Sedmatřicetiletý příslušník vojenské policie sice nedojel a putoval do nemocnice – ovšem vrátil se jako hrdina. Už ve druhé etapě – v té, v níž se o sto kilometrů dál vyboural sám – pomohl zachránit život soupeři z Itálie. Už proto se s ním chtěl kdekdo setkat, pozdravit, pogratulovat – a také se poptat: jak to vlastně bylo.

Již nesčetněkrát Lukáš Kvapil vysvětloval, že ze svého pohledu vlastně neudělal nic zvláštního. Jen to, co by udělal každý. Zvlášť mezi kamarády, jimž se na Dakaru stávají všichni. U zraněného soupeře zastavil, uložil ho do protišokové polohy, přivedl ho k vědomí, vyčistil mu hlínu z úst i nosu – a také mu poskytl všechnu svoji vodu.

Pomoc dorazila rychle 

To je v 45setupňovém vedru daleko od civilizace podstatnější, než by se zdálo při dnešních, únorových teplotách v Praze. Sám říká, že nemusel ani přemýšlel: jen dělal to, k čemu je jako voják připraven.

Výrazně se zdržel až do chvíle, kdy už na trati byly kamiony. Mezi dvěma z nich zapadl předním kolem své motorky do díry zakryté pískem. Znamenalo to pro něj konec Dakaru, ale také zranění obličeje i ramene. Naštěstí pomoc dorazila rychle, protože havaroval blízko kontrolního bodu.

Domov našel v Buštěhradu 

Pobyt ve vojenské nemocnici už je naštěstí minulostí, ovšem rehabilitace stále trvá. Přesto už Lukáš Kvapil pomýšlí na další start. A právě proto si nemůže vynachválit střední Čechy, na jejichž stánku se objevil.

Nejen tedy proto, že s manželkou našel domov v Buštěhradu. Nejen z toho důvodu, že se vyznal z lásky ke krajině v okolí Okoře, která láká k cyklovýletům. Ve středních Čechách prý lze najít i ty nejlepší tratě právě pro trénink na Dakar. Třebíz, Sedlčany nebo Benešov jsou prý pro přípravu výborné.

Někdy v létě pozve nového kamaráda na návštěvu 

Ukáže jednou všechny tyhle krásy také jezdci, o kterého pečoval předtím, než se události vyvinuly tak, že pomoc potřeboval on sám? Samozřejmě, řekl Deníku. Zůstávají v kontaktu; už si nejen psali, ale i telefonovali.

A někdy v létě určitě pozve nového kamaráda na návštěvu. Kdy to bude, ještě neví – záleží nejen na tom, jak oba budou mít volno, ale také jak se jeden i druhý dají zdravotně dohromady, V jeho případě je to nadějné: lékaři už svolili, že se smí – jen prozatím opatrně! – na motorku opět posadit. A už ví, že bude v pořádku, takže závodit může dál. A i když už první účast na Dakaru znamenala splněný sen, má Lukáš Kvapil jasno: „Doufám, že se dostanu na další."