VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zdravotníci se naučí, jak komunikovat s nevidomými

Praha - Na internetu je publikace pro zdravotníky s názvem Váš nevidomý pacient, která přináší rady, doporučení a návody lékařům, sestrám a dalším zdravotnickým pracovníkům.

7.2.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Vychází z praktických zkušeností lidí se zrakovým postižením a řeší například pomoc při orientaci nevidomého ve zdravotnickém zařízení, komunikaci s ním či možnost doprovodu vodicího psa. V Česku žije přes 100 tisíc lidí s těžkým zrakovým postižením, z nich 15 tisíc až 20 tisíc nevidomých.

Potřebují specifický přístup, ten by ale neměl spočívat v tom, že by se k nim zdravotníci chovali jako k nesvéprávným. Zásadní chybou v komunikaci s nevidomým pacientem je to, že lékař či sestra mluví k jeho doprovodu místo k němu. Častou chybou je i to, že do ordinace zavolají s nevidomým i jeho průvodce, aby ho k vyšetření svlékl, což nevidomý umí i bez asistence.

Pro nevidomé je velkou pomocí, když si před návštěvou mohou vyhledat na webu, jak je dané zařízení vybaveno pro orientaci nevidomých. V řadě nemocnic jsou akustické orientační majáky, běžné jsou vodicí linie, objevuje se i značení v Braillově bodovém písmu. Pracovníci recepce nebo personál doprovodí nevidomého od vchodu do čekárny.

Chybou je, když pak sestra vyzve lidi v čekárně jen obecně, ať vstoupí další. Nevidomý neví, zda se to týká právě jeho, potřebuje slyšet oslovení. Stejně tak neví, když už je v ordinaci a lékař mlčí, zda něco zapisuje, připravuje pomůcky pro vyšetření nebo čeká, že mu nevidomý něco řekne.

Nevidomého nechytáme za hůl, ale za loket

Příručka radí oslovit nevidomého, říci mu, kdo s ním mluví, nabídnout k přidržení loket, když je třeba někam dojít. Nevidomým vadí, když je ten, kdo je chce vést, chytá za bílou hůl. Vadí jim také to, když lidé ruší jejich vodicího psa při práci. Mluví na psa, s nevidomým nekomunikují.

Zdravotníci se dozvědí, jak mluvit s nevidomým, jak mu pomoci při nástupu do nemocnice zorientovat se v prostředí, upozornit ho na úskalí, popsat uspořádání pokoje a umístění zvonku pro přivolání personálu. Protože nevidomý nevidí bílý plášť, lékař se má vždy představit.

Podobně v lékárně by lékárník vždy měl přesně popsat nevidomému, kolik balení a jakého konkrétního léku mu podává. Lékárník stejně jako lékař či sestra by měli umožnit nevidomému, aby si jejich instrukce nahrál na zvukový záznamník.

Autor: ČTK

7.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
16 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
50 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

AKTUALIZUJEME

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. V 17:00 mělo odvoleno již 69% voličů. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies