Tak to vypadá po včerejším rozhodnutí semilského soudu, který zamítl žalobu hraběnky Johanny Kammerlanderové a nevydal jí zámek Hrubý Rohozec a další pozemky, okteré dědička šlechtického rodu Walderode usilovala. Hraběnka se prostřednictvím svého advokáta odvolala ke krajskému soudu, celá kauza pak nejspíš poputuje knejvyššímu soudu, který vynese definitivní stanovisko.
Soudce Vít Záveský svůj zamítavý verdikt zdůvodnil slovy, že žalobkyně dostatečně nedosvědčila spolehlivost svého předka Karla des Fours Walderode, kterému po válce na základě Benešových dekretů zkonfiskovali majetek. Hrabě byl podle některých svědků údajně příslušníkem Wehrmachtu a členem Henleinovy Sudetoněmecké strany, navíc se přihlásil kříšskoněmeckému občanství, kčemuž soud přihlédl. Obhájce Kammarlanderové Roman Heyduk zpochybnil výrok soudu stím, že Walderodemu bylo československé státní občanství vráceno vroce 1947, později po emigraci opět odebráno a vroce 1992znovu navráceno, což samo dokazuje, že se proti republice během druhé světové války nemohl ničím provinit. Kammerlanderová usiluje nejen ozámek Hrubý Rohozec, ale icelou řadu dalších nemovitostí a pozemků.
Důvodem, proč Kammerlanderová žádá vydání pozemků a nemovitostí je navrácení československého občanství Karlu Des Fours Walderode vroce 1992.Šlechtic vroce 2000zemřel a hraběnka je jeho dědičkou. Právě jmenované navrácení československého občanství však mnozí zpochybňují.
„Walderode dostal československé občanství vroce 1992, aniž by se důkladně zkoumala jeho minulost. Dostal ho jako osoba hodná zvláštního zřetele, což je podle mých zkušenostá praxe, kdy se občanství udělovalo tomu, komu se to zrovna hodilo,“ argumentuje turnovský zastupitel Josef Kunetka, který se celou kauzou od počátku zabývá. Kunetka je dále přesvědčen, že Karel Des Fours Walderode byl aktivním členem Wehrmachtu a Henleinovy SdP. „Nesplňuje tedy restituční podmínky. Věřím, že stejně jako rozhodl semilský soud rozhodne isoud nejvyšší,“ dodal zastupitel.
Jiného názoru je právní zástupce Johanny Kammerlanderové Roman Heyduk. Ten tvrdí, že podstatné vcelém sporu je rok 1947, kdy bylo Walderodemu československé občanství navráceno poprvé.
„Zákon říká, že občanem může být jen ten, kdo se neprovinil proti republice. Takže když vroce ´47 dostal Walderode občanství zpět, jasně to znamená, že je nevinný. Soudu to tenkrát prokázal a nyní to již znovu nelze. Nechápu tedy, proč se otázka občanství teď otevírá znovu,“ konstatoval Heyduk.
„Ať rozhodne nejvyšší soud,“ řekl na závěr.
Celou kauzu již před časem zkomplikoval Krajský soud vLiberci, který Kammerlanderové vydal malý pozemek uobce Žďárek. Tím ale vznikl soudní precedens, kdy ve stejné věci rozhodly dva soudy jinak. Protistrana se dovolala knejvyššímu sodu, který by měl rozhodnout jak ve věci pozemku uŽďárku, tak panství Hrubý Rohozec a pozemky uTurnova. Obě strany sporu tak doufají, že konečný verdikt vynese co nejdříve nejvyššísoud.
Soudní spor rodu Walderode oopětovné získání svého majetku se táhne od roku 2003, kdy poprvé svědci zpochybnili Walderodeho spolehlivost vůči Československé republice. To dědičku Kammerlanderovou neodradilo. Celkem žádá omajetek vhodnotě přesahující 120milionů korun.