VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zahrádkářské svazy na jižní Moravě vymírají

Jižní Morava – Místo řádků mrkve a ředkviček jsou v zahrádkářských koloniích na jižní Moravě stále častěji k vidění vzorně střižené trávníky a bazény. Lidé si chtějí na zahradě hlavně odpočinout, a ne se starat o záhony. Zahrádkářů na jižní Moravě proto rok od roku výrazně ubývá.

19.4.2010 9
SDÍLEJ:

ilustrační fotoFoto: DENÍK/ Alexander Klimeš

Mimo jiné proto, že umírají lidé, kteří dlouhá léta patřili k členům zahrádkářských svazů. A mladí o svaz nemají zájem.

Počet zahrádkářů výrazně klesá ve všech okresech kraje. „Před dvaceti lety fungovalo v regionu třicet organizací se čtyřmi a půl tisíci členy. Nyní máme osmnáct organizací, z nichž navíc některé úplně spí. A členů už není ani polovina,“ nastínil situaci předseda zahrádkářů z Drnovic na Blanensku Antonín Přibyl.

Zbyla čtvrtina

Organizovaných zahrádkářů ubývá také na Vyškovsku, kde za poslední dobu zaniklo hned několik svazů. „Organizace Soukromníci Vyškov měla v devadesátých letech sto dvacet členů, dnes je nás zhruba třicet. A pokud vím, tak situace v celém okrese není o moc lepší,“ informoval předseda vyškovské organizace Svatopluk Tomek.

Příčinu zániků většiny svazů vidí Tomkův předchůdce Josef Horák v proměně společnosti a nabídce supermarketů. „Lidé už nechtějí pracovat na zahradách. Radost z toho, že si něco vypěstují, je moc neláká. Navíc se dnes dá všude koupit levné ovoce i zelenina,“ poznamenal Horák. Podle něj však zahrádkářů ubylo nejvíce po roce 1989.

S tím souhlasí i Olga Dusíková, která zastupuje Znojemsko v republikové radě Českého zahrádkářského svazu. „Před revolucí bylo členství ve svazu povinné a lidé se ho po převratu chtěli zbavit. Pro mnoho lidí ztratilo význam, protože nepřinášelo žádné výhody, získat i minimální dotace bylo velmi obtížné,“ vysvětlila Dusíková. Zahrádkáři přitom podle ní zachránili spoustu státní a družstevní půdy, kterou se velkým organizacím za komunismu nevyplácelo obdělávat.

Pro spoustu dnešních zahrádkářů už znamená obdělávání půdy spíše jen úhledný trávník a květiny než pěstování ovoce a zeleniny. „Polovina našich členů dává přednost okrasným zahradám. Přitom smysl celé věci je v tom, abychom si něco vypěstovali sami, bez chemikálií či postřiků, a pak si porovnali své výsledky a vyměnili zkušenosti,“ zdůraznil drnovický předseda Přibyl.

Poklidný život milovníků zahrad ale v některých městech narušují radnice. Na pozemcích, které zahrádkářům pronajímají, chtějí totiž stavět. „Když nám město oblast předalo, vypadala jako smetiště. všechno jsme tu dali do pořádku, léta se o pozemky starali, a teď nám je radnice bere,“ postěžoval si Přibyl.

O své pozemky se bojí i brněnští zahrádkáři, kterých je bezmála šest tisíc. „S hrůzou čekáme na nový územní plán, všichni máme strach kvůli nové zástavbě,“ řekla tajemnice svazu brněnských zahrádkářů Jarmila Matějíčková. Zahrádkáři teď upírají své zraky k senátu. Koncem dubna má totiž projednávat zahradnický zákon. „Dnes už platí ve všech evropských zemích a zahrádkáři mají díky němu možnost více ovlivnit územní plán,“ řekla Matějíčková.

Zahrádkáři na jižní Moravě.

Rozpor s plánem

Podle náměstka brněnského primátora Martina Andera chce město zahrádkáře podporovat. Rozhodně nemá v úmyslu komplikovat jim život. „Starají se o zeleň, jejich práce má pozitivní vliv kromě jiného na kvalitu ovzduší,“ řekl Ander.

Ne všechny zahrádky jsou podle něj ale na vhodných místech, a někde dokonce brání rozvoji města. „Například na Kraví hoře má podle územního plánu už dlouho vzniknout veřejně přístupný park. Zatím na něj ale nemáme peníze, tak tam necháváme zahrádkáře. To ale nebude trvat věčně,“ podotkl náměstek s tím, že stejná situace je i v Žabovřeskách. Zahrádky jsou většinou oplocené a uzavřené a brání tak volnému přístupu na dané území. „To vše musíme vyřešit, takto by to nemělo zůstat,“ vysvětlil Ander.

Předseda svazu zahrádkářů Brna­-venkova Josef Zavřel o svém koníčku říká: Pěstitele vytlačují nové stavby

Brněnsko /ROZHOVOR/ – Jejich počet klesá kvůli stáří a novým plánům obcí, které chtějí dosavadní zahrádky využít k rozšiřování výstavby. Přesto se zahrádkáři svého koníčku vzdávat nechtějí. „Vlastní jablko je lepší než to z obchodu,“ tvrdí předseda svazu zahrádkářů Brna­venkova Josef Zavřel.

K čemu dnes slouží zahrádky?

Jejich role už není tolik užitková jako spíš odpočinková. Ale je to aktivní odpočinek. Například trávník po letošní zimě, kdy byl pokrytý dlouhou dobu sněhem, vyžaduje maximální péči. Ti, kteří si na něm chtějí v létě užívat slunce, musí teď dva měsíce odstraňovat různé plísně. Ale stále se pěstuje i ovoce a zelenina, i když v menší míře. Moje jablko je lepší než to z obchodu, to vám řekne každý.

Mají svazy zahrádkářů dostatek členů?

Ten za poslední léta dost klesl, a to ze dvou důvodů. Jedním je jejich stále vyšší věk. Například Lelekovice musely svůj svaz loni zrušit, protože průměrný věk tamních zahrádkářů byl dvaaosmdesát let. Dalším problémem je to, že některé obce bohužel ve svých územních plánech chtějí pozemky využívat jinak a zahradnické kolonie z plánů škrtají. V Kuřimi se tak před časem z některých zahrádek staly ubytovny pro dělníky.

Proč města zahrádky ruší?

Některé pozemky jsou lukrativní a hlásí se o ně různí zájemci – firmy i soukromníci. Lidé, kteří zahrádky zakládali už před padesáti lety, byli tehdy mladí a měli peníze. Dnes jsou z nich důchodci a moc peněz nemají a vytlačují je firmy.

Vidíte východisko z této situace?

Zahrádkářská republiková rada se teď snaží prosadit zákon, který by chránil prostory dlouhodobě využívaných zahrad. Doufáme, že aspoň zajistí, aby se s námi o změnách územních plánů obcí povinně jednalo. Obdobný zákon platí v řadě evropských zemí, například na Slovensku ho mají už čtyři roky. U nás zatím prošel parlamentem a koncem dubna o něm bude hlasovat senát.

Bráničtí si pořídili vlastní kolonii

Moravské Bránice – Zatímco na mnoha místech jižní Moravy podléhají zahrádkářské kolonie tlaku developerů, osada Moravské Bránice-­Komořina jim už téměř třicet let úspěšně odolává. Jejím členům se podařila ne zrovna obvyklá věc. Složili své peníze a koupili za ně od státu a soukromníků čtyřhektarový pozemek.
Na výkup pozemků se zahrádkáři z Brněnska skládali patnáct let. „Dohodli jsme se a pozemky začali kupovat postupně, ne naráz,“ řekl jednatel zahrádkářského svazu Jaromír Večerka.

Devětaosmdesáti členům svazu se podařilo za společné peníze získat do svého vlastnictví téměř všech dvaaosmdesát zahrádek, které do té doby obhospodařovali. Pozemek organizace vždy po koupi převáděla podle předchozí domluvy na jednotlivé majitele. „Dnes hospodaříme na vlastních necelých čtyřech hektarech půdy a chybí nám jen kousek, který chceme koupit v nejbližší době,“ dodal Večerka.

Taky v jeho svazu se projevuje trend posledních let. „Už tolik nesázíme zeleninu, jako když jsme se do osady stěhovali. I když pořád tady každému něco roste. Vlastní plody jsou totiž bezesporu kvalitnější než ty z obchodu. Pěstujeme hlavně rajčata a cukety, máme taky vinnou révu a meruňky,“ informoval zahrádkář.
Kolonii podle něj obhospodařují dva základní typy zahrádkářů. „Jednoznačně převažují víkendoví. Těch, kteří se sem nastěhují v dubnu a skončí v říjnu, je velmi málo. Asi deset,“ míní Večerka.

Na většině pozemků jsou tak především sestřižené trávníky a bazény. Lidé si podle něj chtějí o víkendu především odpočinout. Ani to prý ale není levná záležitost. „Loni jsme zaplatili jeden a půl milionů za vodovod,“ vysvětlil jednatel svazu.

Navíc zahrádkáře čím dál víc trápí lupiči. „Například opravy vylomených dveří stojí spoustu peněz,“ stěžuje si Večerka. Je ale přesvědčený, že zájem o pozemky přetrvá i dál. Z vlastní zkušenosti ví, že když je zahrádka na prodej, najde se vždy velmi rychle sousta kupců.

MARIJA NOBILISOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

19.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Leksa pečuje o hodiny v kostele sv. Josefa v Obořišti.
6

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

Ilustrační foto.
4 8

Pamlsková vyhláška. Děti nakupují sladkosti mimo školy

Vojenský konvoj dnes opustí ČR. Akce se zatím obešla bez problémů

Konvoj americké a britské armády pokračuje druhým dnem v cestě přes české území. Celkem 125 vozidel a 550 lidí se přesouvá z Německa do Polska, kde by vojáci měli působit v rámci snahy NATO o posílení svých východních členů. První kolona vyrazila dnes kolem 07:00 z kasáren ve Staré Boleslavi u Prahy, kde vojáci přečkali noc, a míří na hraniční přechod v Náchodě. 

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Terorista z Londýna prý jednal osamoceně, policie pátrá po důvodu

Londýnská metropolitní policie nadále věří, že útočník Khalid Masood, který ve středu u britského parlamentu zabil čtyři lidi a dalších 50 zranil, připravil útok sám. Nic nenaznačuje tomu, že by byly plánovány další akce, dodaly podle zpravodajského serveru BBC News policejní zdroje. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies