VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V korupční kauze kolem pořizování Gripenů nebude nikdo stíhán

Praha – Za údajnou korupci při pořízení stíhaček JAS-39 Gripen pro českou armádu nikdo obviněn nebude. Detektivové z protikorupční policie po více než tříletém prověřování případ znovu odložili. Dospěli k závěru, že nejde o podezření z trestného činu, řekl dnes mluvčí protikorupčního útvaru Jaroslav Ibehej. Vrchní státní zastupitelství v Praze bude rozhodnutí policie nyní přezkoumávat.

9.10.2013 33
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

„Vzhledem k tomu, že provedeným prověřováním policejní orgán dospěl k závěru, že se ve věci nejedná o podezření z trestného činu, bylo vydáno usnesení o odložení věci," uvedl mluvčí. Podle něho kriminalisté kauzu prověřovali pro podezření z trestných činů podplácení a pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Detektivové se případem zabývali od roku 2002 již potřetí, vždy ho však nakonec odložili. „Naposledy bylo prověřování obnoveno v květnu 2010, a to na základě prověrky Nejvyššího státního zastupitelství," dodal Ibehej.

Žalobci mají již rozhodnutí policie k dispozici. „Věc týkající se nákupu letadel Gripen byla policejním orgánem odložena a státní zástupce nyní rozhodnutí přezkoumává," řekl šéf odboru závažné hospodářské a finanční kriminality pražského vrchního státního zastupitelství Marek Bodlák.

Z uchazečů zbylo jen konsorcium BAE-Systems

S informacemi o podplácení při uzavírání smlouvy na stíhačky Gripen s Českem přišla v únoru 2007 i švédská televize. Padla tehdy zmínka o tom, že by do korupční aféry mohl být zapleten rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly. V 90. letech působil v Česku jako poradce společnosti BAE Systems. Tehdy se prý pokoušel o kontakt se zástupci někdejší české vlády, kteří měli rozhodování o nákupu letounů na starosti. Tendr na nákup stíhaček měl původně více uchazečů, kteří ale z něho nakonec odstoupili, a zůstalo tak jen britsko-švédské konsorcium BAE-Systems s letouny Gripen.

Smlouvu o nákupu gripenů schválil v dubnu 2002 tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana (ČSSD). Celkový rozpočet na pořízení letounů byl tehdy vyčíslen na 60,2 miliardy korun. Návrh financování však nezískal podporu parlamentu. Po povodních v létě 2002 nová vláda ministerského předsedy Vladimíra Špidly (ČSSD) od záměru nakoupit stíhačky definitivně upustila, protože peníze byly potřeba jinde.

Špidlova vláda rozhodla o pronájmu

Po různých úvahách o zajištění českého vzdušného prostoru nakonec Špidlova vláda v červenci 2003 rozhodla, že si ČR stíhací letouny pronajme. Česko nakonec do výzbroje armády zařadilo gripeny: na deset let si od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajalo 14 strojů. Smlouvu o pronájmu podepsali zástupci armády v roce 2004. Do Česka gripeny doputovaly v roce 2005 a nahradily zastaralé ruské stroje MiG-21. Nyní chce Česko pronájem letadel o 14 let prodloužit.

Kriminalisté se o nákup letounů zajímali opakovaně. Při prvním vyšetřování dospěla česká policie v prosinci 2002 k závěru, že se trestný čin stal, nenašel se ale viník. Podruhé se policisté začali případem zabývat v únoru 2007, koncem roku 2009 jej ale opět odložili s tím, že nejde o podezření z trestného činu. Podezření z korupce při nákupech gripenů vyšetřovala třeba i policie ve Švédsku, USA či Rakousku.

Autor: ČTK

9.10.2013 VSTUP DO DISKUSE 33
SDÍLEJ:
Pokus o puč ve Venezuele
1 10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů Kč) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje. Albánské úřady mají podezření, že mohlo jít o peníze použité na úplatky pro tamní politiky a úředníky v době krátce poté, co ČEZ ovládl albánského distributora energie. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD).

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies