VYBERTE SI REGION

Záchranka přijede za čtvrt hodiny, ale jen někde

Jižní Morava - Patnáct minut. Tolik času má posádka záchranky na to, aby našla podle pokynů dispečinku cestu z výjezdového stanoviště k pacientovi.

17.2.2010 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Delší doba nesmí podle vyhlášky dělit člověka v tísni od pomoci zdravotníků. Dostat se v přísném časovém limitu na všechna místa na jižní Moravě je ale podle záchranářů nemožné.

Připouští to i jihomoravský krajský radní pro zdravotnictví Oldřich Ryšavý. Zároveň ale upozorňuje, že naprostá většina obyvatel jižní Moravy se pozdního příjezdu záchranky bát nemusí. „Zákon samozřejmě neříká, že pokrytí musí být stoprocentní na celém území kraje. Není to ani možné. Vždycky budou samoty, kam sanitka není schopná přijet do patnácti ani dvaceti minut,“ vysvětlil Ryšavý.

Celokrajský záchranný systém funguje na jižní Moravě už osm let. Až do roku 2002 záchranáři spadali pod okresní úřady, některé nemocnice a také soukromé firmy. Nová koncepce jednotlivá centra postupně sloučila do jediné, krajem zřizované záchranné zdravotnické služby se sídlem v Brně.

Kraj se v současnosti snaží zjistit, jak by ho mohl vylepšit. Pracuje na tom zvláštní zdravotnická komise. „Od zavedení nového systému už uteklo několik let a je na čase vyhodnotit, kde má slabá místa. Situaci posuzujeme na základě informací o počtu výjezdů, časech volání či místech zásahu. Díky těmto datům už vznikla mapa dojezdů v letním a zimním období,“ objasnil Ryšavý.

Nová stanoviště

Kvůli posílení sítě záchranného systému někde vzniknou nová stanoviště. Například v Kloboukách u Brna na Břeclavsku. „Musíme vykrýt také problémové území Vratěnínska a na Znojemsku u Vranovské přehrady. Měli jsme za to, že tím problém vyřešíme. Ukázalo se ale, že nedostatečně pokrytých území je ještě víc. Kompletní závěry analýzy budeme mít v ruce do konce měsíce a následně je předložíme politickým orgánům kraje i s návrhy různých řešení,“ dodal Ryšavý.

Na nedostatečné pokrytí záchrannou službou si stěžují například lidé na Boskovicku. Od prvního srpna loňského roku tam místo sanitek s lékařem jezdí jen rychlá zdravotnická pomoc. Zastupitelé některých obcí proti tomu protestovali.

Teď jim navíc vadí i příliš dlouhé časy dojezdnosti záchranářských sanitek v okolí nedaleké Olešnice. „Napsali jsme kvůli tomu několik dopisů jihomoravskému hejtmanovi Michalu Haškovi. Zrovna nám datovou schránkou došla odpověď a teď ji čeká analýza městského odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Potom se rozhodneme o dalším postupu,“ popsal problém boskovický starosta Jaroslav Dohnálek.
Ředitel jihomoravských záchranářů Milan Klusák potvrdil, že si vedení kraje kvůli posouzení stížností z Boskovicka už vyžádalo i podklady. „Problémy s dojezdností ale pravděpodobně výrazně pomůže vyřešit až nový zákon o zdravotnické záchranné službě. Ten dosud neprošel ani českým parlamentem,“ podotkl Klusák.

Dílčí nedostatky

Podle odborníků se ale s dílčími problémy potýkají i ostatní kraje v Česku. „V případě jihomoravské záchranky je třeba kvůli dojezdnosti doladit pouze několik drobných nedostatků,“ pochválila krajský záchranný systém ředitelka odboru krizové připravenosti ministerstva zdravotnictví Dana Hlaváčková.

Síť výjezdových stanovišť je podle ní na jižní Moravě dostatečná. „Je to jeden z mála regionů, který zatím nehlásil žádný větší problém. Není tu třeba do budoucna stavět tolik nových stanovišť. Spíš je potřeba domluvit se s okolními kraji na spolupráci v některých hůře dostupných oblastech,“ dodala Hlaváčková.

Pomůže i záchranka z Vysočiny

Vratěnín – K nemocným nebo zraněným lidem v nejzápadnější části Znojemska začne už letos jezdit záchranka ze sousedního kraje. Vysočina totiž v Jemnici na Třebíčsku staví novou stanici záchranné služby. Vedení Jihomoravského kraje naopak upustilo od záměru využít pro záchranáře bývalý hraniční přechod ve Vratěníně na Znojemsku. Jemnice je totiž vzdálená jen šestnáct kilometrů.

Sanitka se tak do obce s třemi sty obyvateli dostane mnohem rychleji než dosud. „Jemnice je o polovinu blíž než Znojmo a další místa, odkud záchranáři zatím jezdí,“ uvedl starosta Vratěnína Martin Kincl.

Představitelé obou krajů nyní pracují na tom, jak pomoc záchranářů zorganizují. „Máme s krajem Vysočina předběžnou dohodu o pokrytí západní části Znojemska jejich záchrannou službou. Jde o jednu z několika oblastí v kraji, která má s rychlostí dojezdu sanitek dlouhodobě problémy,“ řekl jihomoravský radní pro zdravotnictví Oldřich Ryšavý.

Jemnická stanice má začít fungovat už letos v květnu. „Povedeme jednání tak, aby záchranka začala dojíždět na Vratěnínsko hned, jak to bude možné,“ dodal Ryšavý.

Oba kraje se ještě musí dohodnout, jakým způsobem budou takové výjezdy platit. „Potíž je v tom, že pojišťovna nechce dávat peníze za přeshraniční zákroky. Pokud bychom například vezli pacienta do Znojma, nevíme, jak nám to proplatí,“ upřesnil hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.

Dodal, že pro pacienta není podstatné, jestli při ošetření překročí hranice kraje. „Zásahům sanitek z Jemnice na Vratěnínsku tedy nic nebrání kromě toho, že se musíme dohodnout s pojišťovnami. Uložili jsme vedení záchranných služeb obou krajů, aby vyřešilo, jakým způsobem se budou takové výjezdy proplácet,“ dodal Běhounek.

Nová budova záchranky v Jemnici vzniká na místě, kde kdysi sídlili příslušníci pohraniční stráže. Má stát sedm a půl milionu korun, město Jemnice dalo půl milionu korun na pozemek pro areál a projektovou dokumentaci.

Sanitka bloudila ve vedlejší vesnici. Žena mezitím zemřela

Studnice, Odrůvky – Zatímco manželka Antonína Vančury z Odrůvek na Vyškovsku umírala, sanitka bloudila v nedalekých Studnicích. Na správnou adresu přijela až po pětadvaceti minutách. Na pomoc ženě už bylo pozdě. Zemřela na embolii.
„Mé ženě by pravděpodobně nepomohlo, ani kdyby přijeli záchranáři včas. Ale být u pacienta tak pozdě, je veliký nešvar,“ postěžoval si Vančura. Toho celá záležitost natolik trápí, že se s ní rozhodl svěřit, i když se udála už před půl rokem.

Je si jistý, že adresu uvedl správně a dobře popsal i cestu. „Na lince 155 se dispečerka ujistila, že jde o Odrůvky u Studnic. Popsal jsem, že bydlím hned na kraji Odrůvek. Minuty se ale vlekly, manželčin stav se zhoršoval. Po dvaceti minutách jsem znovu volal a dozvěděl jsem se, že sanitku už dispečerka poslala,“ popsal smutný příběh Vančura.

Důchodce pak šokovalo, když mu několik lidí ze Studnic řeklo, že sanitka jezdila po celé vesnici a hledala cestu. „Měli projet dědinou nahoru do kopce. Místo toho jeli dolů k lesu na konec Studnic,“ potvrdila žena, která si nepřála zveřejnit své jméno. Redakce Deníku Rovnosti ho zná.

Záchranáři připustili, že k Vančurům dojeli skutečně později, než bývá obvyklé. „Posádka dostává výzvu formou lístku a tam bylo napsáno Studnice. Doptávali se proto operačního střediska, které upřesnilo Odrůvky,“ uvedl náměstek ředitele jihomoravských záchranářů Rostislav Verner.

ANKETA: Jaké máte zkušenosti se záchrankou?

Marta Rosenbergová, 80 let, důchodkyně, Brno
S brněnskou záchrankou mám jen ty nejlepší zkušenosti. Sanitku jsem si zatím volala jen jednou, ale přijela velmi rychle a záchranáři byli milí a ochotní. Až mě to překvapilo. Se službami i chováním zdravotníků jsem byla nadmíru spokojená.

Marie Svobodníková, 68 let, důchodkyně, Vyškov
Když měl manžel slabý infarkt, přijela sanitka za pár minutek. Bydlíme totiž poblíž centra Vyškova. Pamatuji si, že lékař se jmenoval Pokorný. On i oba saniťáci se chovali velice profesionálně a přívětivě. S klidným svědomím mohu říct, že zachránili manželovi život.

Alena Kuřítková, 31 let, asistentka, Kravsko
Sanitku jsme volali pro babičku i pro dědu. Jednou přijeli velmi rychle, bylo to absolutně bez problémů. V druhém případě jim to ale trvalo asi půl hodiny. Navíc přijeli bez lékaře, takže nám byli na nic. Přitom se to stalo v běžném pracovním dnu.

Jindřiška Kachyňová, 39 let, kadeřnice, Břeclav
Nedávno jsme museli volat záchranku do učňovského kadeřnického salonu. Vše zvládla na jedničku. Zákazník náhle omdlel. Zřejmě nějaká srdeční slabost. Sanitka přijela asi do pěti minut a hned na místě poskytli záchranáři muži kvalitní pomoc. Všechno dopadlo dobře, pán se k nám přišel znovu nechat ostříhat.

Drahomír Kalina, 32 let, manažer marketinku, Brno
Záchranku jsem potřeboval jen jednou a nevzpomínám na to rád. Přijeli asi za čtvrt hodiny a paní doktorka mě špatně diagnostikovala. Nepoznala zápal plic. Ptala se mě, jestli nejsem hypochondr. Až když jsem sám přijel do nemocnice, doktor mě hned poslal na rentgen a začal mě léčit. Doufám, že se to už nebude opakovat.

Leona Štanglerová, 38 let, důchodkyně, Hodonín
Jsem v invalidním důchodu, takže jsem zažila pomoc záchranky na vlastní kůži. Vždy přijeli rychle a vše se odehrálo bez problémů. Sice to ke mně domů mají blízko a nemocnice je také nedaleko, ale určitě si nemůžu stěžovat. A to mám zkušeností skutečně dost, protože mám často zdravotní problémy.

LUCIE HRABCOVÁ
ŠÁRKA DUBSKÁ
DANIEL SMOLA

17.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies