VYBERTE SI REGION

Výzkum: Lidé na venkově nežijí zdravěji

Praha - Tomáš Procházka z Rebešovic u Brna dojíždí každý den do krajského města za prací. Domů se vrací až po šesté hodině, většinou proto z auta zamíří přímo do křesla před televizi.

30.9.2009 18
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Autor: DENÍK/Gravlejs Ivars

Na stejném místě také pravidelně večeří. Pokud u pořadů neusne, přesune se rovnou do postele.

Za poslední rok prý podle vlastního odhadu přibral hrozivých deset kilogramů. „Vím, že bych se měl hýbat daleko víc než nyní, ale to není tak lehké. Když se vrátím pozdě odpoledne, tak jsem většinou po celém dni v práci dost unavený. A i kdybych chtěl, tak moc možností k pohybu v naší vesnici nemám. Fitko tu není a ani žádné hromadné cvičení nikdo nepořádá,“ tvrdí Tomáš Procházka, který stráví většinu dne v kanceláři za počítačem.

Podle odborníků žije na vesnicích lidí, jako je Procházka, stále více. Proto už dávno neplatí, že jsou venkované zdravější než obyvatelé větších měst.

„Problém obézních lidí se pomalu přesunuje na vesnice. Hlavně tamější muži začínají být více obézní, než je běžné ve větších městech,“ varoval vědecký sekretář České obezitologické společnosti Petr Sucharda.

Přišla epidemie obezity

Varováním pro lidi žijící v klidu daleko od městského shonu mohou být výsledky měření, které v uplynulých dvou letech dělali odborníci z Českého institutu metabolického syndromu.

„Alarmující jsou hlavně čísla týkající se obezity. Kritéria splňuje takřka polovina mužů z vesnice, což je až o dvacet procent víc než u jejich kolegů z města,“ poznamenala ředitelka institutu Hana Rosolová.

Metabolický syndrom začíná být v posledních letech vážným problémem celé společnosti.

„Jeho kritéria splňuje už třetina české populace a nových pacientů stále přibývá. Navíc se metabolický syndrom začíná stále častěji objevovat i u dětí. To je vážný signál pro to, abychom s touto epidemií začali něco dělat,“ prohlásil vedoucí Centra preventivní kardiologie pražské Všeobecné fakultní nemocnice a zároveň předseda České internistické společnosti Richard Češka.

Kdo je nejohroženější?

Lidé, kteří mají tři a více z pěti rizikových faktorů (viz infografika), by si podle Češky měli uvědomit, že mají i zvýšené riziko kardiovaskulárních problémů.

„S tím už by měli urychleně začít něco dělat. Vždyť srdeční a cévní choroby představují v Česku polovinu všech úmrtí, na kardiovaskulární problémy umírají desetitisíce Čechů,“ tvrdí Češka.

Odborníci někdy metabolickému syndromu přezdívají prediabetes. U většiny lidí totiž do několika let vyústí v cukrovku. Poslední statistiky přitom říkají, že až 80 procent cukrovkářů umře předčasně na infarkt.

„Metabolický syndrom by měl být velkým strašákem. Je to tichý, ale o to zákeřnější zabiják. Jako nastartovaná bomba, která propukne za pár let,“ říká Hana Rosolová.

Snížit rizika je přitom podle lékařů velmi snadné – stačí dodržovat zásady správné životosprávy. Tedy méně a zdravěji jíst, více se pohybovat a nekouřit.

Pomohou také pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře. „Bohužel na ně chodí maximálně třetina lidí, a to ještě hodně nadsazuji,“ posteskl si Češka.

Vyšetření zdarma

Český institut metabolického syndromu připravil další kolo terénního měření rizikových faktorů. Zájemci mohou bezplatně přijít do pojízdné ordinace (vyhřívaný přívěs), kde jim proškolené sestřičky změří obvod pasu a krevní tlak. Zároveň odeberou vzorek krve, z nějž na místě zjistí obsah cholesterolu, cukru a triglyceridů. Výsledky pak pacientům okomentuje přítomný lékař, který zároveň řekne, jak velké riziko metabolického syndromu konkrétní člověk má.

V minulých dvou letech zdravotníci v takzvaném Autobuse zdraví zavítali například na Klatovsko, Chomutovsko, Hradecko či do okolí Brna. Příští týden ordinace zamíří na Mostecko, konkrétní místa a časy zastavení se lidé dozvědí z letáků a hlášení místních rozhlasů. Více informací najdou zájemci na internetových stránkách www.cims-ops.cz.

Skrytý zabiják

Profesorka Hana Rosolová z plzeňského centra preventivní kardiologie pro Deník:
Muži z vesnice se více přejídají a také se méně pohybují


Praha - Profesorka Hana Rosolová vede v plzeňské fakultní nemocnici Centrum preventivní kardiologie. S následky obezity a nezdravého životního stylu u lidí se tak setkává velmi často. Před časem proto s kolegy založila Český institut metabolického syndromu, který má lidi před jeho nástrahami varovat.

Mohla byste čtenářům přiblížit, co to vlastně metabolický syndrom je?
V podstatě to není choroba, ale soubor rizikových faktorů pro nejčastější choroby, tedy aterosklerózu nebo cukrovku druhého typu. Metabolický syndrom má pět hlavních charakteristik. Je to nadváha či obezita, kdy se tuk hromadí do břicha a na trup. Druhý faktor pak je vyšší krevní tlak, ale nemusí to být jen těžká hypertenze. Je to i vysoký normální tlak, 130/85 a vyšší.

Co zbývající faktory?
Ty se týkají metabolismu. Je to buď zvýšený cukr nalačno, nebo zvýšené tuky, takzvané triglyceridy. Problémem je také snížený ochranný HDL-cholesterol. Nemluvíme tedy o hlavním rizikovém faktoru – LDL-cholesterolu.

Tyto příznaky jistě lidskému tělu v žádném případě neprospívají. Mohou s nimi lidé nějak účinně bojovat?
Nebezpečí tohoto syndromu je v tom, že nebolí. Také nemáme jen jeden lék, který by to vyřešil. Ale zato víme, že zdravý životní styl, tedy přestat se přejídat, začít se hýbat, nekouřit, trošku relaxovat a kompenzovat stres, je úplně nejúčinnější na všechny složky metabolického syndromu. Až když se to člověku nedaří, nebo nemá motivaci a vůli toto změnit, tak existují léky na jednotlivé rizikové faktory, které riziko dokážou snížit.

Váš institut se zaměřil hlavně na vyšetřování venkovské populace. Proč?
Myslíme si, že ne všichni tam mají lékařskou péči tak dostupnou, jako lidi ve městech. Navíc si tam také často sami vyrábí vlastní potraviny a přejídají se. Chceme je proto varovat, že řada jejich chyb ve stravování a nedostatek pohybu vedou k metabolickému syndromu.

Měli by vědět, že je velmi nebezpečný. Rádi bychom dosáhli toho, že si budou sami hlídat obvod pasu a pravidelně si nechají změřit krevní tlak, cholesterol, triglyceridy a cukr v krvi.

V některých regionech jste už měření v minulých letech dělali. Jaké jste zaznamenali výsledky? Opravdu se na venkově žije zdravěji?
Vůbec to neplatí. Zatím to vypadá spíš tak, že na venkově žije více obézních lidí. Metabolický syndrom u mužů je tam zhruba o dvacet procent častější než ve městech. U žen je jeho výskyt srovnatelný.

Máte pro tak výrazný rozdíl nějaké vysvětlení? Proč jsou vesničtí muži tlustší?
Více se přejídají a méně se pohybují. To je jednoduchá rovnice. Říká se, že pohyb v práci není tak viditelný jako pohyb ve volném čase. A to je problém. Pokud muž z vesnice jede někam daleko za prací a večer se vrací, tak už nemá moc chuť být ještě pohybově aktivní. A je jedno, jakou práci dělá.

Může zdravý životní styl tento problém vyřešit?
Pokud se zavede v celé rodině, tak je to ta nejúčinnější prevence.

Autor: Filip Sušanka

30.9.2009 VSTUP DO DISKUSE 18
SDÍLEJ:

Němce zřejmě čeká vojna. Merkelová chce kontroly Schengenu

Kancléřka navrhuje registr cest do schengenského prostoru 
i z něj. Němci by také v rámci nové politiky civilní obrany mohli znovu povinně narukovat. Mají si také vytvářet zásoby.

Letadlo Travel Service letící z Malagy přistálo nouzově v Lyonu

Praha - Letadlo tuzemské letecké společnosti Travel Service letící ze španělské Malagy do Prahy muselo dnes v noci neplánovaně přistát ve francouzském Lyonu. Důvodem bylo podezření na únik oleje z levého motoru. Bezpečnost cestujících a posádky nebyla nijak ohrožena, společnost pro ně vyslala náhradní letadlo, řekla dnes ráno mluvčí firmy Travel Service Vladimíra Dufková.

Denně obědvá jen 61 procent českých zaměstnanců, ukázal průzkum

Praha - Pravidelně každý den chodí na oběd pouze 61 procent českých zaměstnanců. Vyplývá to z průzkumu společnosti Edenred. Jde o nejnižší podíl ze sedmi zemí v Evropě, kde se dotazování uskutečnilo. Na Slovensku denně obědvají tři čtvrtiny lidí a ve většině západoevropských zemí je to kolem čtyř pětin zaměstnanců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies