VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Blokáda Šumavy: Ekologové chtějí hlavy šéfů policie

Modrava, Plzeň /AKTUALIZOVÁNO, FOTOGALERIE/ – Ekologičtí aktivisté požadují hlavu západočeského policejního šéfa Jaromíra Knížete a také šéfa zásahu na Šumavě.

10.8.2011 112
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/David Rendl

Policisty viní z nelidského zacházení s blokádníky. „Lidi nebijeme,“ oponuje však Kníže. Funkci skládat nehodlá.

Odstoupení policejních bossů požaduje Hnutí DUHA spolu se sdružením Ekologický právní servis (EPS), které zajišťuje podporu aktivistům blokujícím kácení kůrovcem napadených stromů v lokalitě Na Ztraceném u Modravy na Šumavě.

Ekologičtí aktivisté již od 25. července brání kácení, které považují za protizákonné, přestože vedení Národního parku Šumava má na své straně ministerstvo životního prostředí, klatovský okresní soud i Českou inspekci životního prostředí.

Blokádníci se v prostorech vymezených pro kácení poutají ke stromům, lezou do jejich korun nebo tam alespoň vbíhají a policisté je musejí vyvádět. Aktivisté tvrdí, že jsou při tom někdy brutální.

Podařilo se jim o tom přesvědčit i některé politiky a zástupce různých organizací. „Některé zásahy nenesou jen znaky nepřiměřeného zákroku, ale vzbuzují podezření na nelidské či ponižující zacházení,“ uvedla například zástupkyně ředitelky Českého helsinského výboru Monika Bunžová.

„Uřezané“ ruce

Hnutí DUHA a EPS zároveň ve středu rozeslaly médiím „svědectví dalších obětí policejního násilí“, kde aktivisté obviňují muže zákona z brutality. „Měla jsem ruce v trubce. Policisté, kteří přišli s rozbrušovačkou, mě uráželi sexistickými poznámkami. Řezali, aniž mohli vědět, kde mám prsty. Jeden z nich mi řekl, že je možné, že mi ruce uřežou. Na ruce mi létaly jiskry, strašně mě to pálilo, křičela jsem a oni jen přitakávali, že to bude pálit a že je to nebezpečné. Volala jsem o pomoc. Nějaká žena za páskou křičela, ať přestanou, a začala se hlasitě modlit otčenáš. Na to policisté reagovali smíchem,“ uvádí tu Alexandra Mateásková. Další blokádník, Jan Skalník, líčí, že ho policisté opakovaně dusili i škrtili, dřevorubec ho měl děsit nastartovanou motorovou pilou blízko těla a strážce NPŠ mu sypat za krk mravence. Obdobná jsou i další svědectví, aktivisté si často stěžují především na „máchání v kalužích“.

Nikoho nebijeme

Policisté ale podobná nařčení odmítají. „ Nebijeme lidi, nic takového se neděje. K žádným zásadním ani brutálním střetům nedošlo,“ prohlásil západočeský policejní ředitel Kníže. Dokladem jeho slov má být i několik policejních videozáznamů o tom, jak zasahující policisté upozorňují aktivisty na ´protiprávní jednání´ a některé z nich vyvádějí z ohraničeného prostoru.

V místě Na Ztraceném evidují policisté zatím 216 přestupků a zajistili tam 180 osob. „Proti 92 z nich jsme použili donucovací prostředky – hmaty a chvaty,“ připustil Kníže. Mělo jít o lidi, kteří se opakovaně vraceli na místo, odkud už byli předtím policií vykázáni. Další donucovací prostředky, například údery, varovné výstřely nebo zásah služebního psa, zatím policisté na Šumavě nepoužili. Kníže trvá na tom, že fyzicky jsou vynášeni jen lidé, kteří nereagují na předchozí výzvy policistů včetně těch z antikonfliktního týmu. „Když si člověk namísto toho, aby po upozornění odešel sám, lehne na záda, je to jeho rozhodnutí. Pak je vynesen za použití donucovacích prostředků,“ dodal Kníže s tím, že zásahy si policie natáčí. „Zatím se ale v žádném případě neprokázalo, že policisté zasahovali nepřiměřeně,“ zdůraznil Kníže s tím, že každá stížnost na jejich postup bude prověřena.

Policisté se vyjádřili i k některým konkrétním obviněním, která proti nim ekologové vznesli. Šéf krajské pořádkové policie František Vítek řekl, že neví o žádném úmyslném máčení v kalužích, a Kníže ani velitel kašperskohorského obvodního oddělení Jaromír Vaněk nezaznamenali žádnou podanou stížnost na policistu, který by někomu sypal mravence za krk.

Padesátka denně

Denně se na Modravě už třetí týden pohybuje v průměru asi padesátka policistů, nejvíce jich tam zasahovalo 3. srpna, kdy jich bylo sto. Od té doby počty policistů v lokalitě klesají. Náklady na akci, zejména benzin, odhadl Kníže asi na 15 tisíc korun denně. V této částce však nejsou zahrnuty mzdové náklady, které zatím nebyly vyčísleny, a tak se dá předpokládat, že modravské manévry mohou vyjít i na více než milion korun. „Čerpáme z rezervy, kterou máme v krajském rozpočtu,“ vysvětlil Kníže.

Dana Veselá, Milan Kilián

$(function() { $('.galerie_lightbox a').colorbox(); });

Čtěte také: Kůrovec se policii prodraží

Autor: Redakce

10.8.2011 VSTUP DO DISKUSE 112
SDÍLEJ:
Pokus o puč ve Venezuele
1 10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů Kč) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje. Albánské úřady mají podezření, že mohlo jít o peníze použité na úplatky pro tamní politiky a úředníky v době krátce poté, co ČEZ ovládl albánského distributora energie. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD).

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies