VYBERTE SI REGION

Starostové chtějí zabránit výstavbě radaru za každou cenu

PŘÍBRAMSKO - Starostové chtějí za každou cenu zabránit výstavbě základny v Brdech. Nevěří tomu, že by radar byl neškodnýa obávají se poklesu cen nemovitostív regionech kolem vojenského újezdu.

10.7.2007
SDÍLEJ:

Radar NATO ve výstavběFoto: repro Aktuálně.cz

Nedávné rozhodnutí vlády o umístění amerického radaru do blízkosti obce Míšov pobouřilo nejenom spousty obyvatel, ale především starosty obcí sousedících s vojenským újezdem. „Dohodli jsme se, že budeme postupovat jednotně,“ uvedl starosta Trokavce Jan Neoral, který je kvůli radaru v kontaktu s 35 starosty obcí Příbramska, Rokycanska a Berounska. Neoral se spolu s ostatními zástupci obcí, a pochopitelně i dalšími odpůrci radaru cítí podveden vládními a armádními představiteli. „Je zarážející, jak tahle vláda lidem lže. Slibovali umístění základny nejméně pět kilometrů od nejbližší obce a najednou to neplatí,“ pohoršil se nad sliby Neoral. Kóta 713, kde má podle mluvčího pro radar Tomáše Klvani americká strana zahájit podrobná měření, totiž leží sotva dva kilometry od obce Míšov a dva od Trokavce.

Starostové budou společně bojovat proti umístění radaru v Brdech a jsou podle Neorala odhodláni se bránit i prostřednictvím 90 světových deníků.
„Vzpomínám na dobu před několika lety, kdy chtěli Britové těžit na Příbramsku zlato a používat při tom kyanidového loužení. Vypadalo to tenkrát beznadějně. Mohli jsme tu mít provrtané kopce a jezero plné kyanidu. Spojili jsme síly, založili svazek obcí Čechy nad zlato a s pomocí dalších ekologických iniciativ jsme bojovali. Pak tehdejší ministr životního prostředí Kužvart zakázal povolit průzkumy a případnou těžbu zlata. Nesmíme to vzdát ani v tomto případě,“ připomněl Stanislav Kramosil, starosta Hvožďan.

Za pravdu mu dává Jan Neoral, jenž tvrdí, že názory obyvatel musí být slyšet. Třebaže nedávno prohlásil, že když Trokavec řval, byl radar posunut k Lázu, ale pak se zase místo určené pro základnu posunulo zpět k Trokavci. „My se ale nevzdáme,“ doplnil Neoral, který kvůli základně byl i v Bruselu, pak v Trokavci přivítal představitele UNESCO a také hovořil pro ruskou televizi.

„Byla v tom snad taktika?“ ptají se starostové na to, proč vláda tajila a tají zbývající vytipované lokality. Jenomže podle některých nezávislých odborníků možná Američané potřebují více lokalit ve Vojenském újezdu Brdy.

„Podle nich můžou být v Brdech radary dva a k tomu rakety proti konvenčním zbraním,“ podotkl k tomu starosta Neoral.

Obyvatelé podbrdských obcí se obávají zdravotních rizik ze záření a poklesu cen nemovitostí. Mnohé obce budují stavební parcely, které podle starostů budou těžko prodejné. Na problémy týkající se cen nemovitostí a nezájmu investorů o region v souvislosti s plánovanou výstavbou radaru v Brdech poukazují už od začátku.

Nyní se prý jejich slova potvrdila. Rožmitálská radnice prodává bývalá kasárna poblíž města. Zatím je neprodala, ale to z jiných důvodů. Až nedávno se vynořil nezájem investora kvůli kauze radar. Starostovi Josefu Vondráškovi volal zástupce firmy, že přerušuje jednání o případné koupi kasáren. „Ano, to je pravda. Společnost chtěla kasárna přebudovat na sociální a rekreační zařízení a napsala nám, že přerušuje jednání do doby, než se rozhodne, kde bude skutečně stát radar,“ řekl před časem Vondrášek.

10.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Gymnazisté chtějí operovat, ne učit

Praha /INFOGRAFIKA/ – Když ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) ohlásila, že do konce roku platy učitelů vzrostou o osm procent, expert na vzdělávací systémy Daniel Münich pro Deník reagoval, že symbolické přilepšení o několik stokorun nic neřeší. „Aby to proměnilo zájem o obor, muselo by jít o zvýšení skokové, kolem deseti tisíc," míní Münich.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies