„Území je ze tří stran obklopeno bezzásahovými lesy a rezervoár kůrovce je i přímo v oblasti Ptačího potoka. Zásahy prováděné Správou Národního parku Šumava v této lokalitě jsou a budou neefektivní. Výsledkem bude pouze zničení vzácné přírody," uvedl Hruška. Dodal, že v této části Šumavy žijí vzácné a chráněné druhy živočichů, mezi nimi i tetřev hlušec.

Podle Hrušky je i po loňských zásazích u Ptačího potoka, kterým se snažili blokádou zabránit ekologičtí aktivisté, letos v oblasti jeden z nejvyšších stavů kůrovce. „U Ptačího potoka jsou jen dvě možnosti: Buď bude oblast ponechána samovolnému vývoji, který zaručí nadále existenci tetřeva a dalších vzácných druhů živočichů a rostlin horských smrčin. Nebo zde vznikne jedna velká holina, na které se cílový stav, tedy přirozený horský les, oddálí o několik století," uvedl Hruška.

Stínová vědecká rada prý nadále podporuje zásahy proti šíření kůrovce ve středních polohách Šumavy, kde byly dřívější přirozené smíšené lesy s vyšším podílem listnáčů nahrazeny smrkovými monokulturami. Ptačí potok je však podle Hrušky ještě v oblasti, kterou je třeba ponechat samovolnému vývoji.