Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zaorálek: Naše síla je v jednotné Evropě. I proti Rusku

Praha – Václav Klaus se přel s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem o vztahu k Evropské unii. Nevypadalo to navenek nejlépe, ale 
v klidných dobách to nebylo nic dramatického. Dnes je všechno jinak a potřeba jednotného hlasu směrem navenek je nezbytností. O tom je přesvědčen předseda ODS Petr Fiala, z jehož iniciativy se včera ve sněmovně konal seminář, který měl osvětlit postoje vlády a opozice.

6.3.2015 96
SDÍLEJ:

Lubomír ZaorálekFoto: Deník/Divíšek Martin

„Nevelká země, jež se nedohodne na zahraničněpolitických prioritách, by byla směšná," přitakal šéfovi ODS ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ve svém vystoupení se dušoval, že pilíře české diplomacie jsou stále totožné, stejně jako její opěrné body, tedy členství 
v NATO a především EU.

„Silná unie je naše kotva, pokud budeme jednotní, můžeme čelit hrozbám typu Islámského státu, ukrajinské krizi, ale také problémům eurozóny s Řeckem," míní Zaorálek. Poslanci ODS jeho přesvědčení nesdílejí, podle Petra Fialy je právě společná zahraniční a bezpečnostní politika nejslabším místem EU. Miroslava Němcová například soudí, že největší současnou hrozbou pro Česko je Rusko, které se nikdy nevzdalo nároku na přímé ovlivňování svých bývalých satelitů. Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura na svůj dotaz, jak konkrétně se česká diplomacie zachová například v okamžiku, kdy se demilitarizované pásmo na východě Ukrajiny stane faktickou novou hranicí mezi oběma státy, odpověď nedostal.

„Síla, stabilizace a jednota EU je odpovědí Rusku. Ujišťuji vás, že ji nezpochybňuje ani maďarský premiér Viktor Orbán," uvedl ministr zahraničí s tím, že nyní je klíčové, aby byly dodržovány dohody 
z Minsku. Příští týdny ukážou, jak se to daří, v půlce března k tomu zaujme stanovisko Evropská rada, v červnu se pak bude rozhodovat 
o případných dalších protiruských sankcích.

Odtrhne se východ Ukrajiny?

Jde přitom o zásadní otázku. Analytik Miloš Balabán v Právu upozornil, že plán B existuje už nyní a spočívá právě v tom, že Ukrajina se vzdá území, jež ovládají separatisté, upevní hranice a získá čas na přebudování státu. Balabán připomíná, že na revitalizaci ukrajinského hospodářství by byly zapotřebí stovky miliard dolarů, které nikdo k dispozici nemá. Navíc v této oblasti mají ekonomické zájmy oligarchové Firtaš 
a Kolomojskij.

„Nebudou se nakonec někteří z nich snažit se separatisty nebo s Ruskem dohodnout na podnikání i v podmínkách zamrzlého konfliktu a tím přispět k destabilizaci situace na Ukrajině?" ptá se Miloš Balabán.

Lubomír Zaorálek je ohledně Ruska přesto optimistický: „Barack Obama Rusům vzkázal, ať svou pozici přehodnotí, začnou respektovat pravidla 
a vrátí se k jednacímu stolu. Vojenská účast v konfliktu je nejméně vhodným nástrojem, zato ekonomický tlak může být zásadní, EU je pro Rusko klíčový obchodní partner a je chiméra, že by ji mohla nahradit Čína."

Bývalý ministr zahraničí 
a obrany Alexandr Vondra Deníku řekl, že vládě její pozici nezávidí, a dodal: „Podceňovat politiku hrubé síly, kterou ruský prezident v posledních letech předvádí, se nevyplácí. Putin se snaží narušovat mezinárodní řád, který tu byl posledních 25 let a pro naši zemi byl jednoznačně pozitivní. Jakákoli jeho změna může být jen k horšímu. Aby k ní nedošlo, musí Západ táhnout za jeden provaz, Evropané 
i Američané."

Je třeba nastavit mantinely

Zástupce ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Michal Kořan soudí, že unie a Česká republika by se především měly snažit předejít situaci, která by vedla k odtržení východních oblastí Ukrajiny. „V tom je úloha Evropy klíčová, ale kdyby k tomu došlo, pak je to záležitost pro širší fórum, například OSN. Česká republika nemůže dělat nic jiného než přispívat k formulaci a prosazování konsenzu dohodnutého na evropské úrovni." Michal Kořan je přesvědčen, že v tomto směru si evropští politici nesmějí nechat vnutit pasivní roli. Souhlasí například s Pavlem Teličkou, že Rusku je třeba nastavit mantinely. Europoslanci ANO se v rámci frakce ALDE shodli na předložení souboru rozhodných opatření pro případ, že by separatisté na Ukrajině měli nakročeno na Mariupol. „Ukážeme Rusům, co je čeká, kdyby to udělali. V této věci musíme být proaktivní," sdělil Deníku poslanec EP Pavel Telička.

Petr Fiala včera ministra zahraničí z levicové ČSSD ujistil, že ODS je připravena hájit základní principy zahraniční politiky, která by jasně formulovala české zájmy a naznačila způsoby jejich dosažení. Podle Fialy je ovšem fatální omyl myslet si, že respekt velkých států získáme tím, že jim budeme podlézat. Připomněl Adenauerův výrok: „Nejjistější metoda, jak si usmířit tygra, je nechat se jím sežrat." V otázce boje s Islámským státem je ODS na straně prezidenta Zemana. „Dříve či později bude nutné ho porazit vojenskou silou, ale musíme mít jasno v tom, co uděláme den poté," míní Petr Fiala.
Na závěr semináře se politici z protichůdných částí politického spektra dohodli, že se opět sejdou nad Koncepcí zahraniční politiky ČR, kterou Lubomír Zaorálek hodlá předložit do dvou týdnů.

Američané v Česku
 Zvýšená aktivita Západu se projevila v nabídce USA posílit vojenskou přítomnost 
v Evropě. Server Defense News zmínil Českou republiku, Maďarsko a Gruzii. „Předpokládám, že by šlo o zesílení intenzity americké účasti ve vojenských cvičeních, která budou organizována v Evropě," reagoval premiér Bohuslav Sobotka. Jejich větší frekvenci by přivítal, přičemž lze využít řady vojenských prostorů a újezdů.

„Musíme mít zájem na tom, abychom participovali na projektech společného výcviku a cvičení, na sdílení zkušeností dalších armád NATO," řekl Bohuslav Sobotka. Uvádí tak do praxe nedávno přijatou Bezpečnostní strategii ČR, k níž napsal předmluvu. 
V té se odvolává na slova Alberta Einsteina: „Svět je nebezpečné místo k žití; ne kvůli lidem, kteří jsou zlí, ale kvůli těm, kdo s tím vůbec nic nedělají." 

Autor: Kateřina Perknerová

6.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 96
SDÍLEJ:
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
1 12

Nevolte Merkelovou, vzkázal Turkům v Německu prezident Erdogan

Útok v Cambrils
1 21

Útočníci z Barcelony plánovali krvavější akci. Řidič dodávky je prý mrtvý

AKTUALIZOVÁNO

Mrtví po srážkách aut s vlaky. Na Frýdecko-Místecku i na Znojemsku

Neštěstí se stalo dnes dopoledne na železniční trati mezi Baškou a Pržnem. Vlak tam na železničním přejezdu na dolním konci Pržna na Frýdecko-Místecku smetl auto. U velmi vážné dopravní nehody pak zasahují i policisté a záchranáři u Žerůtek na Znojemsku. Zde zemřeli dva lidé, zraněno je i malé dítě. 

Velká světlometová krádež: zaměstnanci ukradli zboží za statisíce

Velkou krádež vyšetřují policisté ve firmě na výrobu světlometů v Mohelnici. Skupina devíti lidí zde kradla výrobky. Celkově způsobili škodu za devět set tisíc korun.

AKTUALIZOVÁNO

Útočník ve finském Turku pobodal devět lidí, dva nepřežili

Neznámý útočník pobodal nožem devět lidí v centru historického města Turku. Finská policie ho střelila do nohy a zadržela. Dvě oběti na následky zranění zemřely.

Lenovo je po dvou letech ve ztrátě. Ta činí téměř dvě miliardy

Čínský výrobce osobních počítačů Lenovo hlásí za první fiskální čtvrtletí ztrátu. Ta činila 72 milionů dolarů, tedy v přepočtu 1,6 miliardy korun. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ní jsou příčinou vyšší náklady a tlak marže v souvislosti s nedostatkem některých součástí, jako jsou například paměťové čipy. Jedná se o první čtvrtletní ztrátu za poslední dva roky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení