Z jídla musí zmizet část chemických látek

Odborník na zdravou výživu Vít Syrový upozorňuje v rozhovoru pro Deník: Je až zarážející, kolik škodlivin u nás obsahují uzeniny

V Evropské unii je povoleno přes 310 éček. Kdo se chce zorientovat, musí hledat v tabulkách či literatuře. V rozhovoru pro Deník to říká odborník na zdravou výživu a autor knihy Tajemství výrobců potravin Vít Syrový.

Jak dlouhou dobu je známo, že některá umělá barviva mohou způsobovat hyperaktivitu dětí?

První seriózní lékařské studie byly provedeny již v osmdesátých letech minulého století, přičemž bylo potvrzeno, že umělá barviva jsou alergizující a způsobují u dětí nemálo problémů. Že umělá barviva vyvolávají hyperaktivitu, lze nalézt v zahraničních i našich publikacích vydaných přibližně před deseti lety. Rovněž to mohlo na dětech dávno vypozorovat i nemálo rodičů či vychovatelů.

Bude mít podle vás označení potravin smysl, zapůsobí na rodiče?

Domnívám se, že pokud bude na různých bonbonech, lízátkách atd. dostatečně zřetelně uvedeno „může negativně působit na aktivitu a schopnost soustředění dětí“, zapůsobí to alespoň na ty zodpovědnější rodiče, kterým není lhostejné, jak působí přijaté pochutiny na zdravotní stav jejich dětí.

Takzvaných éček je v jídle celá řada, jsou řazena v číselných řadách. Existuje nějaký způsob, jak se rychle zorientovat (třeba v prodejně při nákupu), kterým číselným řadám éček bychom se třeba měli vyhnout?

Éček je v EU povoleno přes 310 a každému z nich bylo přiděleno konkrétní E s číslem. Na základě jejich zařazení do určité číselné řady však není možné obecně říci, zda je daná přídatná látka škodlivá, či nikoli. Nezbývá tedy nic jiného než zjistit, o jaké látky jde. Nejjednodušší je nahlédnout do odpovídajících seznamů nebo tabulek se soupisy přídatných látek. Dnes lze už nalézt knihy, ve kterých se dovíte, které přídatné látky se za E čísly skrývají a zároveň je v nich i hodnocení míry jejich škodlivosti. Tyto a další informace lze najít například v mé publikaci Tajemství výrobců potravin.

Existují naopak i nějaká „pozitivní“ éčka, za jejichž označením se třeba skrývají vitaminy či prospěšné látky?

Mezi přídavné látky se počítají i mnohé přirozené sloučeniny, jako jsou např. vitaminy. Například barvivo E 101 je riboflavin, který se řadí k vitaminům a působí tudíž příznivě.

Trvale se upozorňuje také na toxické dusitany, ty jsou třeba v uzeninách. Je pravda, že máme přísné limity na dusitany ve vodě, ale nemáme pro uzeniny? Snaží se to někdo řešit?

Je doslova zarážející, že v pitné vodě nesmí dusitany na výstupu z vodárny překročit limit 0,1 mg/l, avšak do většiny uzenin se mohou přidávat až v neuvěřitelně vysokém množství 150 mg/kg hotového výrobku! A přitom z nich vznikající nitrosaminy patří k nebezpečným karcinogenům, které zvyšují rizika vzniku rakoviny – např. u nás tak četného výskytu karcinomu tlustého střeva. Tyto paradoxy naší doby se však snaží řešit jen někteří zodpovědnější konzumenti, a to tak, že si běžné uzeniny nekupují. Zákonodárci žel na řešení takovýchto zjevných rozporů v zákonech zřejmě nemají buď čas, nebo možná ani chuť.

Poměrně málo se u nás mluví také o ztužených tucích. Ve kterých typech potravin je můžeme najít a jaký vliv na náš organismus mají?

Lze je nalézt v mnoha druzích – např. v různých sušenkách, pekárenských a cukrářských výrobcích, ale i jinde. Mohou tam být ukryty i pod názvem „rostlinný tuk“. V odborných publikacích se uvádí, že v margarínech přítomné nepřirozeně vzniklé transtuky blokují enzymy, účastné při metabolismu (tj. zpracování) tuků v organismu. Z toho mohou vyplynout i onemocnění jako ateroskleróza, ischemická choroba srdeční a další moderní „metly“. Výrazný vzestup těchto onemocnění v posledních desetiletích lze rovněž spojovat se značným rozšířením margarínů. Ty se sice v omezené míře užívaly již dříve, ale převážně jako náhrada nedostatkového másla v dobách válečných. Původně byly margaríny určeny právě pro vojáky.Teprve po druhé světové válce však došlo k jejich masovému rozšíření, a to hlavně následkem reklamních kampaní. Při nich se zdůrazňovalo, že rostlinné tuky neobsahují cholesterol, který byl označen jako hlavní viník uvedených chorob. Margaríny tedy měly snižovat jeho přísun. Téměř tragikomické je, že nedávné lékařské studie naopak potvrdily, že konzumace margarínů způsobuje vzestup hladiny cholesterolu v krvi.