„Základním kritériem by neměl být počet studentů, ale jejich uplatnitelnost na trhu práce," nechal se slyšet Zeman, podle něhož nyní již existují zhruba desetileté číselné řady, z nichž je uplatnitelnost absolventů dobře patrná.

„Jsou školy, které produkují kulturní antropology. Máme nejvíce kulturních antropologů na milion obyvatel na světě, ale bohužel většinou ten antropolog po absolvování jde na úřad práce. Jsou školy, které mají devadesáti-, pětadevadesáti­procentní uplatnitelnost," řekl dále prezident.

Uplatnitelnost absolventů již dnes patří mezi jedno z kritérií pro rozdělování peněz vysokým školám. Na základě kvalitativních měřítek školy dostávají 22,5 procenta peněz, zhruba třetinu z toho tvoří právě uplatnitelnost absolventů. Předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer navíc upozorňuje, že za každého nezaměstnaného absolventa dostane škola méně peněz na studenty přijaté do prvních ročníků.

Finance do vysokého školství by podle Zemana přinesly i „tvrdé penalizační poplatky" za nesložení zkoušky nebo například opakování semestru. Taková opatření by prý snížila počty studentů, protože by odešli ti, kteří by nebyli schopni řádně studovat. Nyní si studenti mohou jak v bakalářském, tak v magisterském programu zdarma prodloužit studium o rok, poté už platí.

Školné, jehož zavedení je součástí koaliční smlouvy, naopak Zeman odmítl jako sociálně diskriminační.