Havlova politika, kladoucí důraz na dodržování lidských práv, podle něj čelila kritice už od doby, kdy bývalý disident nastoupil na Pražský hrad.

Současná česká zahraniční politika se snaží o vylepšení vztahů i se zeměmi, které jsou pranýřovány za přístup k lidským právům, jako je Čína. Za to se diplomacii dostává políčků od pravicové opozice i tisku, který hovoří o odklonu od Havlova odkazu. Svými výroky to podpořil i Drulák, který havlovské pojetí zahraniční politiky označil za chybné a škodlivé.

„Já bych to nepřeceňoval," mírní Žantovský debatu okolo tuzemské zahraniční politiky. „Kritické názory na Havlovu zahraniční politiku a to, do jaké míry se řídil myšlenkou lidských práv, existovaly od té doby, co byl Havel prezidentem," říká jeho bývalý mluvčí, který po odchodu z Hradu byl velvyslancem v USA, Izraeli a dnes působí v Londýně.

Připomněl velké pobouření, které vyvolalo Havlovo vyjádření k otázce sudetských Němců, v němž vyslovil politování nad jejich poválečným odsunem z Československa, nebo prezidentovo rozhodnutí z téže doby přestat vyvážet zbraně do některých zemí třetího světa s problematickými režimy. „Vzbudilo to tenkrát velký odpor zejména na Slovensku," uvedl Žantovský. „Vždycky byla tahle stránka jeho zahraniční politiky předmětem kritiky," dodal.

Současně ale podle něj platí, že diplomacie ražená Havlem porevolučnímu Československu a později České republice ve velmi krátké době umožnila ukázat se jako zodpovědná země a součást mezinárodního společenství a otevřela Čechům cestu do NATO a Evropské unie. „Otevřela nám také cestu k zahraničním investicím, které po dlouhou dobu byly jedny z nejintenziv­nějších v postkomunistické části světa," doplnil.

„Je to diskuse o tom, zda ty výhody a zisky z této politiky převážily nad náklady na tuto politiku, protože ty náklady pochopitelně existují," soudí o současné debatě o české zahraniční politice Žantovský.

Velvyslancem ve Velké Británii je od roku 2009 a podle diplomatické praxe by měl být v dohledné době vystřídán novým ambasadorem. Žantovský nechtěl být ke svému dalšímu působení příliš konkrétní, pouze poznamenal, že v Londýně bude ještě pokračovat.

O tom, co bude dělat po skončení své mise, není pětašedesátiletý bývalý psycholog a překladatel prý zatím rozhodnutý. Přiznal, že ho diplomacie baví a nemá nutkání v ní „zítra prásknout dveřmi". Zároveň ale připustil, že by rád ještě něco napsal nebo přeložil a nevyloučil, že si po návratu z Británie na čas odpočine. Poslední skoro tři roky se totiž vedle diplomacie věnoval také psaní životopisu Václava Havla, který vyjde letos na podzim.

Filip Nerad mol