VYBERTE SI REGION

Rád bych se představil: Jsem zabiják...

KUTNOHORSKO - „To není možný, lidské tělo se do sudu nevejde,“ nechtěl stále věřit kamarádovu tvrzení Karel Kopáč. Ale Vladimír Kuna si byl jisty: „Neboj, já ho tam dostanu!“ řekl tónem kutila, pyšného na svůj um. Technicky byl tedy problém vyřešen.

18.8.2007 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Milan Jaroš

seriál trest: doživotí

Ale kde najít člověka, který lidské tělo k „zasudování“ chladnokrevně připraví smrtelným výstřelem? Kopáč nepochyboval, že takového jedince zná. Jeho instinkt ho rozhodně nezklamal.

Ludvík Černý se narodil 25. května 1960. Vyučil se zedníkem, v posledních letech svého života na svobodě vykonával profesi řidiče. Bydlel i se svou rodinou v Praze 5 v Kurzovově ulici. V bytě, který se měl za několik let chmurně proslavit tím, že se v něm ukryje po útěku náš nejznámější celoživotní trestanec Jiří Kajínek. Není ovšem následků bez příčin: Kajínek by sotva hledal zmiňovaný byt, kdyby Černý nebyl 7. listopadu 1997 v rámci kauzy tzv. orlického gangu uznán Vrchním soudem v Praze pravomocně vinným z pěti vražd a odsouzen k doživotnímu trestu vězení.

Říkáme-li jméno Černý a kauza Orlík, musíme ovšem stejným dechem vyslovit i jméno organizátora vražd: Karel Kopáč. Narozen 3. června 1960. Invalidní důchodce, bytem kdysi v Rudné u Prahy. Odsouzen k 21 letům odnětí svobody, spáchal v dubnu 2004 ve výkonu trestu sebevraždu. A třetí cíp vražedného trojúhelníku? Vladimír Kuna. Narozen 21. června 1964. Soukromý podnikatel, Kopáčův soused v Rudné. V první instanci odsouzen k doživotí, pravomocně k 25 letům kriminálu.

Pletivo, sudy a pekelný stroj


„Velice rád zbourám jeden novinářský mýtus,“ říká emeritní plukovník Karel Malý. „Totiž, že lidé kolem Karla Kopáče údajně páchali vraždy na zakázku. Není to pravda, oběťmi byli buď známí, nebo příbuzní pachatelů. Motivem pak touha zmocnit se jejich peněz nebo cenností, případně po nich dědit.“

Plukovník Malý je autorem odborné studie, příznačně nazvané Orlík. V době, kdy došlo k nálezu zavražděných těl a usvědčení pachatelů, zastával funkci vedoucího odboru Krajského úřadu vyšetřování Středočeského kraje. Zrekapitulujme společně s ním stručnou historii celé kauzy: „Pět vražd bylo spácháno v období od dubna 1991 do července 1993. Způsob usmrcení? Čtyři oběti byly zastřeleny, jedna zemřela na následky výbuchu nastražené nálože. První oběť skončila v drátěném pletivu na dně přehrady, další dvě tam putovaly v sudech. Zbývající vraždy se odehrály v domě obětí.“

Jak se zbavit těla? To je odvěký problém většiny pachatelů vražd. Vypořádávají se s ním s různou měrou úspěšnosti a různou měrou invence. Nicméně Kopáčův a Kunův „vynález“ se zdál být takřka bezchybný. Jako postupka sichrovaná žolíkem v podobě nelítostného střelce Černého. Jak vůbec myšlenka na sudy vznikla? Jakou měla genezi?

Není tělo, nejsou důkazy


„Karel Kopáč pracoval krátký čas v řadách policie, v Útvaru rychlého nasazení. Součástí výcviku byl i jumping na Žďákovském mostě. První inspirace - odhlédneme-li od Kunova technického řešení problému - vznikla zřejmě tady, nad zdejší vodní hlubinou. Úkryt to rozhodně nebyl špatný,“ uznává Karel Malý a pokračuje: „Trošku mi to připomíná jeden starý případ, na kterém jsem kdysi pracoval. Tenkrát zmizela žena. Najednou prostě nebyla. Zůstal po ní jen dvanáctiletý chlapec. Nevěřili jsme, že by matka od dítěte někam utekla. Mapovali jsme proto její pohyb v posledních dnech. Nakonec jsme téměř s jistotou věděli, že se stala obětí vraždy. Jenom jsme neměli tělo. Našlo se až po čase, poblíž opuštěného drážního domku, ve studni hluboké asi pětatřicet metrů, kam ho po vraždě pachatel shodil. Proč to vyprávím? Takzvané orlické vraždy měly skoro totožný model: Za podezřelých okolností zmizel člověk. Zjistili jsme, kdo se v jeho blízkosti poslední den života pohyboval… Ale neměli jsme finální důkaz v podobě mrtvoly. A nebylo vůbec snadné takový důkaz získat. Vždyť výška vodní hladiny v úrovni Žďákovského mostu je přibližně 45 metrů, což byl tenkrát i pro profesionálního potápěče extrémní výkon, bezprostředně ohrožující jeho život!“

Moje vizitka: Jsem vrah!


Ale i k cestě ve skafandru pod vodní hladinu zbývala kriminalistům ještě dlouhá cesta…
V listopadu 1993 byl v Praze-Michli před svým domem zastřelen několika ranami 31letý vymahač dluhů a špičkový karatista. Provedení činu napovídalo, že spíš než nějaký zoufalý dlužník bude pachatelem činu nějaký profesionál. Zmizel beze stop a tak rychle, že ignoroval pánskou kabelku s takřka milionovou sumou. Nebo byl její obsah pod zabijákovu stavovskou čest? Dodnes nikdo neví - s výjimkou vraha, samozřejmě.

Nejednalo se o jediný případ svého druhu. Stejně tak kriminalisté evidovali záhadná zmizení podnikatelů, kteří jeden den ještě vesele přepočítávali svá bobtnající konta - a druhý den o nich nikdo nevěděl… A právě při rozkrývání těchto případů narazili detektivové na zvěsti kolující zločineckým podsvětím. Jakási parta zabijáků prý ukládá „své“ mrtvoly do zaletovaných sudů, ty pak končí na dně jakési vodní nádrže! Uf! Mají tyto nové pověsti české aspoň nějaký reálný základ?

Víc než to, reálná byla celá historka. Nebezpečné informace trousil kolem sebe Ludvík Černý. Bylo to už po Kopáčově osudové bouračce, která ze špičkového bojovníka udělala hromádku neštěstí na invalidním vozíku. Bez mozku se rozpadla celá partička, Černý byl bez „angažmá“, a tak si na různých místech dělal reklamu. Nenaslouchali mu jen potenciální zákazníci!

Tým kriminalistů s příznačným jménem Přehrada pracně doloval jednu stopu za druhou. V roce 1994 proběhlo bezvýsledné pátrání na Slapech. „K vytypování Žďákovského mostu došlo až později,“ konstatuje plukovník Malý. „Jak bylo řečeno, Kopáč měl k mostu vztah. Porovnání dat zmizení pohřešovaných osob zase souhlasilo s daty výpůjček nákladního automobilu Avia, které v jisté pražské půjčovně uskutečnil Ludvík Černý. A počet najetých kilometrů zas odpovídal cestám na Orlickou přehradu a zpět!“

Ludvík Černý, budoucí doživotní vězeň, si nedělal v podsvětí reklamu nadarmo. Ale už neměl souzeno ohromovat posluchače příliš dlouho. O jeho zabijáckém umu však už tušili hodně taky kriminalisté.

(dokončení příští sobotu)

18.8.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Na Kladensku se zřítilo auto ze třicetimetrového srázu

Kladensko - Kuriozní dopravní nehoda se stala v pondělí po poledni v lesním porostu mezi obcemi Svárov a Podkozí. Auto zde vyjelo ze silnice a mezi stromy se řítilo dlouhým srázem dolů na spodní vozovku pod serpentinou. Vozidlo skončilo pod kopcem na spodní vozovce převrácené na střechu. Starší řidič utrpěl zranění a byl převezen do pražské nemocnice. 

CNN: Pražské vánoční trhy jsou mezi desítkou nejlepších na světě

Praha - Mezi desítku nejlepších vánočních trhů na světě zařadila americká televizní stanice CNN tržiště na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze. Reportér zaměřený na cestování ocenil každodenní otevírací dobu stánků i blízkost obou hlavních tržišť, stejně jako kvalitu zdejších klobás a piva.

K soudu s Čechem v Súdánu přišli i zástupci ambasády EU

Chartúm/Praha - Dnešní soudní stání v Chartúmu s českým misionářem Petrem Jaškem přišli sledovat i zástupci ambasády Evropské unie. Sdělila to česká velvyslankyně v Káhiře Veronika Kuchyňová Šmigolová, jejíž úřad má působnost také pro Súdán. Jašek čelí v africké zemi obvinění z protistátní činnosti a v minulosti se jej zastal Evropský parlament.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies