VYBERTE SI REGION

Za nehodu vlaku mohla zřejmě vysoká rychlost

Ústí nad Labem /AKTUALIZOVÁNO/ – Tragická nehoda, při které zahynul strojvůdce z Kralup, a dalších sedm osob bylo převezeno se zraněními do nemocnice, byla podle předběžných šetření způsobena vysokou rychlostí vlaku při vjezdu na výhybku.

29.6.2010
SDÍLEJ:

Vykolejený CityElefant ve Vaňově.Foto: ČTK/Libor Zavoral

Vyplynulo to ze záznamu rychlosti ve vlaku a z údajů staničního zabezpečovacího zařízení výhybny Ústí nad Labem jih. Z těchto dat je podle regionálního inspektorátu bezpečnosti železniční dopravy ČD v Ústí nad Labem zřejmé, že strojvůdce začal brzdit při rychlosti 117 kilometrů v hodině. Za několik vteřin byl již mrtvý. K tragédii došlo v pondělí (28. června 2010) v 16.47 hodin.

Rekonstrukce události

Souprava CityElefant (3 vozy o celkové délce 79 metrů a váze přes sto tun) jela z Prackovic do Ústí po trati vedoucí z Lovosic na ústecké hlavní nádraží. Vlak jel po druhé koleji, která je blíže labskému břehu. Ve Vaňově měl přejet do odbočky vlevo, čili přejet na 1. staniční kolej. Kdyby nemusel odbočit vlevo, mohl by jet dál rychlostí, která se na této trati pohybuje kolem sto kilometrů v hodině.

Jenže na návěští bylo, že souprava CityElefant osobní vlak 0s 2316, vjede do odbočky, tedy na výhybku, aby se dostal na první kolej. Poté měl vlak dojet až k nástupišti na ústecké hlavní nádraží. V té době jel rychlostí 117 kilometrů v hodině místo rychlostí 50 kilometrů v hodině, jak je pro výhybku předepsáno.

„V rychlosti 117 kilometrů v hodině použil strojvůdce rychlobrzdu. Bylo pozdě. Vjel na výhybku. Již při přejíždění z druhé na první kolej došlo k vykolejení, dojel ještě po první koleji za přejezd, kde se u zdi první vůz soupravy převážil na bok. Rychlost 117 kilometrů v hodině je poslední korektní záznam. Potom bylo použito rychlobrzdy a rychlost se postupně snižovala vlivem užití rychlobrzdy i vykolejení soupravy,“ uvedl k tragédii Přemysl Živný, vrchní inspektor regionálního inspektorátu bezpečnosti železniční dopravy ČD v Ústí.

Osudné odbočení

Drážní inspekce uvedla, že v okamžiku nehody jela souprava CityElefant rychlostí přibližně 108 km v hodině. Podle záznamového zařízení z vlaku osudovým okamžikem byla rychlost 117 kilometrů v hodině, kdy strojvedoucí použil rychlobrzdu.

Lze jen spekulovat, že to byl okamžik, kdy si uvědomil, že nejede přímo dál po druhé koleji, ale vlak odbočuje (nebo za okamžik odbočí) na první kolej. Použil rychlobrzdu, protože si uvědomil, že do výhybky může jet jenom padesátikilome­trovou rychlostí.

Předběžně se pracovníci regionálního inspektorátu bezpečnosti železniční dopravy ČD v Ústí a Drážní inspekce v Praze shodují v tom, že v osudný okamžik byla rychlost o sto procent vyšší, než je na výhybce povolena, jak to uvedl též Jan Kučera, náměstek generálního inspektora Drážní inspekce v Praze.

Fámy a realita

K nehodě prý nemuselo dojít, kdyby vlak jel stále rovně po první koleji. „Nehraje žádnou roli po které ze dvou kolejí vlak jede. Vlaky přijíždějí po obou kolejích podle toho, kde je volná vlaková cesta. Přejíždění z jedné na druhou kolej je zcela běžné,“ uvedl vrchní inspektor Živný.

Další fámou je, jak mohla tak moderní souprava, která jede i bez zásahu strojvedoucího, dostal do takové situace? Ve skutečnosti jako každá jiná souprava, je i tato řízena strojvůdcem.

Podle jiné fámy měl být strojvedoucí nezkušený. Ve skutečnosti strojvedoucímu z Kralup, který při neštěstí zahynul, bylo více než pětapadesát let, byl zkušený s dlouholetou­ praxí.

Další fáma říkala, jak mohl podle Drážní inspekce vykolejit proto, že jel 108 kilometrů v hodině, když běžně vlaky jezdí v tom místě stovkou. „Ano jezdí, ale jenom pokud jedou rovně, nepřijíždí přes výhybku na jinou kolej. V tom případě musí zpomalit na 50 kilometrů v hodině,“ připomenul vrchní inspektor Živný.

Že k nehodě nedošlo vlivem problému v kolejišti se domníval již včera večer, tři hodiny po nehodě, Pavel Halla, mluvčí Správy železniční dopravní cesty. Jeho organizace má na starosti kolejový svršek. K příčině nehody uvedl, že jde o mezinárodní trať. „Je zánovní, kolejový svršek byl pořádku. Uvidíme, co ukáží záznamy z trati a z vlaku. Z mého pohledu bych závadu na trati spíše vyloučil,“ uvedl Halla.

Rychlost je tabu

Ústecký strojvůdce, který si nepřál být jmenován, k případu uvedl: „Pokud skutečně jel takovou rychlostí, musel asi zapomenout, že jede do odbočky. Na rychlost si dávají strojvedoucí pozor. Když se něco stane, první po čem inspektoři jdou, je záznam rychlosti a alkohol. I kdyby byla na trati poškozená kolej, a to byla příčina nehody, ale strojvedoucí by jel větší než povolenou rychlostí, má z toho problém i on. Proto když dojde třeba na železničním přejezdu ke kolizi s nějakým autem, inspekce zjišťuje i jakou jel vlak rychlostí. A pokud vím, vždycky, alespoň v posledních letech, při střetu na přejezdech u nás na severu Čech jely vlaky předepsanou rychlostí nebo dokonce o něco menší,“ uvedl strojvedoucí z ústeckého lokomotivního depa.

Všichni poškození cestující budou odškodněni - doplnění o odškodnění v Paskově

České dráhy připravují odškodnění účastníků tragické nehody v Ústí Vaňově. K tragédii došlo v pondělí (28. června 2010) v 16.47 hodin. Zveřejnily kontakty, na kterých se mohou postižení přihlásit.

„Prosíme účastníky nehody, kteří utrpěli újmu na zdraví nebo na majetku, aby kontaktovali právní odbor Generálního ředitelství ČD, konkrétně Františka Sejrka na telefonech 972 232 777, 602 289 248 nebo Marcelu Potužákovou na telefonu 972 233 373. Pracovníci Českých drah jim poskytnou veškeré potřebné informace,“ uvedl Radek Joklík, tiskový mluvčí ČD.

Dodal, že jde samozřejmě i o takové záležitosti jako poškozené oblečení nebo rozbité brýle.

České dráhy evidují jako poslední odškodnění závažné nehody vyplacení 41 poškozeným cestujícím z Paskova celkem částkou 517 korun. Loni 16. února zpožděný osobní vlak jedoucí směrem do Ostravy v Paskově nepočkal na příjezd protijedoucího osobního vlaku, s nímž se měl ve stanici křižovat, a vyrazil na trať, i když na odjezdovém návěstidle svítila návěst „stůj“. Došlo ke srážce. „Jednalo se o úhradu ztráty na výdělku, bolestného, úhradu za vyhotovení lékařských posudků a věcných škod. O odškodnění pro stížení společenského uplatnění nežádal žádný poškozený cestující,“ uvedla Kateřina Šubová z Českých drah.

Autor: František Roček

29.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies