VYBERTE SI REGION

Zeman by mohl příští rok navštívit Kolumbii, Brazílii či Arménii

Praha - Prezident Miloš Zeman by mohl příští rok navštívit Kolumbii, Brazílii, Makedonii nebo Arménii. Naopak do Česka by měli na jaře přijet čínský prezident nebo marocký král. Hradní diplomacie by také ráda uvítala egyptského prezidenta. ČTK to dnes řekl ředitel zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček. Příští rok by měl být podle něj především ve znamení cizích návštěv na Pražském hradě.

5.11.2015 1 AKTUALIZOVÁNO 5.11.2015
SDÍLEJ:

Miloš ZemanFoto: Deník/Doležalová Radka

Nejvýraznější zahraniční cestou Zemana by měla být odložená cesta do Latinské Ameriky, která byla původně plánovaná na letošní listopad. Uskutečnit by se měla v únoru nebo v březnu. Let do Jižní Ameriky byl podle Kmoníčka přesunut kvůli Zemanově nabitému programu.

Není zatím jasné, jaké země český prezident navštíví. „Jako stálice se tam opakuje Kolumbie, která v této chvíli zcela změnila svůj ekonomický charakter a ze země zmítané svými vnitřními problémy se během posledních pěti, šesti, sedmi let stala jednou z nejvíce rostoucích, finančně velmi bonitních ekonomik Latinské Ameriky," řekl Kmoníček.

K ní by se měly přidat jedna až dvě další země, například Brazílie. Do Brazílie by ale Zeman mohl také letět na zahájení letních olympijských her. Další možností je Mexiko, o které čeští podnikatelé velmi stojí. Zástupci českých firem by také rádi Zemana doprovodili do Peru, kde je ve hře několik významných zakázek třeba ve zbrojařské oblasti, nebo do Kostariky, kde je možná česká účast na budování kolejové dopravy. „Byla by to první návštěva prezidenta Zemana Latinské Ameriky," poznamenal Kmoníček.

Šéf hradní zahraniční politiky zdůraznil, že prezidentské návštěvy vyžadují takzvanou reciprocitu. Tedy to, že se hlavy států při vzájemných návštěvách střídají. „Když se podíváme na mapu světa, tak je asi 20 procent zemí, kde je ta reciprocita na naší straně a 80 procent, kde čekáme na návštěvu," posteskl si Kmoníček. Rozdíl je podle něj daný i velkou cestovní aktivitou bývalého prezidenta Václava Klause.

Více hlav cizích států

Kmoníček by proto rád příští rok na Pražský hrad dostal více hlav cizích států. „Velmi stojíme o návštěvu egyptského prezidenta (Abdala Fattáha) Sísího, kterou se pokusíme připravit možná i ve spolupráci s dalšími visegrádskými sousedy," poznamenal. Uskutečnit by se v půlce příštího roku mohla i odložená návštěva marockého krále. „Byla by první historickou návštěvou marockého panovníka v této části světa," podotkl.

Už v září Zeman oznámil, že Česko navštíví čínský prezident Si Ťin-pching. Stát by se tak podle Kmoníčka mělo v první čtvrtině příštího roku. Několik hlav států by do Prahy také mělo zavítat na oslavy 600. výročí narození Karla IV.

Zeman se dále chystá na setkání ASEM evropských a asijských představitelů v Mongolsku, na který by mělo přijet 50 hlav asijských států. Měl by také vést českou delegaci na důležitý summit NATO ve Varšavě. „Předpokládáme, že prezident pojede do Arménie plus jedné další země v regionu, je možná prezidentská návštěva ve Skandinávii, cestovat by měl i po Balkánu, kde je jasné, že tam bude Makedonie," doplnil.

Kmoníček by také rád uspořádal setkání českého a indického prezidenta. Na indickou návštěvu v Česku podle něj diplomaté čekají už řadu let. Nový český velvyslanec v Indii proto prý dostal jako hlavní úkol přivést indického prezidenta na Pražský hrad.

Ještě v listopadu do Česka zavítá černohorský prezident Filip Vujanović a na začátku prosince prezidentka Jižní Koreje Pak Kun-hje. Přijede v době konání premiérského summitu V4, aby mohla jednat i s dalšími zástupci středoevropského regionu.

Hrad zatím neví, kdy do Česka přijede Karimov, vládce Uzbekistánu
Pražský hrad zatím neví, kdy do Česka přicestuje na odloženou návštěvu uzbecký prezident Islam Karimov. O cestu má prý zájem, odkládá ji ale kvůli obtížné situaci v Uzbekistánu spojenou s bojem proti islámským radikálům. Dnes to řekl ředitel zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček. Pozvání Karimova v minulosti vyvolalo kritiku.

„Uzbecký prezident je pozván do České republiky, má zájem ji navštívit. V této chvíli nemáme konkrétní datum z prostého důvodu, a to je náročnost situace v Uzbekistánu," uvedl Kmoníček.

Uzbekistán, Tádžikistán a Kazachstán jsou podle něj klíčové kvůli plánovanému odchodu spojenců z Afghánistánu. „Afghánistán je země, kde žije obří tádžická a uzbecká menšina," řekl Kmoníček a podotkl, že se uzbecká islamistická fronta v Afghánistánu odpojila od Talibanu a prohlásila věrnost chalífátu šajcha Bagdádího. „Toto bude skutečně jedna z příštích front boje s radikálním islámem," řekl Kmoníček.

Hrad proto podle něj „do velké míry" chápe, že Karimov příliš necestuje ze své země a řeší problémy, „které jsou záležitostí bezpečnostní architektury, která se zdaleka netýká jenom jejich země", ale potažmo i Česka. Karimov měl ČR navštívit už loni v únoru. Proti se však postavili zástupci nevládních organizací a cesta se neuskutečnila.

Kmoníček zároveň řekl, že Česko v Afghánistánu bude mít snahu zůstat tak dlouho, dokud v něm budou západní spojenci. Například USA a Británie už oznámily, že v Afghánistánu zůstanou i po roce 2016, na který bylo plánované stažení všech jednotek. Češi teď v zemi mají třeba jednotku, která chrání spojeneckou základnu Bagrám, lékařský tým a instruktory pro afghánské piloty vrtulníků.

„Je nemožné nechat Afghánistán ve vakuu bez vybudování bezpečnostních struktur, což je nebetyčně složité," podotkl Kmoníček. „Západ si ověřil už obě verze – bylo již období, kdy všichni odešli, a oni pak za námi přiletěli na Manhattan," připomněl útok v USA z roku 2001. Česko podle něj bude muset pomáhat afghánské vládě a zároveň se kriticky vyjadřovat k jejím nesprávným krokům. Zmínil třeba nefunkční komunikaci mezi prezidentem Ašrafem Ghaním a poraženým prezidentským kandidátem Abdulláhem Abdulláhem nebo korupci kolem bývalého prezidenta Hamída Karzáího a to, nakolik Karzáí i nadále zůstal součástí afghánské politiky. „Česká republika investovala nemalé finanční i lidské oběti, aby Afghánistán byl natolik žitelnou zemí pro své obyvatele, že tam zůstanou žít," řekl.

Autor: ČTK

5.11.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
5 4

Lékárny nelegálně vyvezly léky za 149 milionů korun

Itálii postihlo zemětřesení
5

Zemětřesení v Itálii: lavina zasypala hotel, je v něm „mnoho mrtvých“

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Rathova korupční kauza: Soud vrátil k došetření druhou větev

Praha - Krajský soud v Praze v pondělí vrátil k došetření druhou větev kauzy bývalého poslance a středočeského hejtmana Davida Ratha. Napsala to dnes Mladá fronta Dnes (MfD), které to sdělila mluvčí krajského soudu Pavlína Bočková. Důvody rozhodnutí mluvčí odmítla uvést s tím, že musí být nejprve doručeno účastníkům řízení. Případ se týká manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic, kriminalisté v něm navrhli obžalovat devět lidí a osm firem včetně stavební společnosti Metrostav.

Na KLDR budou shlížet bývalí vůdci. Kim staví na nejvyšší hoře sousoší dynastie

Severokorejský diktátor Kim Čong-un utrácí miliony dolarů za výstavbu nového sousoší, které bude znázorňovat trojici dosavadních vůdců KLDR - tedy jeho, jeho otce Kim Čong-ila a dědečka Kim Ir-sena. Socha se má tyčit na vrcholu nejvyšší severokorejské hory Pektu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies