VYBERTE SI REGION

Zdražení proudu o třetinu? Nejde to vyloučit

ČR /GRAFIKA, ROZHOVOR/ - Premiér Petr Nečas pohrozil, že pokud Česko nic neudělá, elektřina skokově podraží. Zelení ho obvinili z šíření poplašné zprávy.

2.6.2011 26
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Martin Divíšek

Němci končí s jádrem a zaplatí to i Češi. Tenhle krizový scénář má zase o něco reálnější obrysy.

Obavu, že se něco takového stane, včera totiž zcela otevřeně vyjádřil i premiér Petr Nečas (ODS).

Při návštěvě Drážďan před novináři prohlásil, že pokud Česko nic nepodnikne (myšleno třeba dostavba Temelína), vyskočí u nás skokově ceny elektřiny po roce 2020 až o třicet procent.

„Jenom odstavení sedmi německých jaderných elektráren vedlo k nárůstu cen elektrické energie v České republice téměř o deset procent,“ prohlásil český premiér.

Je to i náš problém

„Naše předběžné propočty, ale opravdu předběžné propočty, ukazují, že německé rozhodnutí odstoupit od jaderného programu povede v České republice k nárůstu cen elektrické energie o 30 procent,“ prohlásil Nečas. Němcům pak vzkázal, že odstavit jaderné elektrárny je jejich věc, ale dopady to bude mít kvůli společnému trhu i na nás.

„Odstavení německých jaderných elektráren samozřejmě povede k nárůstu cen elektrické energie nejenom v Německu, ale i v sousedních zemích včetně České republiky,“ varoval Nečas.

Co z toho plyne pro běžného zákazníka? Už příští rok zaplatí více.

#nahled|http://g.denik.cz/1/33/grafika_elektrina_denik_flash_big.jpg|http://g.denik.cz/1/33/grafika_elektrina.jpg|Cena proudu v ČR.#

Ačkoliv nikdo nechce přesně tipovat o kolik, nejčastěji se hovoří o růstu o čtyři až šest procent.

Odhad je komplikovaný v tom, že cena elektřiny se skládá ze dvou částí: polovinu tvoří silová elektřina, která se klasicky obchoduje na burzách a stát na ni nemá žádný vliv. Právě tato složka nejspíše „zatopí“ v českých peněženkách. Druhou část pak tvoří regulovaná část, kterou v našich podmínkách stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Do této složky patří různé poplatky, například za použití „drátů“ při přenosu elektřiny.

Nevíme, čekáme

Hned po havárii v japonské Fukušimě vzrostla cena silové elektřiny o deset až 15 procent. To ale ještě nic neznamená.

„Co se týče cen pro koncové zákazníky, bude ještě záležet, jak se trh bude vyvíjet dále do konce roku. Nakupujeme elektřinu průběžně, prvních devět měsíců v roce, vždy poměrnou část. Zatím je tedy těžké odhadovat,“ řekla včera Deníku mluvčí ČEZ Eva Nováková.

Právě energetický gigant ČEZ se dostal pod palbu kritiky ekologických organizací, podle nichž se bude snažit na nastalé situaci vydělat. V Německu totiž po určitou dobu bude existovat hlad po elektřině, což by mohla být pro firmu velká příležitost. Podle ekologů ale na úkor domácích zákazníků.

„Výroba v ČR může velmi mírně vzrůst, ale rozhodně nelze počítat s tím, že bychom vývozem nahradili německé jaderné elektrárny. Žádné elektrárny neplánujeme stavět pro vývoz elektřiny. Můžeme obchodně uplatnit eventuálně dočasný přebytek,“ říká Nováková.

Včerejší slova premiéra Nečase o růstu cen elektřiny kvůli odklonu od jádra rozlítila hlavně zelené. „Pokud v důsledku německého programu vystoupení z jádra vůbec k nějakému zdražení elektřiny v ČR dojde, pak jedině z důvodu zvýšení zisků ČEZu. Úkolem premiéra nemá být strašení občanů zdražováním, ale prosazování jejich zájmů při řízení polostátního energetického gigantu,“ kritizoval šéf zelených Ondřej Liška.

Co je však jisté, že zesílí tlak na dostavbu Temelína. Rozhodnutí o dodavateli zakázky za 500 miliard korun má padnout na jaře 2013. Do tendru se hlásí tři uchazeči: konsorcium Škoda JS-Atomstrojexport , americký Westinghouse a francouzská Areva.

Hlavní analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka řekl Deníku: Pozvolné zvyšování cen elektřiny na trzích už začalo

I když neodcházíme od jádra jako Němci, zdražování nás kvůli společnému trhu s elektřinou v budoucnu zřejmě nemine. V rozhovoru pro Deník to připouští hlavní analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Premiér Nečas včera upozornil na to, že když Česko nebude nic dělat, zdraží v budoucnu elektřina až o třetinu kvůli odchodu Německa od jádra. Je to reálný odhad?
Je potřeba odlišit, zda tím pan premiér myslel cenu silové elektřiny, která se obchoduje na burzách, od elektřiny pro konečné spotřebitele. Co se ale týká cen silové elektřiny, tak od japonské nehody a od prvních oznámení Německa, že opustí jádro, skutečně cena elektřiny už teď vzrostla zhruba o deset procent. Elektřina teď stojí kolem 60 euro za megawatthodinu, předtím byla kolem 53 euro. Já například ve svých výpočtech pro oceňování ČEZ mám předpoklad dalšího růstu cen k 70 eurům za megawatthodinu, což by odpovídalo těm třiceti procentům, které myslel pan premiér. Nicméně to nesmíme zaměňovat s cenami pro domácnost. Když to úplně zjednodušíme, tak silová cena elektřiny dělá zhruba polovinu koncové ceny pro domácnost. Kdybychom čistě teoreticky předpokládali, že regulované složky elektřiny by zůstaly na letošní úrovni, tak cena pro domácnosti by už v příštím roce mohla jít nahoru o nějakých čtyři až šest procent. Nicméně je to opravdu předčasný odhad, který ale docela koresponduje s předpoklady Energetického regulačního úřadu. Pro další léta je cenu elektřiny těžké odhadovat.

Jak ale vysvětlit lidem, že Němci odcházejí od jádra, Češi zůstávají, ale přesto za jejich rozhodnutí budou „potrestáni“ vyšší cenou? Je to jenom tím, že trh je prostě společný?
Možná je to trošku i v tom, že jsme ještě nezměnili myšlení v oblasti elektřiny. Když se podíváte na ceny benzinu, které jsou ovlivňovány cenou ropy, tak už asi nikoho nenapadne se ptát, proč máme vyšší cenu benzinu, když na severu Afriky se něco stalo. I v elektřině jsme součástí většího trhu, který už je propojený. Nezáleží už tolik na tom, kolik elektřiny si vyrábíme, ale záleží na tom, jaká je poptávka a nabídka po elektřině v celém našem regionu, tím pádem jaké jsou výrobní náklady v tom regionu. Od toho se pak odvíjí cena na trhu. Pokud vyrábíme elektřiny pořád stejně a ze stejných zdrojů, tak ji mohou obchodníci vyvézt nebo dovézt kamkoliv. Ty ceny se vyrovnávají, klesají či stoupají stejně, jako je tomu u pohonných hmot. A ty rozdíly mezi nimi vytvářejí daně a některé další položky, které na to mají vliv.

Pokud Němci odstaví jádro, bude po elektřině na trhu zájem. Nebude to vytvářet tlak na další výrobu? Mimo jiné tím, že by se u nás podporovalo třeba prolomení limitů na uhlí…
Asi není velké tajemství, že ty tlaky ze strany byznysu na prolomení limitů na uhlí jsou obrovské. A to i bez ohledu na to, jaká je situace v Německu. Pochopitelně to může být dalším novým argumentem pro prolomení těžebních limitů. Na druhou stranu ale bude působit to, že Česká republika je soběstačná ve výrobě elektrické energie. Já osobně si myslím, že ta debata o prolomení těžebních limitů se bude vést směrem k teplárnám, které uhlí potřebují. A tlak bude i na budoucí rozšíření Temelína. Ale když to vrátíme i k Německu, tak je pravda, že tam nyní staví několik nových uhelných elektráren. Jsou to ale moderní zdroje, které mají daleko nižší emise. Takže uhlí zůstává a kvůli Německu i nějakou dobu zůstane velmi důležitou součástí energetického mixu v Evropě. Ovšem stejně tak se dá předpokládat, že Němci nyní budou masivně investovat do zdokonalování obnovitelných zdrojů, což může být velmi zajímavá šance i pro české podnikatele.

Autor: Jan Klička

2.6.2011 VSTUP DO DISKUSE 26
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies