikdo netouží. Studie meteorologů totiž ukázala, že v některých částech Brna už dýchají lidé téměř stejně škodlivý vzduch jako Pražané.

„Když se podíváme na imise, tedy na to, co dýcháme, situace v Brně se vlivem rostoucí dopravní zátěže začíná přibližovat Praze,“ uvedl vedoucí brněnského oddělení ochrany čistoty ovzduší Robert Skeřil.

Nejhorší situace je podle něj ve středu města a poblíž dálnice, kudy projíždí nejvíce aut. Takzvaný prašný aerosol, který je pro Brno největším problémem, produkuje doprava z osmdesáti procent, továrny a podniky se podílejí patnácti procenty.

Na zhoršování vzduchu v Brně mají podle Skeřila vliv kromě výfukových plynů i otěry pneumatik a brzd nebo posyp silnic v zimě.

Z plných plic nebo s rouškou?

„Nejhorší vzduch dýchají lidé například v ulicích Úvoz, Příkop, Cejl, Milady Horákové, Dornych či Vídeňská. Mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší je však zařazena většina území Brna,“ vypočítal vedoucí odboru životního prostředí brněnského magistrátu Martin Vaněček.

Dýchat z plných plic a bez obav naopak mohou Brňané v severní části města, na okrajových sídlištích a v satelitech.

Vzduch plný nejrůznějších zplodin dýchá každý den i Jozef Hušek, který bydlí v ulici Úvoz. „Nedýchá se mi tady dobře. Mám okna přímo do ulice, takže mohu větrat maximálně v noci, když nejezdí tolik aut. Jinak mi jdou do bytu všechny výpary. Aut je čím dál víc, takže nepočítám, že by se to někdy zlepšilo,“ prohlásil Brňan.

Podle Vaněčka více než polovinu z celkové prašnosti ve městě způsobuje fakt, že auta víří již jednou na zem sedlé částečky prachu. „To můžeme omezit jedině častějším čištěním silnic, a to i kropícími vozy, zmírněním prašnosti při výstavbě nových budov nebo zamezením znečišťování silnic nákladními auty při přepravě sypkých materiálů,“ poznamenal.

Při nákupu bytů lidé čistý vzduch neřeší

Podle zástupců realitních kanceláří si lidé místo svého domova většinou vybírají podle jiných kritérií, než je čisté ovzduší. „Záleží na klientovi. Nejdůležitější bývá cena. Kvalita vzduchu je obvykle to poslední, co lidé řeší,“ řekla makléřka realitní společnosti Realhof Jitka Horká.

Její slova potvrzuje i majitel realitní společnosti Jaroslav Malina. „Ovzduší není to zásadní. Lidé se spíše vyhýbají místům se zvýšeným hlukem, jako jsou domy kolem dálnice a letiště,“ poznamenal Malina.

S tím ale nesouhlasí student Stanislav Cibula. „Ovzduší je pro mě stejně důležité jako klid a dobrá dostupnost. V centru bych nikdy bydlet rozhodně nechtěl,“ uvedl.

13.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pokus o puč ve Venezuele
1 10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů korun) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies