VYBERTE SI REGION

Za ilegální malůvky až na rok do basy

Liberecko - Liberečtí policisté se snaží bojovat proti nezákonným pouličním malířům. Ti se však svojí vášně jen tak nevzdají.

21.3.2010 6
SDÍLEJ:

MĚSTO PRO SPREJERY OTVÍRÁ LEGÁLNÍ PLOCHY. Ty však writeři podle libereckého Emília používají spíše jako plochu na natrénování obrazů, které v noci „vypálí“ někde ve městě. Foto: Deník/ Michaela Hliníková

Špinavé ruce a oblečení od sprejů různých barev, zvýšená hladina adrenalinu a nepřekonatelná chuť malovat. Tyto rysy spojují asi každého sprejera. Ilegální výtvarníci, kteří v noci běhají za dobrodružstvím s nádechem umění však většinou nevědí, že za vyzdobený graffit na zdi paneláku mohou skončit až na rok za vězeňskou mříží, kde si budou moci malovat tak maximálně tužkou na papír.

Fixa nebo sprej? Je to úplně jedno

Policie totiž v případě sprejerů jedná nekompromisně ve jménu paragrafu 228. Ten podle tiskové mluvčí liberecké policie Vlasty Suchánkové hovoří o tom, že u ilegálních malůvek není rozhodující výše škody, kterou „umělec“ způsobí. To v podstatě znamená, že například zamilovaný chlapec, který někde na dveře načmárá fixou jméno své vysněné, se dopouští trestného činu stejně jako writer „profesionál“, který v noci posprejuje celou vlakovou soupravu.

Oba dva se tak stávají podezřelými z přečinu poškozování cizí věci sprejerstvím. Za tento prohřešek si mohou jít až na rok sednout do vězení. Zákon tímto nekompromisním způsobem upozorňuje na nemorální podstatu malování na zdi cizích domů.

Za uplynulý rok 2009 liberečtí strážci zákona řešili dvaačtyřicet případů, ve kterých někdo počmáral nebo posprejoval cizí nemovitost. Z více než čtyřiceti případů se však policistům podařilo objasnit pouze osm.

V letošním roce auta s modrými majáky vyjížděla pouze k šesti případům a zatím se žádný nepodařilo objasnit. „Jednu z největších ploch posprejoval zatím neznámý „umělec“ začátkem roku 2010 na stěně jedné z libereckých středních škol. Tenkrát musel majitel umýt 93 metrů čtverečních nečitelných nápisů, vyhotovených různými barvami,“ popsala případ tisková mluvčí Vlasta Suchánková.

Legální plocha je pouze na tréning

Na pouliční umění se z druhé strany podíval liberecký writer, který si nechá říkat Emílio. „Ke sprejování mě táhne hlavně touha se nějak vyjádřit a zároveň ukázat trošku anarchie současnému systému. Hrozně mě baví ten adrenalin a neustálá přítomnost strachu z toho, že se přiřítí houkající oktávka,“ vysvětlil podstatu nočních dobrodružství Emílio.

Ilustrační foto

Jak writer dodal, na většinu uměleckých výprav se skupinou sprejerů chodí i kamarádi, kteří sledují, zdali je „čistý vzduch.“ Dále také vysvětlil, že plochy určené k legálnímu malování slouží umělcům spíše jako místo pro tréning. Writer si tak výtvor připraví a v noci ho pak „vypálí“ někde ve městě. „Když nejsou peníze na spreje, tak vezmeme v garáži tátovi barvy a použijeme je k našemu umění,“ ukončil sprejer Emílio.

Autor: Martin Šolc

21.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies