Reforma zdravotnictví se dostala do své druhé fáze a zemětřesení vresortu pokračuje. Ministr Julínek chce k1. lednu 2009 přeměnit současné fakultní nemocnice na univerzitní, jež by měly formu akciových společností. Ke stejnému datu by měl začít platit zákon o zdravotních službách.
Vsoučasné době je vČR 11 fakultních nemocnic se 38 tisíci zaměstnanci. Nemocnice řídí ministerstvo zdravotnictví a podle jeho názoru postavení není přesně právně vymezeno. „Proti sobě stojí poskytování zdravotní péče a poskytování vzdělání,“ tvrdí náměstek ministra Marek Šnajdr. Projekt univerzitních nemocnic by měl být společný projekt státu a univerzit, tedy lékařských fakult. „Nemocnice by měly nejen poskytovat specializovanou a superspecializovanou péči vregionu, měly by také poskytovat vzdělání a podílet se na rozvíjení vědy a výzkumu,“ tvrdí Šnajdr. Zisk by povinně investovaly do zdravotní péče nebo výzkumu.
Zatím ovšem není jasné, zda se všech 11 fakultních nemocnic přemění na univerzitní. Jejich vznik je totiž vázán na lékařské fakulty. Ohrožena je tak především fakultní nemocnice vOstravě. Moravskoslezská metropole totiž nemá lékařskou fakultu a nejbližší je ve zhruba sto kilometrů vzdálenéOlomouci. Jedna zpodmínek vzniku univerzitní nemocnice, a to výuka lékařů či budoucích lékařů, tak nejspíše nebude splněna. VPraze sice je lékařská fakulta, ovšem nadbytek fakultních nemocnic. Ohroženy tak mohou být Thomayerova nemocnice či nemocnice Bulovka. „Kolik bude univerzitních nemocnic zatím nemůžeme sdělit. Řeší to speciální komise a více jasno bude až na konci roku,“ tvrdí náměstek Šnajdr.
Zákon o zdravotních službách zavádí do praxe nejen nové definice, ale měl by řešit i mnohé komplikace a neschůdnosti vresortu. Jde například o problém s prohlídkami člověka, který zemře mimo zdravotnické zařízení. „Vsoučasnosti tato situace není absolutně řešena. Většinou se volá záchranka vpříslušném kraji. Tak ktomu ovšem není určena,“ vysvětluje Markéta Hellerová, náměstkyně ministra pro zdravotní péči. Měl by proto být vytvořen rejstřík poskytovatelů této služby, jež by byl kdispozici policistům, hasičům a podobně a také vyřešen způsob úhrady. Služba totiž není hrazena zveřejného zdravotního pojištění. Lidé by ji podle ujištění ministerstva neměli platit. Pacienti by také měli mít právo během léčby na názor dalšího odborníka a rodiče by měli mít právo být sdítětem vnemocnici.
Lékařům by se mělo ulevit vpřípadě přebírání praxí a nově se zavede i možnost přerušení výkonu lékařské praxe vpřípadě dlouhodobé zahraniční stáže nebo nemoci lékaře. Zavedena by měla být nejen povinnost vyvěšení ordinačních hodin, ale zajištění zástupu. Kromě toho by měly být vytvořeny jednotlivé registry lékařů dle jejich odbornosti.
„Uvedené novinky pomohou pacientovi stát se vsystému klientem. Umožníme mu rozhodovat se, bude mít dostatek informací a bude vědět, kam se obrátit vpřípadě stížností,“ tvrdí Markéta Hellerová, náměstkyně ministra pro zdravotní péči.