VYBERTE SI REGION

Z čeho je ten salám? Uvidíte to přímo na regálu

Praha /INFOGRAFIKA/ - Salám, který místo masa obsahuje jen semleté kosti a kůži. Nebo sýr, který nepoznal mléko. Bohužel běžný obrázek z českých obchodů. Kvalita potravin v Česku dlouhodobě padá až na samé dno. Chystá se proto částečné zpřísnění. Ministerstvo zemědělství v úterý představilo hlavně změny v nově chystaném zákoně o potravinách. Týkají se především pultového prodeje.

14.11.2012 10
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Nově by se zákazníci měli také u takzvaných nebalených potravin (především salámy či sýry) dozvědět jejich přesné složení či zemi původu. Zákon prodejcům nařídí, aby tyto informace umístili rovnou do regálu či chladicího pultu. Také pultové výrobky by měly v budoucnu nést svoji číselnou šarži. Ta umožní lepší dohledatelnost a inspektoři lépe zjistí, zda je potravina takzvaně přebalená.

Právě čachrování s obaly, kdy se prošlé zboží znovu zabalí, je u obchodníků častým nešvarem. V letošním roce je to dokonce třetí nejčastější prohřešek, který zjistí kontroloři Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Dobrou zprávou je i to, že se zvětší minimální velikost písma na obalech potravin.

Veterinář, 
či hygienik?

Velké změny se ale chystají i v systému kontroly. Jak už Deník informoval v minulém týdnu, ministerstvo zemědělství chce pod svá křídla celou kontrolu nad výrobou potravin. Je to i reakce na metanolovou aféru z posledních dní.

„Máme-li garantovat nezávadnost potravin, musíme kontrolovat celý proces," zdůrazňuje ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).
V praxi to znamená, že by veterináři začali chodit na kontroly také do restaurací, kam nyní nesmějí. Dohled nad těmito provozovnami vykonávají hygienici. Ti by napříště měli kontrolovat jen školní či závodní jídelny, což se jim nelíbí.

„Nesouhlasíme s navrženými změnami. Veterináři mají jiné kompetence než hygienici. Jen lékaři dokáží například vytvořit plán při vzniku epidemie nějaké nemoci 
z jídla," zdůrazňuje Vlastimil Sršeň, mluvčí ministra zdravotnictví, pod nějž spadá hygienická služba.

V Česku je přitom skoro 
30 tisíc provozoven, které je nutné kontrolovat. Ministr zemědělství Petr Bendl ale tvrdí, že veterinární dozor kvůli tomu nové lidi přijímat nemusí.

Dovoz potravin? Nejdříve nahlásit

Poměrně dobrý pocit z navržených změn ale mají potravináři. Kromě zamezení nekalých praktik si pochvalují i to, že dojde ke zpřísnění dovozu potravin do ČR. „Minimálně dvacet čtyři hodin předem se nově budou muset hlásit i dovozy rostlinných produktů, doteď to platilo jen u dovozu masa," vysvětluje ředitelka komunikace Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Smířlivě se na navržené změny dívají i politici. „Návrh ministerstva zemědělství jde správným směrem, nicméně malé a střední české výrobce neochrání. Ty je nutné chránit proti velkým spekulujícím producentům, kteří zvyšují cenu potravin," soudí například poslanec opozičních Věcí veřejných Vít Bárta. Podle něj je potřeba připravit i novelu zákona o významné tržní síle. VV podle něj už připravují návrh příslušné novely. Představit některé plány by strana měla už příští pondělí.

Novináři si měli možnost 22. února prohlédnout ve Státním veterinárním ústavu v Praze celý řetězec veterinárního dozoru. Na snímku mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.Mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben:

Bude to náročné, ale zvládneme to

Praha /ROZHOVOR/ - Jde nám hlavně o to, aby maso bylo zdravotně nezávadné, a to veterináři umějí zjistit, hájí chystané rozšíření jejich kompetencí mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.

Ministerstvo zemědělství tvrdí, že pokud se zvýší kompetence veterinárního dozoru, nebudou se zvyšovat personální stavy. Zvládnete to?
Státní veterinární správa s rozšířením kompetencí počítá, víme, že to bude personálně náročné, na druhou stranu nám ubývají některá dozorová místa. Některé zpracovatelské podniky, kde jsme vykonávali veterinární dozor, končí. Takže se dá říct, že lidé, kteří v těchto podnicích dozorovali, budou mít kapacitu pracovat zase někde jinde.
Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že hygienici-lékaři a veterinární lékaři mají natolik rozdílné vzdělání, že jejich kompetence jsou rozdílné. Tudíž veterináři to nebudou umět správně ohlídat.
Z našeho pohledu je to hodně zjednodušující. Jde hlavně o zdravotní nezávadnost potravin a veterinární lékaři velice dobře umějí rozlišovat nemocné zvíře a z toho vyplývající zdravotně závadné maso na pultě.

Spor o dohled nad potravinami se teď ukazuje třeba na případu zvěřiny. Někteří veterináři tvrdí, že oficiálně zkontrolují jen zlomek toho, co se pak v reálu objeví v restauracích. Je to pravda?
Jde o dvě věci: o zvěřinu jako takovou a maso zvěře z farmového chovu. V restauraci by to mělo být znatelně označeno. Když je totiž nabízená zvěř z chovů, může to být chápáno jako klamání, protože jde o jinou kvalitu. Zvíře, které je zastřeleno v lese, je jiné než to, které je vychováno na farmě, a také se liší cenou. A když si restaurace pořizují maso farmově chované zvěře nebo zvěřinu, měly by k tomu mít doklad, jak takové maso nabyly. Čili musí se zjistit, jestli někdo koupil oficiálně jedno prase divoké a prodal jich neoficiálně deset. A právě na základě rozšířených kompetencí, které by měly začít platit, budou mít veterináři volnější ruce, aby ty nepoctivce postihli.

Co se změní.

Autor: Jan Klička

14.11.2012 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

Aston Martin postaví 25 nových exemplářů modelu DB4 GT. Cena je astronomická

Britská automobilka Aston Martin se vrátí k výrobě vozu, jehož život byl původně vymezen lety 1959 až 1963. Příští rok totiž obnoví produkci slavného modelu DB4 GT, v plánu je stavba 25 kusů.

Loučení s tratí do Koutů: končí barevné motoráky i soukromník

Údolí Desné – Největší změna za devatenáctiletou historii nastala v noci ze soboty 10. na neděli 11. prosince na Železnici Desná. Osobní vlaky zde přestala provozovat soukromá firma, nahradily ji České dráhy.

Žloutenka stále řádí. Chybí vakcíny, hlásí nejen lékárny

Vyškov – Jde o agresivní infekci, člověka může zabít za pár hodin od prvních příznaků. Mnoho nakažených se i po vyléčení po celý život potýká s následky, jako jsou třeba amputace končetin nebo hluchota. K nejohroženějším patří děti. Přestože je možné se proti meningokokovi typu B očkovat, vakcíny chybí. Na Vyškovsku podle dětské lékařky Anežky Bahníkové z Vyškova už zhruba čtyři až pět měsíců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies