Začíná škola, letošní rok bude krušný

Valná část toho, co v minulých letech rozjel zelený ministr Ondřej Liška, je nyní v troskách.

„Dvě stě tisíc učitelů v naší zemi nepředstavuje dostatečnou sílu. Výsledkem je, že se ministr školství musí se svými vládními kolegy dohadovat o řádově mnohem nižší částky, než by bylo ve skutečnosti potřeba. Proč kvůli školám nevyjdou lidé do ulic?“ napsal Liška pedagogům v květnu, kdy se loučil s vládní funkcí.

Jako by tušil, že jeho nástupkyně Miroslava Kopicová (za ODS) bude ve stejné situaci. Už tento týden hodlá přesvědčovat strážce státní kasy Eduarda Janotu, aby jejímu resortu nesebral 3,2 miliardy korun. To by totiž znamenalo ubrat učitelům z platu to, co pro ně její předchůdce díky čtyřapůlmiliardové injekci vybojoval.

„Dokud si široká veřejnost neuvědomí, že bez vzdělání se naše země změní v montovnu a zdroj levné pracovní síly, nestane se nic,“ míní Liška.

Hlavně maturity

Nový ministr školství, který vzejde z říjnových voleb, bude muset ukočírovat především chaos kolem spouštění nových maturit. Ze státní kasy se na jejich přípravu už vydalo 160 miliard korun, než se rozjedou, bude to dalších 80.

Budoucí podoba zkoušky dospělosti přitom těsně souvisí s celkovou reformou školství, která se postupně zbavuje tuhých osnov a přechází na rámcové vzdělávací programy. V září podle nich začínají učit všechna gymnázia a polovina středních odborných škol. Sice si pochvalují volnost při sestavování učebních plánů, ale bez klíčového výstupu, jímž je maturita, je to hlavně jejich studentům nanic.

Zmatky okolo přihlášek

Zmatek panuje i při přijímacím řízení středoškoláků. Letošní dubnová novinka, tedy zavedení tří přihlášek, způsobila, že ještě v srpnu řada ředitelů netuší, kdo k nim nastoupí.

„Uvidíme, kolik studentů do lavic skutečně usedne. Dokud v nich nebudou, není nic jisté,“ stýská si ředitelka kaplického gymnázia Marta Caisová. Letos očekává nejméně dětí v prvním ročníku za řadu let. Ještě horší je situace na učilištích a odborných školách. Přijímačky, které se táhnou několik měsíců, tedy asi také čeká změna.

Bude školné?

Převratné proměny se dočká i vysoké školství, hlavně ve způsobu řízení a financování univerzit. Chystá se také zákon o grantech, půjčkách a o pomoci studentům. „To je nezbytný předpoklad zavedení školného,“ řekl Deníku šéf projektu Reforma terciárního vzdělání Jakub Fischer.

I tady jde ale předně o politickou otázku, sestaví-li kabinet ODS a TOP 09, školné bude, od vlády sociálních demokratů jeho spuštění očekávat nelze.

Úroveň českého školství nepozvednou ani povinné atestace učitelů, na jejichž dokončení nejsou peníze.

Výuka angličtiny

Přesto nelze propadat úplné beznaději. Povzbudivě zní skutečnost, že do projektu Rodilí mluvčí do výuky se zapojí od září 70 základních a mateřských škol. Program společnosti Wattsenglish podporuje i ministerstvo školství svou metodikou. Lektoři z Anglie, USA či Nového Zélandu se podílejí buď přímo na výuce angličtiny, nebo pořádají jazykové kroužky. Měsíčně to žáky přijde zhruba na 200 korun.

„Vybavenost dětí a práce s jazykem, zejména v konverzaci, se musí zlepšit, a jsem bytostně přesvědčen, že rodilý mluvčí to může zařídit. Proto jsme se také rozhodli zapojit se do projektu a zpřístupnit Wattsenglish všem. Prolnutí s ostatními předměty je naprosto unikátní. Náš učitel sladí témata s cizincem, například v prvouce tak mohou děti využívat tutéž slovní zásobu jako v angličtině,“ vysvětluje Martin Ševčík, ředitel pražské ZŠ Londýnská.

Miroslava Kopicová, ministryně školství: „Nemůže být nic horšího než současná maturita!“

Šéfka resortu školství Miroslava Kopicová nemůže přijít poslancům na jméno kvůli odkládání státních maturit.

Začnou státní maturity příští rok?

Nevím. Vláda ve středu zaujala silně negativní stanovisko k návrhu pana poslance Bartoše na jejich roční odklad.

Proč?

To je nejhorší, co se může dít. Mne velice zlobí, že se do toho poslanci pletou, když je celou dobu nezajímalo, z čeho a jak děti maturují.

Vy byste to skutečně zvládli již na jaře 2010?

Ano. Šlo by asi o nějaký jednodušší režim, kdy by práce opravovali učitelé, nikoli vyškolení hodnotitelé. Testy bychom sváželi úsporněji.

Přesvědčíte v září poslance?

Udělám pro to všechno. Jsem hluboce přesvědčena, že to je jediná cesta, jak postavit české školství na nohy. Nemůže být nic horšího než současná maturita, kdy si každý učí, co chce, sám si zpracovává otázky a pak je sám vyhodnotí.

Uhájíte pro učitele letošní platovou úroveň?

Dělám všechno pro to, aby během dvou let ze strukturálních fondů EU přišly přímo do základních škol přes čtyři miliardy korun. Nicméně to neřeší momentální situaci. V neděli a v pondělí o tom budu jednat na vládě a budu trvat na tom, že na školství nelze šetřit, byť je krize.

Co českým školám chybí nejvíc?

Za prvé reforma vysokého školství, která je zásadní. Za druhé úplně nový systém financování celého školství a za třetí všestranná podpora učitelů.

Nadané děti tu jsou, jen je najít. Talnet ví, jak na to

Zlobivé dítě umí rozpoznat každý kantor, ale s těmi nadanými je to daleko horší.

Běžně se uvádí, že v každém populačním ročníku jsou tři procenta talentů. Odborníci ale soudí, že jich je reálně až 25 procent, jen je málokdo dokáže odhalit. Podle školní inspekce to na základních školách zvládá jen 43 procent učitelů.

„Nadání u dítěte by se mělo odkrýt co nejdříve, aby mohlo být rozvíjeno. Základním školám se to ale zatím příliš nedaří,“ potvrdil mluvčí České školní inspekce Libor Vacek.

Přesto i v této oblasti se blýská na lepší časy. Například v ZŠ Josefa Mareše ve Znojmě se už několik let zaměřují právě na rozvoj talentů svých žáků. Proškolení kantorů a vybavení pomůckami je přišlo na dva miliony korun. Museli upravit formy výuky, metody i rozvrh.

Cesta na vysokou

Dnes se Pražanům představí jiný zajímavý projekt. Svými pracemi se veřejnosti pochlubí mladí fyzikové, astronomové či chemici. Jejich nadání se rozvíjí díky spolupráci Talentcentra Národního institutu dětí a mládeže a Matematicko-fyzikální fakulty UK.

„Když se ve třídě objeví mimořádně schopné dítě, je nutné ho podchytit a najít mu vyžití i jinde než při hodinách fyziky či biologie. K tomu jsou internetové kurzy Talnet i jeho další nabídky ideální,“ říká fyzikář a instruktor Talnetu Petr Pudivítr z Gymnázia Kristiana Dopplera. Nadějní přírodovědci plní týdně řadu úkolů, které jim zadávají odborníci po internetu, ale mohou také diskutovat se svými vrstevníky a profesory z matfyzu.

„Talnet začínal před šesti lety, takže letos budeme mít první maturanty. Myslím, že se na vysokých školách výborně uplatní,“ míní Pudivítr.

Taková prognóza určitě platí pro Hanu Šustkovou z Trutnovska. Letos začíná studovat na matfyzu a současně němčinu na filozofické fakultě. „Talnet mi velmi pomohl. Díky němu jsem se seznámila s lidmi, které bych jinak nikdy nepotkala. Nešlo jen o záležitosti fyziky, ale i schopnost prosadit se,“ říká Hanka.