VYBERTE SI REGION

Za Epopejí se zavřely dveře

Moravský Krumlov /REPORTÁŽ, FOTOGALERIE/ – Slovanská epopej Alfonse Muchy v Moravském Krumlově přivítala dnes své poslední návštěvníky. Protest místních proti stěhování pláten do Prahy byl nakonec více než komorní.

15.7.2010 3
SDÍLEJ:

Slovanská epopej Alfonse Muchy v Moravském Krumlově přivítala ve čtvrtek své poslední návštěvníky. Foto: DENÍK/ Martin Moštěk, Sylva Pavlačková

Nad parčíkem před krumlovským zámkem se v parném vzduchu vznáší lehké melodie dvou pouličních muzikantů, po cestě od brány ke vstupu do expozice se trousí návštěvníci, kteří se poslušně zařazují do fronty. Dnešní poslední příležitosti prohlédnout si Muchovu Slovanskou epopej využívá nakonec na osm set lidí. Mimořádnost dne ale naznačuje především přítomnost televizního přenosového vozu, kameramanů a fotografů.

Nárok právní a morální

„Zájem je enormní. Dřív chodilo ve všední den tak padesát lidí, letos počty značně narostly a poslední dva měsíce přichází denně dvakrát tolik lidí, co před tím,“ říká vedoucí expozice Marie Makovičková, zatímco v malé kanceláři uhýbá průvodkyni. Ta spěchá nabrat další kalendáře, které si návštěvníci na památku kupují ve velkém.

Vše o Muchově Slovanské epopeji naleznete ZDE

Padesátičlenné skupiny pouští průvodci do kaple a Rytířského sálu po půlhodinách. Lidé navzdory horku ukázněně čekají v úzké chodbě nebo si prohlíží malé výstavky v bočních místnostech. Dnes měla krumlovská expozice po sedmačtyřiceti letech otevřeno vůbec naposledy. Ze Znojma se do Krumlova zajela podívat i Eva Martinů. „Asi je to trochu ostuda, ale jsem tu poprvé. Chtěla jsem ještě stihnout Epopej v Krumlově. Myslím, že Praha na ni asi má právní nárok, ale morální určitě ne. V Moravském Krumlově ji zachránili, tak by tu měla zůstat,“ říká návštěvnice.

Obrazy budou chybět

Už pátou sezonu provází v Epopeji Veronika Šimerková. Že se poslední měsíce s kolegyněmi nezastaví, ji nevadí. „Provádění si spíš čím dál víc užívám. Bude mi to chybět. Jednak mám obrazy ráda, jednak je v Krumlově těžké brigádu sehnat. I od většiny návštěvníků slyším, že se jim stěhování do Prahy nelíbí,“ shrnuje své dojmy mladá průvodkyně.

Počátky krumlovské expozice naopak pamatuje Zuzana Marková, která si vybavuje slavnostní otevření. „Když mi bylo šest let, tak se Epopej podruhé v Moravském Krumlově otevírala. Vzpomínám, že při té příležitosti si mě vybrali kameramani do natáčení pro tehdejší Československou televizi. Brali záběry na obrazy a já tam v culíkách před nimi pózovala. Mrzí mě, že po celou dobu, co tu jsou obrazy vystavené, se o ně nikdo pořádně z Prahy nezajímal a teď nám je odvezou,“ zoufá si při pohledu na obří Muchova plátna Marková.

Rozpačitý protest

Definitivní stěhování, které zástupci pražské galerie plánují zřejmě na konec července, vyburcovalo ještě k poslední akci i moravskokrumlovské obyvatele. Asi dvacítka jich v deset hodin postává před zámkem, dva z nich drží v ruce vlajku s moravskou orlicí. „Přidejte se k nám,“ lákají poněkud nesmělým hlasem odcházející návštěvníky Epopeje. Rozpačitý protest však zhruba po hodině končí do vytracena. Obchází se bez emotivních výkřiků či dokonce bránění výstavy vlastními těly, které třeba místní studenti avizovali na internetové sociální síti Facebook.

Jedním z iniciátorů protestu je i Martin Ševčík. „Myslím si, že Krumlováci zachránili obrazy a proto by měly zůstat na zámku. Jsou tu už od mého narození, chodil jsem do areálu už jako malý. Byl jsem u toho, když se stěhovaly do Vídně a mám toho už všeho dost,“ zlobí se mladík. „Přijel jsem z Brna podpořit místní studenty a obyvatele. A jako student dějin umění si myslím, že by Slovanská epopej měla zůstat v Krumlově. I z toho důvodu, že byl autor Alfons Mucha Moravan,“ dodává Jan Studeník, stojící před zámkem s moravskou vlajkou.

V pět hodin odpoledne se s Epopejí naposledy loučí i vedoucí expozice Makovičková. „Otevřeno sice budeme mít do doby, než plátna začnou balit, oficiálně jsme ale zavřeli dnes. To víte, prožila jsem tu sedmnáct let svého života. Expozicí umím projít i poslepu. Navenek se usmívám, uvnitř je mi ale moc smutno,“ dodává zlomeným hlasem žena.

MARTIN MOŠTĚK
SYLVA PAVLAČKOVÁ

15.7.2010 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

„Autobusák" zpříjemnil spoustě lidí jeden den. Nápad ocenil i ředitel DPO

Neobvyklá středeční oslava 27. narozenin šoféra Dopravního podniku Ostrava (DPO) vyvolala nebývalý ohlas. Informace o Martinu Plačkovi, jenž pasažérům ve voze rozvěšel bonbony, oslovila do včerejšího poledne jen na facebooku Deníku 222 tisíc čtenářů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies