VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Za operace robotem si lidé 100 tisíc připlatí

ČR /INFOGRAFIKA/ - Ministerstvo zdravotnictví se chystá zavést možnost doplatku za kvalitu. Na opatření budou biti pacienti s rakovinou

13.1.2011 12
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Problémy s polykáním a chrápáním byly pro Vladimíra Slouku po mnoho let každodenním znepříjemněním života. Když se ve svých 75 letech dozvěděl, že zbytnění kořene jazyka, které ho trápí, lze odstranit robotickou operací, neváhal. Oproti běžnému způsobu totiž při tomto zákroku není potřeba vnějších řezů a hojení je velmi rychlé.

„Již čtvrtý den po operaci jsem byl propuštěn domů. Neumím si již představit, že bych i několik měsíců trpěl při každém pohybu – rána na krku při klasické operaci se špatně hojí, a v mém věku obzvlášť,“ říká Vladimír Slouka.

Pokud však bude podle návrhu ministerstva zdravotnictví zavedeno doplácení na nadstandardní péči, musel by Vladimír Slouka podstoupit klasickou operaci, po níž by se dlouho zotavoval a trpěl bolestmi. Na zákrok robotem by si totiž musel 100 tisíc připlatit.

K zubaři za méně peněz?

Celých 17 procent výdajů na zdravotnictví si dnes platí lidé v hotovosti. Za posudek zdravotního stavu pro zaměstnavatele si u lékaře zaplatíme kolem 500 korun, aplikace očkovací látky nás přijde zhruba na 80 korun a za administrativní úkon dáme asi 200 korun.

Nadstandardní péči si nyní pacienti platí celou z vlastní kapsy. Po zavedení příplatků by se však hradil pouze rozdíl mezi standardem placeným pojišťovnou a cenou nadstandardního materiálu.

„V první fázi zavedení standardu a nadstandardu by se spoluúčast měla týkat především materiálu, v následujícím období by se rozšířila i na některé zdravotnické výkony,“ vysvětluje Vlastimil Sršeň, mluvčí ministerstva zdravotnictví. Do nadstandardu by měly být zahrnuty kromě robotických operací například čočky.

„Nadstandardní péče je dnes běžná hlavně ve stomatologii, a to jak v použitých materiálech, tak i ve výkonech,“ dodává Jiří Rod z tiskového oddělení Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Nemocné s nádorem čeká problém

Prostřednictvím robotů se nejčastěji odstraňují nádory prostaty či dělohy, časté jsou také zákroky na aortě, v oblasti konečníku nebo žaludku. Cena výkonu provedeného běžnou metodou je zhruba 40 tisíc korun oproti 130 až 160 tisícům korun, které stojí operace robotem. Ta je však mnohem šetrnější a pacient je brzy propuštěn z nemocnice.

„V případech správně zvolených pacientů u rakoviny znamená výkon robotem vyléčení pacienta. V porovnání s jinými metodami onkologické léčby, jako je ozáření a chemoterapie, je roboticky asistovaná léčba nejlevnější,“ podotýká Petra Dlabalová ze společnosti Hospimed, která zdravotnickou techniku dodává. Prostřednictvím robotů lze šetrněji provádět i odstranění žlučníku či tlustého střeva, tyto úkony však ze zdravotního pojištění nejsou hrazeny ani nyní.

Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, říká:

Úroveň hrazené péče se zhorší

Podle Dagmar Žitníkové by vláda neměla šetřit peníze ze zdravotního pojištění, ale měla by zlepšit lékovou politiku.

Ministerstvo zdravotnictví chce zavést možnost doplatit si rozdíl mezi standardní a lepší péčí. Byla by pak pro pacienty kvalita dostupnější?
Materiál, který ministerstvo předložilo, má podle nás závažné nedostatky spočívající v právní nejistotě lidí, kteří by péči měli čerpat. Otázkou je, jestli by byl skutečně zajištěn přístup všech občanů k bezplatné zdravotní péči v té šíři jako dnes. Bojíme se, aby nenastala situace, že se některé úkony z hrazené péče vyjmou a lidé na ně nebudou mít. Nesouhlasíme, aby se muselo připlácet na péči jako takovou. Když mladý člověk upadne, zlomí si krček a bude potřebovat nový kloub, tak si na kvalitní bude muset připlatit třeba 90 tisíc, protože standard bude za tisíc korun. Na problém je třeba se dívat ze všech stran – když dostanete levnější léčbu a horší materiál, bude za čas nutná další operace a pracovní neschopnost, což ale zase bude něco stát.

Takže by se podle vás standard oproti dnešku zhoršil?
V důvodové zprávě, kterou jsme dostali, stojí, že se tak mají šetřit peníze z veřejného zdravotního pojištění. Pan ministr sice uvedl, že rozsah péče by měl být zachovaný, ale v právním předpisu to napsané není. Také tam chybí, jak se problém bude řešit do budoucna. Medicína se rychle vyvíjí a nové postupy jsou na vstupu dražší, ale v delším časovém horizontu se vyplatí. Měla by se tedy zpracovat nákladová efektivita.

Ministr Heger chce jako nadstandard označit i robotické operace.
Jestliže máme pacienta, u něhož je riziko poškození nějakého nervu a je třeba jednat v desetinách milimetru, tak přece není důvod nepoužít robota. Dříve by byl po operaci dva měsíce doma, a ještě by musel do lázní.

Jste tedy proti tomu, aby se z péče, kterou platí pojišťovny, něco vyjímalo?
Možnosti pojištění jsou omezené, ale nejdřív se má přestat plýtvat a mají se nastavit pravidla, aby se prostředky využívaly efektivně. Pokud se něco platit nebude, mělo by se říct proč a jestli se peníze nedají najít někde jinde. Například je špatně nastavená léková politika, tam každý rok unikají čtyři až šest miliard korun. Do některých nemocnic se také nakupovala drahá technika, která tam nebyla třeba. Na péči, která dnes není součástí pojištění, by měla být možnost se připojistit.

Lékař Miroslav Ryska, předseda České chirurgické společnosti, řekl Deníku:

Kdy je lepší robotický zákrok

Chirurg Miroslav Ryska provádí zákroky prostřednictvím robotického systému v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.

Robotické operace by měly být v budoucnosti součástí nadstandardní péče. V čem se tento typ zákroku liší od běžné operace?
Robotický systém da Vinci umožňuje zlepšit laparoskopickou operaci. Sám nic netvoří ani nevymýšlí, ale přenáší pohyby operatéra do místa operace přes trubičky. Výhodou je přesnost, lepší vizualizace operačního pole a především výrazně lepší pohyblivost nástrojů, kterými operujeme. Ta je srovnatelná s rukou chirurga.

Zatímco při laparoskopii lze pohybovat nástroji v prostoru omezeně, použití robotického systému lze srovnat s pohyblivostí v zápěstí i prstech. Robotický systém je tedy nahraditelný běžným a levnějším laparoskopickým přístupem – až na opravdové výjimky, kdy laparoskopicky je výkon proveditelný jen velmi obtížně nebo vůbec.

Na druhé straně robotický systém umožňuje u některých operací dosáhnout lepších výsledků s menším úsilím.

Platí se v současnosti tyto operace vždy ze zdravotního pojištění?
Pojišťovny je hradí v některých zařízeních limitovaně, tedy pouze určitý počet výkonů. Ročně se vydá na tyto operace asi 130 milionů korun. Z celkových 260 miliard korun v českém zdravotnictví jde tedy o zcela zanedbatelnou položku.

Nicméně nelze podceňovat skutečnost, že robotický systém umožňuje u některých operací docílit lepší výsledky a že v krátké budoucnosti může znamenat u některých typů operací standard zdravotní péče.

Jak by se tedy hrazení zákroků prováděných prostřednictvím robotů mělo řešit?
V České republice je v současné době devět instalací robotů da Vinci. Se srovnatelným počtem obyvatel jich má například Belgie téměř třikrát tolik.
Problém však je hlavně v nekoncepčnosti a neracionalitě využívání přístrojů.

Pokud bychom měli celý – a nikoliv složitý – problém vyřešit, znamenalo by to rozhodnout a přesně určit, jaké operační výkony budou na základě současných poznatků hrazeny z veřejných zdrojů a při jakých indikacích. A v jakých zdravotnických zařízeních a v jakém počtu – tak, aby bylo zohledněno regionální, odborné a pochopitelně ekonomické hledisko. A u jakých operací lze požadovat eventuální doplatek.

Standardy a nadstandardy

Autor: Michaela Koubová

13.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:
Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

Ilustrační foto.
6 10

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

Obejít EET? Každá sedmá provozovna na Královéhradecku porušila zákon

Neodeslání údajů či nevystavení účtenky. To byly nejčastější prohřešky podnikatelů u elektronické evidence tržeb (EET), na které přišli kontroloři z Finančního úřadu. Ti od prosince do poloviny února udělali 220 kontrol a zjistili 30 pochybení.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Ženy podezřelé ze smrti Kim Čong-nama budou obviněny z vraždy

Malajsijský prokurátor dnes oznámil, že dvě ženy zadržené kvůli smrti bratra severokorejského prezidenta Kim Čong-nama budou ve středu obviněny z vraždy. Kim Čong-nama 13. února zabil na letišti v Kuala Lumpouru nervový plyn VX.

Dva měsíce nemoci už vás nezničí. Nemocenská by se měla zvýšit

Dlouhodobě nemocným by v příštím roce mohla stoupnout nemocenská. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci dávky ve výši 60 procent vyměřovacího základu bez ohledu na délku choroby, vláda včera navrhla, aby dávky od druhého a poté i od třetího měsíce dlouhodobé nemoci vzrostly. Po měsíci stonání by tak zaměstnanci měli nově dostávat 66 procent vyměřovacího základu, od dvou měsíců dokonce 72 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies