Ohrožení lesů kůrovcem na severní Moravě a ve Slezsku zesiluje to, že tamní smrkové lesy na řadě míst kvůli suchu a šíření houby václavky chřadnou. „Na severní Moravě bude boj s kůrovcem opět nejintenzivnější. Od větrné kalamity po orkánu Kyrill v roce 2007 jsou hodnoty kůrovce na severní Moravě stále na hraně kalamity či mírně pod ní," řekl Půlpán. Dodal, že loni z celkem 475.000 metrů krychlových vytěženého kůrovcového dříví u Lesů ČR připadlo zhruba 390.000 metrů krychlových na Moravskoslezský kraj a sousední Šternbersko v Olomouckém kraji.

Instalace lapačů

Hlavní obranou proti kůrovci je instalace feromonových lapačů a takzvaných lapáků, což jsou předem pokácené stromy nechané v lese. Lesy ČR zatím do boje s kůrovcem nasadily asi 30.000 lapačů a nakácely kolem 90.000 lapáků. Pro boj s kůrovcem je důležité zachytit brouka do lapáků a lapačů při prvním rojení, protože v dalších generacích se množí geometrickou řadou. Lesníci také musejí napadené stromy v lese aktivně vyhledávat. Napadený strom je nutné pokácet a z lesa odvézt.

V boji s kůrovcem by lesníkům mohlo v nejbližší době pomoci i počasí. Kůrovec se začíná rojit při teplotách kolem 20 stupňů Celsia a pokud nyní přijde silné ochlazení, které předpověděli meteorologové, mohlo by se jeho rojení dočasně zastavit. V nižších polohách se kůrovec během roku dokáže rozmnožit ve dvou až třech generacích, na horách v jedné až dvou.