VYBERTE SI REGION

Zálohy na plastové lahve mohou obcím ušetřit peníze

BEROUNSKO - Podle návrhu ministra životního prostředí by měli obchodníci vykupovat plastové lahve na jedno použití. Lidé by je tak už nevyhazovali do kontejnerů.

24.5.2007
SDÍLEJ:

Třídit odpad , mezi který v současné době patří i plastové lahve, se už naučili v Berouně i mladí lidé.Foto: DENÍK/Romana Šimková

Limonáda v plastové lahvi či pivo v plechovce by mohly být zanedlouho o několik korun dražší. Důvodem navýšení cen je několikakorunová záloha, kterou hodlá prosadit ministr životního prostředí Martin Bursík. Podle jeho návrhu, by zákazníci měli zálohu platit i za plastové lahve na jedno použití a za nápoje v plechovkách. Pak tyto obaly vrátí v obchodech a peníze zaplacené na zálohách dostanou zpět. Postup bude stejný jako je nyní u vratných skleněných lahví. Stejný systém funguje podle Martina Bursíka už v Německu, kde odhozené prázdné plastové lahve sbírají i bezdomovci.

Obce doplácejí desetitisíce korun

V případě, že ministr životního prostředí výkup plastových lahví prosadí, ušetří obce desetitisíce korun ročně za jejich sběr. „Nějaké peníze by naše obec díky zálohám na pet lahve určitě ušetřila. Kolik přesně by to ale bylo, nedokážu odhadnout. Do kontejnerů na plasty, kterých máme v obci rozmístěno osm, lidé vyhazují kromě plastových lahví i kelímky od jogurtů či igelitové obaly, takže bychom na jejich vývoz dopláceli i po zavedení záloh na pet lahve. Na svoz plastů doplácí naše obec ročně kolem padesáti tisíc korun,“ upozornil starosta Otročiněvsi Václav Lulák. Sám si ale nedokáže představit, jak chodí prázdné pet lahve vracet do obchodu. „Z hlediska životního prostředí je to možná dobrý nápad. V praxi je to ale podle mne hloupost. Pro lidi je daleko jednodušší, když lahve vyhodí do kontejneru, než když je budou doma schovávat a pak je půjdou vrátit do obchodu,“ myslí si Václav Lulák.

Sběr plastů funguje dobře

V Hudlicích by zálohováním pet lahví mohli ušetřit zhruba padesát procent finančních prostředků, které na likvidaci plastů obec doplácí. Za loňský rok bylo v této obci celkem vytříděno 9 tun plastů. „V obci mají na plastové obaly občané k dispozici šest kontejnerů. Myslím si, že sběr separovaného odpadu u nás funguje celkem dobře. Možná, že by v případě záloh na pet lahve, končilo v kontejnerech více kelímků od jogurtů a podobných plastových obalů,“ informoval starosta Hudlic Pavel Hubený.

Prázdné pet lahve jsou v letních měsících velkým problémem v Nižboru, v jehož katastru v této době každoročně pobývají tisíce chatařů. „S pet lahvemi máme velké starosti. Chataři je totiž nesešlapávají. Protože obyvatelé naší obce neplatí za svoz komunálního odpadu paušální poplatky, obec na jejich likvidaci nic nedoplácí. Lidé si kupují igelitové pytle, do kterých plasty pak dávají. Jejich svoz je hrazen z peněz, které za pytle zaplatí,“ upozornila starostka Nižboru Kateřina Zusková. Podle ní by ale zálohy na pet lahve mohly pomoci zlepšit životní prostředí v obci.

24.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies