VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Malý: Zázraky jsou dodatečné. Nejdůležitější je život světců

Praha, Vatikán /ROZHOVOR/ – Oba svatořečení papežové provedli velké činy, na které se dnes pozapomnělo, tvrdí biskup Václav Malý.

27.4.2014 47
SDÍLEJ:

Václav MalýFoto: Deník/Křečková Martina

Jaký význam měl Jan Pavel II. nejen pro církev?
Především prolomil určité bariéry mezi katolickou církví, židy a muslimy. Jako první papež navštívil v roce 1986 římskou synagogu, poklonil se u Zdi nářků. Jako první papež navštívil v roce 2001 mešitu, zároveň svolal do Assisi představitele světových náboženství, aby se tam společně modlili za mír a pokoj ve světě. Má lví podíl na tom, že padla železná opona, protože bez něho by nevznikla polská Solidarita. Povzbudil Poláky, kteří mají velkou zásluhu na tom, že k pádu železné opony došlo. V roce 1995 vydal encykliku „Aby všichni jedno byli", kde žádal katolíky i nekatolíky, aby se zamysleli nad způsobem, jakým by měla být praktikována papežská služba. Zasadil se o lepší vztahy 
s luteránskou církví, inicioval světové dny mládeže. Vydal tři encykliky, které se týkají sociálních otázek a reakcí církve na změněné poměry ve světě a mezinárodních vztazích. Jsou to opravdu veliké činy, které zůstávají poněkud pozapomenuty.

Několikrát navštívil Českou republiku, jaký byl jeho vztah 
k Čechům?
K Čechům měl osobní, srdečný vztah. Prokázal to už tím, že před rokem 1989, ještě jako krakovský arcibiskup, tajně vysvětil několik kněží 
z Čech. Zároveň sledoval situaci v Česku. Měl osobní vztah k tehdejšímu kardinálovi Tomáškovi nebo královéhradeckému biskupu Otčenáškovi. Je výjimkou, že ČR navštívil během let 1990 až 1997 třikrát, což nemá obdoby.

Zároveň se omluvil za postup církve vůči Janu Husovi…
V roce 1999 řekl účastníkům husovského sympozia 
v Římě, že Jan Hus byl dobrý katolický kněz a reformátor. Nenazval ho heretikem, který se zasloužil o rozbití církve, ale naopak se pozitivně snažil vyjádřit jeho působení. Neznamená to, že by souhlasil se všemi Husovými tezemi, ale toto pozitivní vyjádření je velmi důležité. Byl to průlom v postoji katolické církve 
k Janu Husovi.

Máte na Jana Pavla II. nějakou osobní vzpomínku?
Několikrát jsem se s ním 
a ostatními biskupy setkal. Pamatuji si, že když v roce 1997 potřetí navštívil ČR, byla večeře na nunciatuře. Na konci večeře jeden z biskupů, Jiří Paďour začal recitovat báseň Jaroslava Vrchlického a k mému úžasu Jan Pavel II. jeho jméno znal a na recitaci reagoval slovy „herec", protože Jiří Paďour byl skutečně původem herec. Bylo to velmi pěkné a bezprostřední. Při jednom setkání v Římě, kdy přijal české biskupy, už chodil o hůlce. Poklepával s ní 
a dělal si legraci sám ze sebe, že už nemůže podávat takové sportovní výkony, protože je závislý na pomoci oné hůlky.

Byť Jan Pavel II. zastával o něco konzervativnější hodnoty než papež František, přijde vám styl jejich pontifikátu podobný?
Podobná je bezprostřednost obou papežů. A pak to, že Jan Pavel II. se nebál médií, že držel pevné postoje, které třeba nebyly pochopeny nebo populární, ale byl natolik silná osobnost, že se s nimi nebál jít „do pranice". To bylo velmi důležité. František se také nebojí médií. Ale nevyhledává je, ona spíš vyhledávají jeho. Zkušenost obou je ale trochu jiná. Důraz současného papeže na chudobu a solidaritu je ještě výraznější, než byl u Jana Pavla II., který se těchto otázek také dotýkal, ale málo platné, jeho pontifikát se odvíjel v přelomové době, kdy mizel bipolární svět. Dneska je polarita mezi chudým Jihem a bohatým Severem, zatímco předtím polarita byla mezi demokratickým Západem a ujařmeným Východem.

Jan XXIII. je dnes pro veřejnost méně známou postavou, nejen pro církev měl ale velký význam. V čem?
Jeho zásluhou začalo docházet k uvolňování mezi Východem a Západem. V roce 1963 vydal encykliku Pacem in terris, ve které mluví 
o tom, že by měla být zakázána výroba atomových zbraní a zastaveny závody ve zbrojení a že by měl být překonán nacionalismus, že by se měla respektovat lidská práva. Zároveň napsal, že mír neznamená jen klid zbraní, ale že skutečný mír může zavládnout jenom tam, kde ve společnosti vládne spravedlnost, kde jsou respektována lidská práva a dobré mezilidské vztahy. Vložil se do kubánské krize, napsal dopis tehdejšímu prezidentovi Kennedymu i sovětskému vůdci Chruščovovi. Zároveň přijal Chruščovova zetě, což bylo poprvé, kdy papež přijal vysokého stranického představitele SSSR. Měl díky svým postojům zásluhu na tom, že se mu podařilo vysvobodit z vězení či internace biskupy v zemích východního bloku včetně Československa. Měl také zásluhu na záchraně mnoha židů během druhé světové války, když byl nunciem v Turecku a Řecku. A přirozeně je známý především tím, že svolal Druhý vatikánský koncil, který byl přelomový v dějinách katolické církve.

Co koncil přinesl?
Přinesl zásadu svobody svědomí, posílil ekumenické vztahy katolíků vůči křesťanům jiných církví. Zdůraznil roli laiků – pokřtěných mužů a žen, kteří nezaujímají církevní služby, přinesl pozitivní vyjádření o židech i muslimech a především myšlenku, že církev musí sloužit, a ne dominovat. Změnil také podobu katolické bohoslužby.

Proces svatořečení některých světců trval staletí. Jan Pavel II. je svatořečen devět let po smrti. Je to symbolické v tom, jak se zrychlil život moderní společnosti?
Myslím, že to tak nesouvisí. Jak Jan Pavel II., tak třeba matka Tereza z Kalkaty byli tak významné a celosvětově známé osobnosti, že to tento proces uspíšilo. Neznamená to ale, že všechny připravované procesy budou tak rychlé. Ani bych si to osobně nepřál, protože vždy je potřeba opravdu důkladně zhodnotit život konkrétního jednotlivce.

Problematicky se nahlíží na schvalování zázraků, které měli svatořečení učinit. V případě Jana XXIII. papež František rozhodl, že není nutné pátrat po druhém zázraku. Myslíte, že bude církev důležitost zázraků snižovat?
Myslím, že zázraky se dějí, 
i když by to chtělo důkladné pojednání, co je zázrak. Nejpodstatnější je život těchto osobností a hodnověrné svědectví těch, kteří je znali.

Takže ony zázraky považujete spíše za dodatečnou záležitost 
a hlavní roli by měl hrát život dotyčných?
Ano.

Kdo jsou další „kandidáti" na svatořečení?
Proces má více stupňů. Jedná se o zahájení několika procesů. V českém prostředí je to například řeholnice Vojtěcha Hasmandová, představená řádu boromejek. Nebo 
v poslední době kněz Josef Toufar, umučený v 50. letech, nebo kardinál Josef Beran, který byl jednak v koncentračním táboře a také 14 let v internaci. Propuštěn byl teprve v roce 1963. Kdy dojde k pokračování procesu a s jakým výsledkem, ale nyní nelze říci.

Autor: Jan Horký

27.4.2014 VSTUP DO DISKUSE 47
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies