VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Blokáda Šumavy: Ekologové chtějí hlavy šéfů policie

Modrava, Plzeň /AKTUALIZOVÁNO, FOTOGALERIE/ – Ekologičtí aktivisté požadují hlavu západočeského policejního šéfa Jaromíra Knížete a také šéfa zásahu na Šumavě.

10.8.2011 112
SDÍLEJ:
Fotogalerie
7 fotografií

Ilustrační fotoFoto: Deník/David Rendl

Policisty viní z nelidského zacházení s blokádníky. „Lidi nebijeme,“ oponuje však Kníže. Funkci skládat nehodlá.

Odstoupení policejních bossů požaduje Hnutí DUHA spolu se sdružením Ekologický právní servis (EPS), které zajišťuje podporu aktivistům blokujícím kácení kůrovcem napadených stromů v lokalitě Na Ztraceném u Modravy na Šumavě.

Ekologičtí aktivisté již od 25. července brání kácení, které považují za protizákonné, přestože vedení Národního parku Šumava má na své straně ministerstvo životního prostředí, klatovský okresní soud i Českou inspekci životního prostředí.

Blokádníci se v prostorech vymezených pro kácení poutají ke stromům, lezou do jejich korun nebo tam alespoň vbíhají a policisté je musejí vyvádět. Aktivisté tvrdí, že jsou při tom někdy brutální.

Podařilo se jim o tom přesvědčit i některé politiky a zástupce různých organizací. „Některé zásahy nenesou jen znaky nepřiměřeného zákroku, ale vzbuzují podezření na nelidské či ponižující zacházení,“ uvedla například zástupkyně ředitelky Českého helsinského výboru Monika Bunžová.

„Uřezané“ ruce

Hnutí DUHA a EPS zároveň ve středu rozeslaly médiím „svědectví dalších obětí policejního násilí“, kde aktivisté obviňují muže zákona z brutality. „Měla jsem ruce v trubce. Policisté, kteří přišli s rozbrušovačkou, mě uráželi sexistickými poznámkami. Řezali, aniž mohli vědět, kde mám prsty. Jeden z nich mi řekl, že je možné, že mi ruce uřežou. Na ruce mi létaly jiskry, strašně mě to pálilo, křičela jsem a oni jen přitakávali, že to bude pálit a že je to nebezpečné. Volala jsem o pomoc. Nějaká žena za páskou křičela, ať přestanou, a začala se hlasitě modlit otčenáš. Na to policisté reagovali smíchem,“ uvádí tu Alexandra Mateásková. Další blokádník, Jan Skalník, líčí, že ho policisté opakovaně dusili i škrtili, dřevorubec ho měl děsit nastartovanou motorovou pilou blízko těla a strážce NPŠ mu sypat za krk mravence. Obdobná jsou i další svědectví, aktivisté si často stěžují především na „máchání v kalužích“.

Nikoho nebijeme

Policisté ale podobná nařčení odmítají. „ Nebijeme lidi, nic takového se neděje. K žádným zásadním ani brutálním střetům nedošlo,“ prohlásil západočeský policejní ředitel Kníže. Dokladem jeho slov má být i několik policejních videozáznamů o tom, jak zasahující policisté upozorňují aktivisty na ´protiprávní jednání´ a některé z nich vyvádějí z ohraničeného prostoru.

V místě Na Ztraceném evidují policisté zatím 216 přestupků a zajistili tam 180 osob. „Proti 92 z nich jsme použili donucovací prostředky – hmaty a chvaty,“ připustil Kníže. Mělo jít o lidi, kteří se opakovaně vraceli na místo, odkud už byli předtím policií vykázáni. Další donucovací prostředky, například údery, varovné výstřely nebo zásah služebního psa, zatím policisté na Šumavě nepoužili. Kníže trvá na tom, že fyzicky jsou vynášeni jen lidé, kteří nereagují na předchozí výzvy policistů včetně těch z antikonfliktního týmu. „Když si člověk namísto toho, aby po upozornění odešel sám, lehne na záda, je to jeho rozhodnutí. Pak je vynesen za použití donucovacích prostředků,“ dodal Kníže s tím, že zásahy si policie natáčí. „Zatím se ale v žádném případě neprokázalo, že policisté zasahovali nepřiměřeně,“ zdůraznil Kníže s tím, že každá stížnost na jejich postup bude prověřena.

Policisté se vyjádřili i k některým konkrétním obviněním, která proti nim ekologové vznesli. Šéf krajské pořádkové policie František Vítek řekl, že neví o žádném úmyslném máčení v kalužích, a Kníže ani velitel kašperskohorského obvodního oddělení Jaromír Vaněk nezaznamenali žádnou podanou stížnost na policistu, který by někomu sypal mravence za krk.

Padesátka denně

Denně se na Modravě už třetí týden pohybuje v průměru asi padesátka policistů, nejvíce jich tam zasahovalo 3. srpna, kdy jich bylo sto. Od té doby počty policistů v lokalitě klesají. Náklady na akci, zejména benzin, odhadl Kníže asi na 15 tisíc korun denně. V této částce však nejsou zahrnuty mzdové náklady, které zatím nebyly vyčísleny, a tak se dá předpokládat, že modravské manévry mohou vyjít i na více než milion korun. „Čerpáme z rezervy, kterou máme v krajském rozpočtu,“ vysvětlil Kníže.

Dana Veselá, Milan Kilián

$(function() { $('.galerie_lightbox a').colorbox(); });

Čtěte také: Kůrovec se policii prodraží

Autor: Redakce

10.8.2011 VSTUP DO DISKUSE 112
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies