VYBERTE SI REGION

Z klávesnice Tomáše Procházky: O cestě Zelených doleva

"Asi už stárneme, když se náš spolužák z vysoké školy stal předsedou strany," napsala mi žertem o víkendu kamarádka, když Matěje Stropnického zvolila Strana zelených do svého čela. Už tenkrát jsem měl pocit, že jedněm přišel neuvěřitelně charismatický a burcující k diskusi, druhým naopak lezl na nervy tím, že jim připadal konfliktní, pro to, co hlásal, jak se u toho tvářil a možná působil drze. Jakkoli je složitá postava, s nikým si ho nespletete. Ruku na srdce, kterého dalšího „zeleného" znáte (snad jen s výjimkou úspěšných senátorů za SZ od Václava Lásky po Elišku Wagnerovou)?

31.1.2016 35
SDÍLEJ:

Z klávesnice Tomáše Procházky.Foto: Kresba: Milan Kounovský

Na časy „pravicových zelených" Martina Bursíka se ve straně nevzpomíná zrovna s nadšením. Už tehdy, před 11 lety, mu byl Stropnický soupeřem. Z pohledu dějin vlastně nedávno, s řekněme radikálním levicovým pohledem na svět, ale dokázal „rebel" uspět v jedné z pražských městských částí, baště ODS. A kde je Bursík? Má teď neviditelnou stranu LES. Co je zajímavé, Stropnický říkal ve 22 letech stejné věci jako dnes. V politice má své místo.

Co Matěj S. a spol. nabízí: Za prvé, nasměrovat Zelené jako jinde v Evropě víc doleva (část voličů to nerozdýchá, řadu tím ale může získat) a ukázat, že nejsou středovou partičkou, která to uplácá s kdekým. Za druhé, stačí vzpomenout, jak byl „vyštípán", když se pokusil změnit pražské stavební předpisy. Souhlasím s komentátorem Martinem Fendrychem, který napsal: „Neříká, že není politik, ale že politika je něco jiného než to péct s kmotry a developery. Něco víc než jen vlastní ekonomický zájem." Sám Stropnický vzkázal, že žádná oblast politiky není lénem, jež by bylo možné přenechat koaličnímu partnerovi nebo lobbistickým nevoleným strukturám k bezuzdnému drancování. Za třetí, hlasitě pojmenovává, jak trh nerad demokracii, a zelenou politiku chce předkládat jako něco, co není jen pro bohaté.

Ještě jeden vzkaz by ale neměl zapadnout. Zelení se pokusí být jádrem širšího občanského hnutí. V regionech zrají zapálení lidé, kteří bojují nejen za místa ve školkách, tváře pro Senát i pro radnice. Ale bude to stačit na nejvyšší politická patra? Známí mi říkají, že tím, jak stárnu, měním se v pesimistu. Prozatím budu čekat, jestli se jeho politika potká s problémy a potřebami lidí mé a starší generace. Výčet plánů je samozřejmě větší.

Stropnický říká, že pana prezidenta volil jako prezidenta slabých, nikoli prezidenta slabochů. A tím je na stole další výzva – najít soupeře Miloši Zemanovi. Bude to chtít ústupky, možná i sebezapření, ale bez silné osobnosti těžko porazit obra. Rozdrobit voliče mezi x kandidátů je nesmysl. Uvědomují si to dost vážně Bohuslav Sobotka, Miroslav Kalousek, Pavel Bělobrádek i Matěj Stropnický? Už se zase ozývá ten můj pesimismus.

Není snad týden, kdy by se právě o Miloši Zemanovi nemluvilo. Všichni víme, že si potrpí na bonmoty, provokace, že to dělá záměrně a „betonuje" tím své voličské jádro. Když při mítinku na jižní Moravě zazněla otázka z lidu, jak by se šlo zbavit premiéra Bohuslava Sobotky, zmínil dvě možnosti: volby (demokratická cesta), nebo kalašnikov (nedemokratická). Přijde mi přihlouplé se vůbec na takovou věc ptát. Jaká pravidla jsou u nás nastavena, snad známe už pomalu od základní školy, ne? Pravda, leckterá se dají ohýbat, a sám Zeman to už v minulosti předvedl, ale věřím, že volby ctí.

Zmiňovat kalašnikov v kontextu řeči o odstranění premiéra je nevkusné, nehodné prezidenta. Svým způsobem potenciálně nebezpečné, když člověk vezme v úvahu zjitřenou atmosféru a myšlenkové pochody některých jedinců. Jsou věci, o kterých se nežertuje. Je to přitom i Hrad, kde se plánují bezpečnostní opatření za miliony i rozšíření ochranky. Máme tu na jedné straně prezidentovo samolibé uspokojení, jaký že to řekl vtip, ve kterém přece přímo k žádné střelbě nevyzval, na druhé straně od věcné až po místy hysterickou reakci jeho kritiků. Další z dílů „seriálu", který sleduje už tři roky celá země a jehož tvůrce ví, co se chytne. Klidně může argumentovat, že přece svou odpověď začal slovy „chcete-li se zbavit jakéhokoliv politika, prezidenta nevyjímaje" a bude mít vlastně pravdu. Vlastně. Kdyby před tím nepadl dotaz jmenovitě na Sobotku.

I když Zeman se svou hláškou někdy přestřelí, dokáže častokrát umně vzkázat, že oponent je idiot. V rozhovoru pro Deník říká, že jen naprostý pitomec může jeho výrok pochopit tak, že je třeba zabít ministerského předsedu.

Těžko říct, kam by zařadil svou věrnou fanynku známou nejen z loňského Albertova Jelenu Vičanovou, která vzkázala: „Já jsem odpoledne mluvila s děvčaty, a jestli pan Sobotka nezajistí bezpečnost žen v tomto státě, my si na něho ten kalašnikov klidně vezmeme, a to i bez bonmotu pana prezidenta."

Citát Jurečka

Autor: Tomáš Procházka

31.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 35
SDÍLEJ:
Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
15 18

Poslanec ČSSD chce od Babiše vědět, kde vzal peníze na dluhopisy

Platforma Bez komunistů.cz. uspořádala v Praze shromáždění k odkazu Jana Palacha.
3 3

Na památku Palacha, v den jeho smrti, si lidé zapalovali svíčky

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Obamovi balí, prezidentští úředníci vyklízejí Bílý dům

Odcházející americký prezident Barack Obama se loučí s Bílým domem, v němž jako hlava státu bydlel osm let. Oficiální akce, projevy a tiskové konference má za sebou a dnes je jeho program podle poradců volnější, byť Bílý dům ještě neopouští. Hlavou státu je do pátku 12:00 místního času (18:00 SEČ), kdy složí přísahu jeho nástupce Donald Trump.

AKTUALIZOVÁNO

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies