VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zatčení některých politiků nás neovlivní, říkají starostové

Praha Dosavadních sedm policejně stíhaných osob je výsledek čtvrtečního zatýkání nejen na Úřadu vlády. To silně rozkolísalo českou politickou scénu na všech úrovních. Bude tím v nejbližších dnech práce starostů dvaadvaceti pražských městských částí nějak ohrožena? „Chybí nám především relevantní informace, co se vlastně stalo. Nemůžeme jednat či uvažovat v rovině spekulací. Podle mého názoru se vrcholná politika městských částí nijak nedotýká, takže ani po těchto eskapádách žádný vliv na naši práci mít nebude," sdělil Petr Prchal, starosta Prahy 12. Jistý nadhled nad současným děním, kdy není jisté, zda vláda padne či nikoliv, si zachovává Miroslav Malina, starosta Městské části Dolní Chabry.

15.6.2013 2
SDÍLEJ:

Starosta Prahy 12 Petr Prchal.Foto: DENÍK/Veronika Cézová

„Osobně pro mne premiér Petr Nečas představuje jednoho z mála nejdůvěryhodnějších politiků. Jestli vláda padne nebo ne, se nepochybně velmi brzy ukáže. Ať tak či onak, na moji práci ve svěřené městské části vláda rozhodně vliv neměla, nemá, ani mít nebude," poznamenal starosta.

Zbyněk Richter, starosta Dolních Počernic situaci hodnotil tak, že je stále třeba věnovat se tomu, k čemu se voličům zavázali.„Vždycky to bylo jen na nás, jak se s našimi problémy vypořádáme. Tak tomu bude nepochybně i nadále," doplnil Zbyněk Richter.

Přesto se nabízí úvaha, že po případném pádu vlády samosebou přijdou nové volby a tím možné změny politického uspořádání na městských částech. „Zatím je opravdu předčasné se k tomu vyjadřovat. Nechci předjímat, počkám, až dojde k vyjasnění toho, proč to celé vzniklo," sděluje Marie Kousalíková, starostka městské části Praha 6.

Mafiány stíhat je naprosto v pořádku

V podobném duchu hovoří i další řada oslovených starostů. Jako například Jan Jarolím, starosta Prahy 9. „Dokud nemáme jasno, nemůžeme dělat žádné závěry. Přesto musím vysoce hodnotit, jak se celou tu policejní akci podařilo dobře utajit," glosoval starosta Jarolím. Na druhou stranu vznesl jistou obavu, zda policie jako taková se nestává všemocnou represívní složkou.

„Když bude stíhat mafiány, je to naprosto v pořádku. Bude-li mít policie i důkazy proti nim, pak je to taky v pořádku. Tomu jedině fandím. Ovšem na druhou stranu se bojím, že policii někdo třeba zneužije ke svým cílům. Takto se totiž provádějí politické převraty," zamyslel se starosta Jarolím. V jeho městské části v devátém pražském obvodu podle jeho slov mají zcela jiné starosti, než vláda. Po době povodní zejména.

Příslušnost může být problém

„I kdyby vláda padla, nás to příliš nepálí. Každodenní úkony spojené s chodem městské části musejí být zachovány," uzavřel Jan Jarolím. K otázce následných mocenských rošád i na úrovni městských částí jen doplnil, že politická příslušnost toho kterého starosty může mít na setrvání ve funkci nějaký dopad. Ať už kladný či záporný.

Podle Pavla Hantáka, mluvčího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) se tato ještě neskončená policejní akce připravovala půldruhého roku. A to skutečně v naprostém utajení, což dokazovalo velmi překvapivé reakce nejen v blízkosti samotného premiéra.

Že si pak detektivové z Úřadu vlády odvedli Nečasovu šéfku kanceláře Janu Nagyovou už dnes ví snad úplně každý. Zato kromě povolaných policejních špiček a nejvyššího státního zástupce nikdo neví, kdo a co vlastně nezákonného provedl. Kusé informace, které policie po svém briefingu pustila, byla podezření z trestného činu úplatku a nic moc dalšího. Podle oslovených starostů je třeba mít na zřetel i presumpci neviny.

Odsudkům se stejně člověk neubrání

„Nelze ihned nasazovat psí hlavu zadrženým osobám. Vyšetřování přece ukáže, jak se věci mají a odsudky veřejnosti? Těm se člověk stejně neubrání," doplnil starosta „devítky" Jan Jarolím.

Někteří starostové si ale raději přejí zůstat v anonymitě, protože se obávají stále větší nervozity svých stranických šéfů. Dostali totiž v nedávné minulosti taktně najevo, že „malichernosti", které ve svých rajónech řeší a svěřují se s nimi médiím, jsou obyčejné marginálie oproti „velkým starostem" ve vysoké politice a na příslušného voliče by to mohlo mít negativní vlivy.

Dotyční starostové v tom spatřují určité obavy šéfů z budoucích voleb, ať už preference té které strany jsou momentálně jakékoliv.

Autor: Petr Štrompf

15.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Nejčastějšími riziky pro zaměstnance na evropských pracovištích jsou stres a problémy pohybového aparátu, zejména zad a rukou.
10

Odškodné za bolavá záda? Zničí nás to, tvrdí o návrhu firmy

Maria Šarapovová na exhibici v Las Vegas.
14

Pohledem Vojtěcha Žižky: O Máše a pokrytectví

Kde je farmářský trh s kvalitním jídlem? To si lidé musí povědět mezi sebou

Kus nebo třeba jen kousek vlastního pozemku? V Praze to má málokdo. Ani s dostatkem času nebo i chuti hrabat se v hlíně to občas není růžové. Právě v metropoli se tak staly fenoménem farmářské trhy.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies