Žaloby k soudu? Sebevražda parlamentarismu

Ústavní soudci předběžné opatření, které vyžadovala ČSSD, zamítli. „Nebylo to v jeho příslušnosti," uvedl generální sekretář ÚS Ivo Pospíšil. Prakticky to znamená, že smlouvy, které koncem února se zástupci 
16 církví podepsal premiér Petr Nečas (ODS), mohou být naplněny. Finanční náhrady za nepřevedený majetek ale budou vypláceny až od listopadu letošního roku. A do té doby by měl ÚS rozhodnout 
o stížnosti na zákon o vyrovnání státu s církvemi.

Žádné překvapení

ČSSD v úterý zažila hořkost porážky hned dvakrát. Soudci totiž odmítli senátní podnět na zrušení článku II novoroční amnestie. Ústavního právníka Jana Kudrnu toto rozhodnutí nepřekvapilo: „Už 
v lednu jsem říkal, že retroaktivita v neprospěch obviněných je nepřípustná. Zrušením amnestie by se jí ale Česká republika dopustila."

Nutnost vymezit mantinely

Navíc je přesvědčen, že politici dělají chybu, když se stále častěji obracejí na ÚS, z něhož dělají jakousi třetí parlamentní komoru. Jan Kudrna proto také kritizuje zdůvodnění žaloby pro velezradu Václava Klause nutností vymezit mantinely pro hlavu státu. „To je výsostně politická sféra," míní. Václav Klaus k tomu v úterý dodal: „O mé činy a přečiny v této žalobě nejde, jedná se o čistě politický souboj."

Místopředseda sněmovny Jan Hamáček a šéf poslanecké frakce Jeroným Tejc (oba ČSSD) to ale odmítají. „Využíváme všechny legální možnosti, jak zabránit vládní koalici v přijímání zákonů s neblahým dopadem na občany," řekl Deníku Tejc. Podle Hamáčka takový postup kultivuje společenskou atmosféru.