VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zaměstnavatelé mají vůči absolventům více výhrad, ukázaly průzkumy

Praha – Spokojenost zaměstnavatelů s úrovní absolventů klesá. Ukázaly to průzkumy, které v letech 2004 až 2007 a v roce 2013 provedl Národní ústav pro vzdělávání. Každého z nich se zúčastnila zhruba tisícovka zaměstnavatelů. Z jejich odpovědí vyplynuly největší výhrady ke snižující se kvalitě vyučených a maturantů. Při hodnocení absolventů vysokých škol bylo zhoršení mnohem mírnější.

23.7.2014 22
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock.com

Průzkum se zaměřil na klíčové schopnosti, které jsou uplatnitelné na trhu práce bez ohledu na konkrétní profesi. U vyučených a maturantů považovali zaměstnavatelé za nejdůležitější čtení a porozumění pracovním instrukcím, ochotu učit se a zodpovědnost.

Právě v těchto oblastech se přitom výrazně zvýšil podíl zaměstnavatelů, kteří pociťovali nedostatky, u každé z nich zhruba o dvacet procentních bodů. Například v ochotě učit se pociťovaly u vyučených nedostatky při prvním průzkumu přibližně dvě pětiny firem, při druhém to bylo už takřka 60 procent. Maturanti podle zaměstnavatelů zaostávají v první řadě v zodpovědnosti, míra nespokojenosti se zvýšila z více než čtyřiceti procent o přibližně dvacet procentních bodů.

V případě vysokoškoláků firmy kladou důraz v první řadě na komunikační dovednosti. Na druhém místě uvedli schopnost řešit problémy, kde přitom vnímají největší nedostatky společně se samostatností v rozhodování a řídícími schopnostmi. Stěžovala si na to zhruba polovina zaměstnavatelů, přičemž výkyvy mezi oběma průzkumy byly maximálně kolem deseti procent.

Absolventi bez studijních předpokladů

V případě maturantů mohou výhrady podle autorů průzkumu souviset také s tím, že se na pracovní trh dostávají absolventi bez studijních předpokladů. Čím dál větší podíl maturantů totiž v současné době míří na vysoké školy.

Očekávání a nároky zaměstnavatelů jsou přitom přímo úměrné stupni dosaženého vzdělání. Například komunikační schopnosti považovalo v roce 2013 za důležité u vyučených 16 procent respondentů, u maturantů 58 procent dotázaných a u vysokoškoláků už 88 procent.

Především firmy ze zpracovatelského průmyslu a oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu před všeobecnými znalostmi upřednostňují hlubší kompetence a specializaci pracovníků. Podle vedoucího oddělení pro analýzy trhu práce Jiřího Vojtěcha je však právě tento pohled problematický. „Zaměstnavatelé mnohdy očekávají, že jim školy poskytnou specializované pracovníky pro konkrétní pozice. Školy se ale své studenty snaží profilovat šířeji, jelikož širší profilace vytváří lepší předpoklady k úspěšnému uplatnění absolventů na pracovním trhu," uvedl.

Užší spolupráce zaměstnavatelů a škol

Podle Národního ústavu pro vzdělávání by řešením mohla být užší spolupráce zaměstnavatelů a škol, především u oborů s praktickým výcvikem. Navíc by firmy měly počítat s tím, že z pohledu jednotlivce bude kariéra spojena s celoživotním vzděláváním. V jeho rámci by měli lidé získávat specifické dovednosti spojené s výkonem konkrétní pozice.

Autor: ČTK

23.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 22
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies