Antibiotika totiž působí pouze u nemocí bakteriálního původu, lékaři je ale dávají často i při nachlazení nebo při virových chřipkách. „V těchto případech ale antibiotika nepůsobí,“ říká ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.
Následkem zbytečného užívání roste v Česku odolnost bakterií vůči antibiotikům. Hrozí, že v budoucnu by mohla dokonce přestat i působit.
Někteří lékaři sice předepisují antibiotika bez řádného vyšetření, často je ale vyžadují i rodiče pro nemocné děti, aniž by k tomu byl důvod. Jiní se chtějí rychleji uzdravit.
Problémem podle lékařů je i dřívější vysazení léků nebo ignorace léčby podle předpisu. „Lidé tak zbytečně zatěžují svůj organismus chemickými látkami. Riskují vznik bakteriální rezistence neboli odolnosti na antibiotika,“ tvrdí primářka antibiotického centra v Ústavu klinické biochemie ve VFN v Praze Anna Jedličková.
Stále silnější a dražší léky
Při dalším infekčním onemocnění pak tělo na běžná antibiotika nereaguje a pacient musí brát stále silnější léky. „Dalším pravděpodobným krokem je pak hospitalizace a aplikace antibiotik injekcí,“ doplnila Jedličková. Pacient tak musí strávit několik dní v nemocnici. A to je pro něj i pro zdravotní systém dražší než domácí léčba.
Pacienti zbytečnou konzumací antibiotik riskují také zdravotní problémy. „Zabíjí totiž i bakterie v našem těle, které pro život nutně potřebujeme,“ vysvětluje vedoucí Národní referenční laboratoře Helena Žemličková.
Při užívání antibiotik bývá ovlivněna střevní mikroflóra, což se projevuje průjmy.
Přitom řešení je jednoduché. Praktický lékař dnes může během několika minut s přístrojem CRP zjistit, zda pacient trpí onemocněním virového, nebo bakteriálního původu. „Lidé by měli v ordinacích toto vyšetření před předepsáním léků vyžadovat,“ popisuje jednu z možností Jedličková.
Některé zdravotní pojišťovny už vyšetření podporují, ale ne každý lékař má tento přístroj v ordinaci. Možností, jak zjistit, jestli se jedná o viry, nebo bakterie, je však více. Dvě hodiny se čeká na výsledky krevní sedimentace a několik dní na výsledky mikrobiologického vyšetření.
V současnosti je odolnost bakterií vůči antibiotickým látkám různá. Situaci v Česku sledují antibiotická střediska. „Pokud se u některých léků rezistence zvyšuje, měli by lékaři toto antibiotikum předepisovat méně,“ doporučuje Jedličková.
Přenos: z jídla do lidského těla
Ožehavým tématem je i přenos antibiotik jídlem do lidského organismu. Až polovina vyrobených antibiotik je totiž spotřebována veterinární péčí. „Kontroly jsou tak přísné, že se antibiotika z těla zvířete nemohou při konzumaci do lidského organismu dostat,“ tvrdí specialista na antibiotika Vlastimil Jindrák z Nemocnice Na Homolce.
Antibiotická rezistence se ale netýká pouze českého prostředí. Trápí lékaře po celém světě. Proto je pro Česko i jedním z témat nadcházejícího evropského předsednictví.
„Nejprve chceme sjednotit systém sběru dat,“ popsal plány Julínek. V dubnu se pak v Praze uskuteční mezinárodní konference, která má za cíl najít řešení v boji proti stoupající antibiotické odolnosti.
Pacienti často tlačí na lékaře, aby jim předepsal antibiotika. „V polovině případů je však tato terapie zbytečná a přináší riziko bakteriální rezistence, odolnosti,“ říká primářka antibiotického centra v Ústavu klinické biochemie ve VFN v Praze Anna Jedličková.
Jak rychle vlastně vzniká odolnost na antibiotika?
Bakteriální rezistence může vzniknout u některých antibiotik už při jedné terapii. Tato odolnost většinou nezůstává navždy, ale návrat do původního stavu trvá až několik let.
Kdy lékaři předepisují antibiotika zbytečně?
Pokud pacient má jiné než bakteriální onemocnění. Rodiče často tlačí na pediatry, aby jejich dětem pro jistotu předepsali antibiotika. To dělají také například podnikatelé, kteří se chtějí uzdravit co nejdříve.
A jak odolnost vůči antibiotikům vzniká?
Bakteriální rezistence vzniká, když pacient bere antibiotikum zbytečně nebo pouze v malých dávkách, při kterých si bakterie na léky rychle zvyknou. Pacienti by měli brát lék po celou stanovenou dobu. Pokud lék vysadí dříve, hrozí opětovné množení bakterií nebo následné vytvoření rezistence. Lidé by také nikdy neměli skladovat tablety a používat je při dalších onemocněních.
Jaké následky může mít bakteriální rezistence?
Hrozí nám, že terapie infekčních onemocnění bude stále komplikovanější. Lidé proto budou muset brát stále silnější, a samozřejmě i dražší antibiotika nebo být hospitalizováni v nemocnicích a dostávat injekce.