Zasedne na Hrad Fischer? Rozhodnou občané

Ilustrační foto Autor: DENÍK/Milan Jaroš

8.2.2012 18:20

Praha /AKTUALIZOVÁNO, ANKETA, INFOGRAFIKA/ - Senát schválil zavedení přímé volby prezidenta. Ústavní novelu přijal beze změn po více než pětihodinové debatě. Nástupce Václava Klause si tak budou příští rok vybírat místo parlamentu lidé.

JAK SE BUDE VOLIT PREZIDENT ČR? INFO ZDE

Podpořilo to 49 ze 75 přítomných senátorů, především z ČSSD a také z ODS. Potřeba bylo k nezbytné ústavní většině nejméně 45 hlasů.
Vládou předložená změna ústavy nabude účinnosti k 1. říjnu. Prezident Klaus, který zavedení přímé volby označil za fatální chybu, na tom nemůže nic změnit. Ústavní novelu totiž na rozdíl od běžných zákonů vetovat nemůže.

Sociální demokraté v čele s předsedou Senátu Milanem Štěchem výsledek hlasování ocenili a zdůraznili, že je to hlavně jejich zásluha. "Už po několikáté tady v Senátu zachraňujeme vládní návrhy," uvedl místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier. Podotkl, že z 21 přítomných občanských demokratů bylo pro změnu ústavy jen 11, zatímco ze 39 sociálních demokratů jich pro bylo 36. Proti byli spolu s deseti senátory ODS všichni lidovci a řada zástupců z ostatních frakcí. Z TOP 09 novelu podpořil jen Jan Horník.

Sebechvála

Předseda senátorů ODS Richard Svoboda výstup zástupců ČSSD označil za sebechválu. Podotkl, že pro změnu ústavy byli ze zástupců ODS v souladu s koaliční smlouvy i ti, podle nichž se tím, kvalita demokracie v Česku nezlepší.

Zastánci přímé volby její prosazení zdůvodňovali přáním občanů, svými volebními závazky i snahou zabránit excesům, které provázely poslední prezidentskou volbu. Podle kritiků prý stačilo vyjasnit parlamentní pravidla pro výběr hlavy státu. Na tom se ale parlament za čtyři roky neshodl. Také k realizaci přímé volby je nyní ještě třeba schválit konkrétnější volební pravidla, které chystá vláda.

Část senátorů usilovala o úpravy ústavní novely, z nichž část měla posílit postavení Senátu. "Kdybychom vrátili tento návrh s pozměňovacími návrhy, tak v Poslanecké sněmovně by asi neměl šanci třípětinovou většinou projít," podotkl předseda senátorů ČSSD Petr Vícha.

Ve dvou kolech

Hlavu státu budou moci vybírat všichni voliči podobným systémem, jakým volí senátory, tedy ve dvou kolech. Kandidát na prezidenta bude muset mít podporu petice, kterou podepíše alespoň 50.000 občanů starších 18 let, nebo nejméně dvaceti poslanců či deseti senátorů. Přímou volbu bude vyhlašovat předseda Senátu, a to nejpozději 90 dnů před jejím konáním.

Ústavní změna rozšiřuje důvody pro odvolání přímo voleného prezidenta. Pokud by Ústavní soud uznal, že hrubě porušil ústavu, mohl by být zbaven funkce. Žalobu k Ústavnímu soudu by mohly podat Senát a sněmovna, pokud by se v nich k tomu našla ústavní většina. Nyní může prezidenta zažalovat pro velezradu pouze Senát. Podle kritiků to znamená oslabení Senátu a ztíží to možnost prezidentova odvolání.

Novela omezuje prezidentovu pravomoc rozhodnout o nezahájení nebo přerušení trestního stíhání. Nově k tomu bude potřebovat podpis premiéra nebo pověřeného ministra. Jen na dobu výkonu funkce bude omezena prezidentova imunita. Sněmovna dnes schválila stejnou změnu ústavy pro zákonodárce a ústavní soudce.

Strany váhají

Parlamentní strany zatím s určením svých kandidátů na prezidenta váhají. Pouze TOP 09 už nominovala svého předsedu Karla Schwarzenberga. V ODS se mluví o předsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové a místopředsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi, v ČSSD znovu o ekonomovi Janu Švejnarovi.

Lidovci by chtěli svou europoslankyni Zuzanu Roithovou. Zájem mají expremiéři Miloš Zeman a Jan Fischer, který bývá médii řazen mezi případné favority, stejně jako podnikatel Tomio Okamura.

Zemanova věta

Kapři si nevypustí svůj rybník. Tahle oblíbená věta Miloše Zemana adresovaná poslancům a senátorům byla součástí většiny úvah o osudu přímé volby hlavy státu.

Její zcela nedůstojný průběh v roce 2008 ale mnohé změnil. Strany si daly do volebních programů závazek, že nástupce Václava Klause už si lidé zvolí přímo, protože jejich přání nemohou oslyšet.

Zvýšená míra kritičnosti voličů vůči politikům tak má na svědomí nevídanou shodu ve sněmovně. Loni v prosinci pro změnu ústavy zvedlo ruku 159 poslanců. Nyní se novela dostala na stůl senátorům. Většina z nich držela stranickou linii a byla rozhodnuta úpravu podpořit. Přesto, že kvůli ní přijdou o jednu z nejdůležitějších pravomocí, protože v parlamentní prezidentské volbě byly jejich hlasy zcela rovnocenné sněmovním.

V rozpravě ale zazněly i kritické hlasy. Senátor Jaroslav Kubera (ODS) trvá na tom, že bez pokud se nezmění postavení hlavy státu v ústavním pořádku, nemá smysl rušit dosavadní zažitou praxi. „Prezident se silným mandátem nezíská žádné nové nástroje pro ovlivňování politického života, zvýší se ale jeho negativní potenciál. Bude sypat víc písku do soukolí,“ míní senátor Kubera.

Zbytečný problém

Podobné stanovisko zastává i politolog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci. „Ústavní systém je složitý, jemně vybalancovaný mechanismus a pokud se do něj zasahuje, mělo by to být jen v odůvodněných případech. Tahle změna je ale zbytečná, “ míní. Podle něj navíc lidé o přímé volby očekávají něco, co přinést nemůže. „Nevyjde z ní ideální nadstranický státník, ale naopak člověk, který bude zavázán politické straně, jež ho v kampani podpořila.

Dočkáme se další politické volby s rozsáhlou nákladnou kampaní,“ předvídá Tomáš Lebeda. Zároveň upozorňuje, že kandidáti nebudou mít moc co nabídnout. Jeho kolega Josef Mlejnek se ironicky ptá: „Slíbí snad, že budou klást elegantněji?“ Vítězi podle ústavních právníků tak nezbude nic jiného než prosazovat se na úkor vlády a tím ji oslabovat. To se pochopitelně projeví hlavně v okamžiku, kdy premiér a jeho tým bude z opačného politického spektra než prezident. „Ač jsme nemuseli, dobrovolně jsme si vyrobili problém,“ uzavírá docent Lebeda.

Do souboje o prezidentský post se už přihlásili šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg a expremiér Jan Fischer. Ten už má dokonce vytipovaný tým, v němž má působit bývalý šéf Úřady vlády Jan Novák a tajemnice Václava Havla Sabina Tančevová. Fischer si chce udržet svou nadstranickou pověst, ale podle Lebedy nemá na výběr: „Buď vezme za vděk podporou politické strany, nebo se jeho šance výrazně ztenčí.“

Výběr osobností, o kterých se spekuluje jako o možných kandidátech v případě přímé volby prezidenta:

Jan Fischer (61) - expremiér a nynější viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj, nestraník. Fischer strávil takřka celý profesní život v Českém statistickém úřadě (ČSÚ), od roku 2003 byl jeho předsedou. Od dubna 2009 do července 2010 byl předsedou dočasné vlády, která vznikla po demisi vlády Mirka Topolánka (ODS). Letos počátkem ledna potvrdil, že bude v přímé prezidentské volbě kandidovat na funkci hlavy státu.

Miroslava Němcová (59) - předsedkyně Poslanecké sněmovny (od 2010), první místopředsedkyně ODS. Ve sněmovně je od roku 1998, do roku 2002 byla místopředsedkyní a od roku 2006 první místopředsedkyní Poslanecké sněmovny. Byla také stínovou ministryní kultury. Před vstupem do politiky pracovala v Českém statistické úřadu (1974 až 1992), od roku 1992 vlastní ve Žďáru nad Sázavou knihkupectví. Z jejích slov vyplynulo, že by přijala nominaci na funkci prezidentky, ale že preferuje nepřímou volbu prezidenta.

Tomio Okamura (39) - podnikatel převážně v cestovním ruchu. Narodil se v Tokiu (matka pochází z Moravy, otec z Japonska), ale většinu života prožil v Čechách. Prezidentskou kandidaturu sice nevyhlásil, nicméně byl médii zařazen do několika internetových anket o možné budoucí hlavě státu, ve kterých získal velkou podporu čtenářů. Nedávno na toto téma mimo jiné řekl, že "účast v klání o Hrad není na pořadu dne" a "že je v tuto chvíli mnoho lepších kandidátů na hlavu státu než on".

Karel Schwarzenberg (74) - ministr zahraničí a předseda strany TOP 09. Již loni v říjnu oznámil, že se rozhodl přijmout kandidaturu na prezidenta republiky. Potomek významného šlechtického rodu žil od roku 1948 v zahraničí, do vlasti se vrátil po pádu komunistického režimu. Mimo jiné byl kancléřem prezidenta Václava Havla a senátorem.

Přemysl Sobotka (67) - první místopředseda Senátu, předseda ODS v Libereckém kraji. Původní profesí lékař pracoval jako primář rentgenologického oddělení liberecké nemocnice. Senátorem je od roku 1996, od prosince 2004 do listopadu 2010 předsedou Senátu. V listopadu ho jako kandidáta ODS na prezidenta podpořila liberecká krajská organizace strany.

Jan Švejnar (59) - ekonom, profesor na Michiganské univerzitě (USA), nestraník. Byl kandidátem ve volbě prezidenta začátkem roku 2008 (podporovaly jej ČSSD, Strana zelených a senátorské kluby SNK ED a Klub otevřené demokracie; ve třetím kole druhé volby zvítězil Václav Klaus). Od roku 1970 žil v emigraci (USA), do Československa se vrátil v roce 1990 jako člen mise Světové banky, poté byl mimo jiné ekonomickým poradcem prezidenta Václava Havla, premiéra Vladimíra Špidly a dalších ministrů.

Miloš Zeman (67) - bývalý premiér, nyní čestný předseda Strany práv občanů - zemanovci (SPOZ). V minulosti několikrát připustil, že by v případě přímé volby prezidenta kandidoval. Ve vysoké politice se pohybuje od roku 1990, kdy se stal poslancem federálního parlamentu. V roce 1993 byl zvolen předsedou ČSSD, v letech 1996 až 1998 byl předsedou parlamentu, v letech 1998 až 2002 vedl sociáonědemokratickou vládu. V roce 2003 neúspěšně kandidoval na funkci prezidenta republiky. V roce 2007 vystoupil z ČSSD a posléze se stal spoluzakladatelem a prvním předsedou SPOZ.

O přímé volbě prezidenta se jednalo přes deset let

Výběr pokusů o zavedení přímé volby prezidenta v ČR:

4. prosince 2001 - Sněmovna zamítla návrh ústavní novely, kterou předložila tehdejší čtyřkoalice KDU-ČSL, US, DEU a ODA. Omezovala imunitu zákonodárců a zaváděla přímou volbu prezidenta.

19. září 2002 - Patem skončilo v Senátu schvalování ústavní novely, kterou chtěla skupina senátorů KDU-ČSL, US-DEU a ODA zavést přímou volbu prezidenta. Mezi senátory se nenašel dostatek hlasů pro zamítnutí, ale ani pro schválení.

27. listopadu 2002 - Sněmovna v prvním čtení zamítla dvě poslanecké předlohy, jež měly umožnit přímou volbu hlavy státu. První předložili poslanci ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU a druhou, která počítala s jednokolovou volbou, skupina poslanců ODS.

11. května 2005 - Sněmovna zamítla novelu ústavy, která měla umožnit přímou volbu hlavy státu. Novelu navrhla v roce 2003 skupina poslanců koaličních stran ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU.

30. října 2008 - Senát zamítl návrh na zavedení přímé volby prezidenta vypracovaný senátorem Janem Horníkem (Klub otevřené demokracie).

5. května 2009 - Poslanci v prvním čtení podpořili vládní novelu ústavy, která měnila způsob volby hlavy státu na přímou. Vláda v lednu navrhla, aby byl do ústavy zaveden článek o tom, že prezident je volen v přímých volbách lidem. Přesné podmínky, jak bude prezident volen, měl určit až následný volební zákon. Norma ale nakonec nebyla přijata.

27. května 2010 - Sněmovna neschválila návrh ČSSD na přímou volbu prezidenta. Ústavní novelu předložila ČSSD už v říjnu 2007. Sněmovna návrh projednávala v listopadu téhož roku, tehdy jej ale odročila.

10. června 2010 - Vyjednávači ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (VV) se dohodli na tom, že tyto strany začnou pracovat na legislativním návrhu na přímou volbu prezidenta. Zavedení přímé volby má ve svých volebních programech všech pět stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

8. prosince 2010 - Sněmovna zamítla už v prvním čtení návrh ČSSD na přímou volbu prezidenta. Koaliční poslanci poukazovali na to, že novela vede k oslabení prezidentových pravomocí. Vadilo jim také, že by byl odvolatelný ve všelidovém hlasování. Návrh byl prakticky totožný s tím, který sociální demokracie neprosadila na poslední předvolební schůzi sněmovny v květnu.

15. června 2011 - Vláda schválila návrh na zavedení přímé volby prezidenta. Vybrala variantu většinové dvoukolové volby, podobné jako při volbách do Senátu.

20. září 2011 - Sněmovna zahájila proces schvalování vládního návrhu na zavedení přímé volby. Návrh prošel prvním čtením, které však ukázalo, že opozice bude chtít kromě způsobu volby upravit i prezidentské pravomoci.

9. prosince 2011 - Poslanci poslali předlohu do závěrečného schvalování. Pozměňovací návrhy k vládní novele podali sociální demokraté a komunisté. Sporným bodem byl například způsob jmenování členů bankovní rady České národní banky.

14. prosince 2011 - Sněmovna schválila přímou volbu prezidenta. Předlohu podpořili poslanci ze všech stran kromě komunistů, kteří se zdrželi. Podle novely by prezident měl být volen podobně jako senátoři, rozšíří se možnosti pro jeho odvolání, omezí imunita jen na funkční období a případné zastavení trestního stíhání bude muset spolupodepsat premiér či pověřený ministr. Naopak jmenování členů bankovní rady ČNB se nezměnilo.

8. ledna 2012 - Senát schválil zavedení přímé volby prezidenta. Novelu podpořilo 49 ze 75 přítomných senátorů.