VYBERTE SI REGION

Prezidentem bude Zeman, nebo Schwarzenberg. Favorit Fischer neuspěl

Praha - V pořadí třetím prezidentem samostatné České republiky se stane buď expremiér Miloš Zeman (SPOZ), nebo předseda TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Rozhodli o tom voliči, kteří jim v prvním kole přímé volby dali nejvíce hlasů, a poslali je tak do finále volebního souboje o Pražský hrad. Volby skončily neúspěchem favorizovaného Jana Fischera a propadákem kandidáta vládní ODS Přemysla Sobotky. K volebním urnám přišlo přes 61 procent voličů, což představuje desátou nejvyšší účast od prvních svobodných voleb v roce 1990.

12.1.2013 74
SDÍLEJ:
Fotogalerie
18 fotografií
Vítězové 1. kola prezidentských voleb v ČR.

Vítězové 1. kola prezidentských voleb v ČR.Foto: DENÍK

Pouták na přímou volbu.

Vítězem prvního kola voleb se stal Zeman, druhý Schwarzenberg za ním zaostal jen zhruba o 41.700 hlasů. Zeman vyhrál v osmi krajích, Schwarzenberg zvítězil v šesti včetně Prahy. Ministr zahraničí měl větší podporu v krajských městech, na prvním místě skončil v deseti z nich, Zeman ve třech.

Skutečnost, že Schwarzenberg navzdory předvolebním průzkumům výrazně přeskočil Fischera, si politologové vysvětlují tím, jak oba kandidáti vedli svou kampaň. Zatímco Schwarzenberg finišoval a jeho obliba v posledním týdnu před volbami prudce vzrostla, Fischer prý v kampani v posledních měsících nepřišel s ničím novým a v závěrečné fázi působil nejistě a pasivně. Doplatil prý také na to, že se snažil vyhovět úplně všem.

Zeman a Schwarzenberg se ve svých projevech po prvním kole volby výrazně vymezili proti svému oponentovi, a odstartovali tak další vlnu volební kampaně. Schwarzenberg nejprve Zemana označil za „muže minulosti", Zeman vzápětí kontroval připomínkou Schwarzenbergova působení v neoblíbené vládě Petra Nečase (ODS). Ministr dnes zopakoval slib, že v případě zvolení prezidentem přeruší veškeré vztahy s TOP 09, kterou v roce 2009 spoluzakládal s nynějším ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Zároveň se poradí s premiérem, zda po postupu do druhého kola volby setrvá ve funkci ministra zahraničí.

Politologové favorita druhého kola nemají, šanci dávají Schwarzenbergovi i Zemanovi. Rozhodne podle nich hlavně postoj voličů neúspěšných prezidentských kandidátů Fischera a Jiřího Dienstbiera (ČSSD). Například podle Vladimíry Dvořákové není ani Zeman, ani Schwarzenberg přijatelný pro většinu veřejnosti, a bude tak záležet na tom, který z nich přiměje přijít hlasovat více svých potenciálních voličů. Schwarzenberg by podle ní mohl získat hlasy Fischerových podporovatelů, Zeman si však většinou Dienstbierových voličů jist být nemůže. Politolog Josef Mlejnek věří, že bude záležet na tom, jak kandidáti pojmou další část kampaně. Zeman podle něj pravděpodobně bude klání pojímat jako referendum o současné vládě, Schwarzenberg bude expremiérovi vyčítat opoziční smlouvu a vazby na Rusko.

Někdejší premiér úřednické vlády Fischer, který se v prvním kole volby umístil jako třetí, nedoporučil svým voličům, pro koho z dvojice Zeman-Schwarzenberg mají hlasovat. Vedení ČSSD, jejíž kandidát Dienstbier skončil na čtvrtém místě, podpořilo do druhého kola voleb bývalého předsedu strany Zemana. Lidé mají jeho podporu zvážit, protože nejde o kandidáta spojeného se současnou vládou. Komunisté, kteří v prezidentských volbách vlastního kandidáta neměli, se už nechali slyšet, že podpoří rovněž Zemana. Schwarzenbergovi naopak vyslovili podporu neúspěšní kandidáti Zuzana Roithová (KDU-ČSL) a Přemysl Sobotka (ODS).

Kromě Zemana, Schwarzenberga, Fischera a Dienstbiera nepřekročil žádný z kandidátů na prezidenta hranici deseti procent hlasů. Pátý skončil vysokoškolský pedagog a skladatel Vladimír Franz, šestá europoslankyně Roithová, sedmá herečka a bývalá poslankyně Taťana Fischerová.

Až za nimi skončil senátor a kandidát vládní ODS Přemysl Sobotka, který své předposlední místo označil za velkou prohru. Předseda strany Nečas míní, že kandidáta ODS poškodilo to, že se pravicoví voliči soustředili na podporu Schwarzenberga, i nedávná prezidentská amnestie, kterou Nečas jako premiér spolupodepsal. První místopředseda vlády Schwarzenberg naopak uvedl, že kritizovaná amnestie přispěla k jeho úspěchu v prvním kole – lidé si podle něj uvědomili, že volbou prezidenta nevybírají jen kladeče věnců, ale že jde o víc.

Poslední místo ve volbách obsadila předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková, která si myslí, že ji poškodilo ministerstvo vnitra, když ji z přímé volby kvůli chybovosti na podpisových arších vyřadilo. Správné soud následně toto rozhodnutí změnil.

Šance obou na zvolení asi budou vyrovnané

Šance někdejšího premiéra Miloše Zemana (SPOZ) a současného vicepremiéra Karla Schwarzenberga (TOP 09) na zvolení prezidentem zřejmě budou poměrně vyrovnané. Už vzhledem k tomu, že Zeman v prvním kole volby hlavy státu předstihl Schwarzenberga jen o necelý procentní bod. Tuto ztrátu by mohli více než smazat voliči místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS) nebo europoslankyně KDU-ČSL Zuzany Roithové.

Největším poraženým prvního kola je patrně další expremiér Jan Fischer, který ještě před měsícem vedl v průzkumech obliby prezidentských kandidátů. Ve volbě ale na Schwarzenberga ztrácel téměř sedm procentních bodů a málem ho předstihl i místopředseda a senátor ČSSD Jiří Dienstbier.

Výsledek finále bude záležet mimo jiné na tom, zda k němu za dva týdny znovu přijdou voliči neúspěšných kandidátů. Lidé, kteří volili Dienstbiera jako kandidáta levice, by asi dali hlas spíše Zemanovi. Pro tu část Fischerových voličů, kteří tíhnou k pravici, by mohl být přijatelnější Schwarzenberg.

Vicepremiéra zatím z poražených uchazečů otevřeně doporučil volit Sobotka, který skončil na předposledním místě se ziskem 2,5 procenta hlasů. Podobně Roithová, která získala zhruba pět procent, odmítla návrat politiky Miloše Zemana. „Jsem ráda, že ve druhém kole je člověk, který je volitelný proti Miloši Zemanovi," uvedla.

Poslední skončila šéfka Suverenity Jana Bobošíková, která žádného z finalistů nepodpořila. Podobně jako herečka a někdejší poslankyně za US-DEU Táňa Fischerová, která na rozdíl od ostatních kandidátů nedala hlas sobě, ale rozhodovala se mezi Roithovou a Dienstbierem. Skladatel a výtvarník Vladimír Franz uvedl, že zatím žádného z finalistů nepodpoří.

Schwarzenberg poděkoval voličům za podporu

Prezidentský kandidát Karel Schwarzenberg (TOP 09), který je podle dosavadních výsledků ve volbách druhý, poděkoval dnes odpoledne svým voličům. Pokud zvítězí i ve druhém kole hlasování, bude se snažit o to, aby se z České republiky stala spořádaná a úspěšná země. Zatím vedoucího uchazeče Miloše Zemana považuje ministr zahraničí za velkého politického profesionála a protivníka, představuje prý ale minulost.

Schwarzenberg je překvapen, jakou dostal podporu. „Já jsem opravdu netušil, že v tak hojném počtu vyjdou k volbám. Za to vám všem srdečně děkuji," řekl kandidát TOP 09 novinářům. Ocenil také práci svého volebního týmu a mladých lidí vůbec.

Ministr zahraničí si uvědomuje, jakou odpovědnost na sebe v příštích dvou týdnech bere. Podle něj se za 14 dní rozhodne o dalším směřování České republiky.

„Já doufám, že se mi podaří během těch pěti let naši společnost, naši zemi dovést do stavu, kdy budeme moct opravdu říct, že to heslo na prezidentské vlajce Pravda vítězí odpovídá skutečnosti," do­dal.

Výsledky prvního kola přímé volby prezidenta

Výsledky prvního kola přímé volby prezidenta, kterého se zúčastnilo 61,3 procenta voličů:

kandidát počet hlasů procent hlasů
Miloš Zeman 1,245.848 24,21
Karel Schwarzenberg 1,204.195 23,40
Jan Fischer 841.437 16,35
Jiří Dienstbier 829.297 16,12
Vladimír Franz 351.916 6,84
Zuzana Roithová 255.045 4,95
Taťana Fischerová 166.211 3,23
Přemysl Sobotka 126.846 2,46
Jana Bobošíková 123.171 2,39

Názory Schwarzenberga a Zemana na vybrané problémy

Názory postupujících prezidentských kandidátů Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana na vybraná témata, jak je prezentovali v tisku a na svých internetových stránkách:

Adopce dětí homosexuálními páry:

Schwarzenberg – Myslí si, že to může fungovat spíše jako nouzové řešení. Dva otcové nebo dvě matky druhého rodiče podle něj nenahradí.

Zeman – Umožní-li adopce příjemnější život dítěte v rodině, než je tomu v dnešních dětských domovech, pak adopci doporučuje.

Amnestie:

Schwarzenberg – Uvažoval by o ní; týkala by se ale jen lehkých či neúmyslných trestných činů.

Zeman – Pokud by se stal prezidentem, neudělil by amnestii na začátku ani na konci svého mandátu.

Církevní restituce:

Schwarzenberg – Podporuje je s tím, že „zlodějna", kterou spáchal komunistický režim, se musí napravit.

Zeman – Obyvatelé by měli mít možnost vyjádřit se k nim v referendu. Osobně se domnívá, že ve stávajícím rozsahu by neměly být.

Jaderná energetika:

Schwarzenberg – Podle něj sice existují žádoucnější formy energie, ale Česko nemá k atomové energii žádnou alternativu.

Zeman – Je pro; podporuje dostavbu Temelína.

Jmenování členů Bankovní rady ČNB:

Schwarzenberg – Chce o něm vést důkladné porady s odborníky na ekonomické otázky a též s bývalými členy bankovní rady. Chtěl by, aby v radě byli stoupenci všech ekonomických teorií.

Zeman – Polovinu členů bankovní rady by jmenoval z keynesiánců, polovinu z friedmanovců. Při výběru by se radil s odborníky.

Jmenování vlády s podílem KSČM:

Schwarzenberg – Pokud by byl jako hlava státu postaven před situaci, že by vládu bylo možné vytvořit pouze za účasti komunistů, respektoval by ústavu a vládu by jmenoval.

Zeman – Vládu by jmenoval, protože „každý rozumný politik musí respektovat vůli voličů".

Milosti:

Schwarzenberg – Považuje je za velmi užitečný nástroj, který by využíval poměrně skromně. U tragických případů je podle něj milost potřebná.

Zeman – Milosti by neuděloval. Zvážil by je pouze v případě, kdy by odsouzený trpěl nevyléčitelnou nemocí a chtěl konec života strávit doma.

Nepodepisování zákonů:

Schwarzenberg – Člověk musí říci jasný názor, jasné „ano" či „ne."

Zeman – Postup, kdy hlava státu zákon nepodepíše ani nevetuje, pokládá za alibismus, který mu připadá nedůstojný úřadu prezidenta.

Právo veta:

Schwarzenberg – Veto by nepoužíval masivně. Zvažoval by jej u zákonů vzbuzujících pochybnost, zda jsou v souladu s ústavou, dále u norem, jež by odporovaly závazné legislativě EU, a za třetí by vetoval zákony ohrožující zásadní zájmy státu. Vyhýbal by se používání veta v hospodářských otázkách.

Zeman – Zákony by parlamentu vracel pouze tehdy, kdyby se jednalo o legislativní zmetky.

Přijetí eura:

Schwarzenberg – Česko se zavázalo, že euro přijme, v současnosti to podle něj ale není výhodné.

Zeman – Dnes ne, zítra ano.

Státní vyznamenání bratrům Mašínovým:

Schwarzenberg – Ocenění by podpořil.

Zeman – Neudělil by je.

Vztah k vládě a premiérovi:

Schwarzenberg – Zasedání parlamentu a vlády by se účastnil „spíše vzácně". V oblasti zahraniční politiky by v běžných záležitostech zastával stanovisko vlády. Jen kdyby viděl reálné nebezpečí pro Českou republiku, tak by veřejně projevil odlišný názor.

Zeman – V případě zvolení by byl častým hostem na zasedáních kabinetu. Podle vlastních slov by přitom nebyl „mlčící sfingou", ale snažil by se ovlivnit legislativní návrhy.

Srovnání volební účasti ve volbách v ČR

Srovnání volební účasti ve volbách a referendech na území dnešní ČR (pouze řádné volby). Řazeno od nejvyšší účasti k nejnižší:

Účast(%) Rok Typ voleb
96,8 1990 Parlamentní (do Federálního shromáždění a České národní rady; účast v Česku)
85,1 1992 Parlamentní (do Federálního shromáždění a České národní rady; účast v Česku)
76,4 1996 Parlamentní (do Poslanecké sněmovny)
74,8 1990 Komunální
74 1998 Parlamentní (do Poslanecké sněmovny)
64,5 2006 Parlamentní (do Poslanecké sněmovny)
62,6 2010 Parlamentní (do Poslanecké sněmovny)
62,3 1994 Komunální
61,3 2013 Prezidentské (1. kolo)
58 2002 Parlamentní (do Poslanecké sněmovny)
55,2 2003 Referendum (o přistoupení ČR k EU)
48,5 2010 Komunální
46,4 2006 Komunální
45,5 2002 Komunální
45 1998 Komunální
44,6 2010 Parlamentní (do Senátu; 1. kolo)
42,1 2006 Parlamentní (do Senátu; 1. kolo)
42,4 1998 Parlamentní (do Senátu; 1. kolo)
40,3 2008 Krajské

Schwarzenberg působil na Hradě již za Havlovy éry

Karel Schwarzenberg při sledování voleb 12. ledna v Praze. Vizitka ministra zahraničí, vicepremiéra a předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga (75), který dnes postoupil do druhého kola prezidentské volby:

Datum a místo narození: 10. prosince 1937 v Praze; je nejstarším synem Karla Schwarzenberga a jeho manželky Antonie. Pochází z orlické větve šlechtického rodu Schwarzenbergů.

Vzdělání: studoval práva ve Vídni a Štýrském Hradci, lesnictví v Mnichově.

Současné funkce: ministr zahraničí a první místopředseda vlády (od července 2010); předseda TOP 09 (od listopadu 2009) a člen Poslanecké sněmovny (od května 2010).

Kariéra: správce rodinného majetku; předseda Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva (1985 až 1990); vedoucí Kanceláře prezidenta Václava Havla (1990 až 1991); kancléř prezidenta Václava Havla (1991 až 1992); ministr zahraničí (2007 až 2009, nominovaný Stranou zelených); senátor (2004 až 2010, kandidát US-DEU).

Členství v politických stranách: Občanská demokratická aliance (ODA, 1997 až 2007); TOP 09 (od června 2009); byl zakládajícím členem, od listopadu 2009 je předsedou strany)

Rodina: podruhé ženatý se stejnou ženou; poprvé se oženil v roce 1967, manželka Terezie, rozená hraběnka z Hardeggu (lékařka); v roce 1988 se rozvedli a v roce 2008 znovu vzali; tři děti – Jan Nepomuk Ondřej (1967), Karel Filip (1979, nevlastní syn; adoptoval jej jeho biologický otec Thomas Prinzhorn) a Anna Karolina (1968)

Ostatní:

* Jako své přednosti Schwarzenberg vyzdvihuje životem nabytou nezávislost a fakt, že by mu prezidentský úřad „nestoupl do hlavy". Ve funkci by rád navázal na působení prezidenta Václava Havla. Oceňováno je také jeho charisma či smysl pro sebeironii.

* Schwarzenberg se několikrát dostal do slovní přestřelky se současnou hlavou státu Václavem Klausem. Měli například rozdílné názory na koncepci zahraniční politiky ČR, vládní pojetí Klaus ostře zkritizoval. Vadilo mu mj., že je příliš proevropské. Schwarzenberg pak prohlásil, že Klausovy útoky jsou promyšlené, a prezident si tak chystá půdu pro založení nacionalistické a euroskeptické strany.

* Loni se vymezil proti prohlášení předsedy vlády Petra Nečase (ODS), podle něhož podpora vyjadřovaná ruským aktivistkám Pussy Riot či tibetskému dalajlámovi může ohrozit tuzemský export. Schwarzenberg řekl, že je z tohoto postoje zděšen.

* O Schwarzenbergovi se ví, že se nevyhýbá ani ostřejším výrazům. Znám je jeho výrok, že rakouští odpůrci Temelína blokující hranice jsou „magoři". Předloni se vyjádřil, že italský premiér Silvio Berlusconi „prošoustal" vhodnou dobu na ekonomické reformy.

* Kritici mu kromě občasného usínání ve Sněmovně vyčítají někdy nesrozumitelné vyjadřování či nedostatečnou razanci při řešení stranických skandálů. Zmiňováno je například možné ovlivňování vyšetřování kauzy nákupu vojenských letadel CASA ze strany ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09).

* Při údajné korupční aféře lidoveckého expředsedy Jiřího Čunka si v roce 2008 Schwarzenberg na prověrku jeho majetku objednal detektivní kancelář. V případě, že audit Čunkovy finance neobjasní, hodlal na protest odejít z vlády. Nakonec se ale v kabinetu udržel jak Čunek, tak i Schwarzenberg.

* V roce 1948 s rodiči emigroval do Rakouska, má české a švýcarské občanství. Po smrti strýce Jindřicha, který jej adoptoval, se v roce 1965 stal kromě rodinného majetku (orlické větve Schwarzenbergů) i dědicem majetku krumlovsko-hlubocké větve rodu (v této věci ale vede soudní spory s nevlastní sestrou Alžbětou Pezoldovou). Přerušil studia a začal hospodařit na rodinných statcích v Rakousku a Bavorsku.

* Před rokem 1918 patřili Schwarzenbergové k nejbohatším rodům v Evropě. Kromě půdy rodina vlastnila zámky v Rakousku, Čechách a Německu, podíly v pivovarech, pilách a cihelnách. V roce 1941 majetek vyvlastnili nacisté, posléze komunisté. V Česku se jim částečně vrátil až po roce 1990. Správu majetku převzal v roce 2004 Schwarzen­bergův syn Jan.

* Karel Schwarzenberg byl mimo jiné předsedou dozorčí rady společnosti Jan Becher – Karlovarská becherovka, zasedal v dozorčí radě firmy Patria Finance. Do roku 2007 byl většinovým vlastníkem R-Presse, která vydávala týdeník Respekt.

* Byl oceněn Cenou lidských práv Rady Evropy (1989) či Řádem Tomáše Garrigua Masaryka (2002).

* Publicista Karel Hvížďala s ním sepsal knihy Knížecí rozhovory s Karlem Schwarzenbergem a Knížecí život.

* Vedle politiky jej baví umění a moderní architektura.

Zeman jako exšéf ČSSD nese velký díl zodpovědnosti za stav země

Prezidentský kandidát Miloš Zeman přijíždí 12. ledna odpoledne do svého volebního štábu v Praze.

Vizitka bývalého předsedy vlády Miloše Zemana (68), který postoupil do druhého kola prezidentských vo­leb:

Datum a místo narození: 28. září 1944 v Kolíně

Vzdělání: absolvoval Vysokou školu ekonomickou (VŠE) v Praze, obor národohospodářské plánování

Současné zaměstnání: důchodce, prognostik

Profesní kariéra: po dokončení studia učil na VŠE v Praze (1969–70), poté pracoval v tělovýchovné organizaci Sportpropag (1971–84), v roce 1984 byl zaměstnancem zemědělského podniku Agrodat, kde se zabýval simulačními modely zemědělských systémů, v letech 1990–93 byl vědeckým pracovníkem Prognostického ústavu ČSAV; od 90. let aktivně působil v politice; v roce 2002 nastoupil do starobního důchodu

Působení v politických stranách: v letech 1968–70 byl členem Komunistické strany Československa (KSČ), v letech 1992–2007 členem ČSSD, v letech 1993–2002 byl předsedou ČSSD, v roce 2010 byl předsedou Strany práv občanů – zemanovci (SPOZ), nyní je čestným předsedou SPOZ

Působení ve veřejných funkcích: během své politické kariéry Zeman zastával nejvyšší politické funkce v zemi – byl poslancem (1990–92 Federálního shromáždění, 1996–2002 Poslanecké sněmovny), předsedou Poslanecké sněmovny (1996–98) i předsedou vlády (1998–2002)

Rodina: podruhé ženatý, z prvního manželství (1971–78) má syna Davida, z druhého (od roku 1993) dceru Kateřinu; Zeman žije převážně ve venkovském bytě v Novém Veselí na Žďársku, manželka s dcerou v Praze

Ostatní:

* Spolu s Václavem Havlem a Václavem Klausem patří Zeman do trojice nejvýraznějších českých polistopadových politiků, kteří nejvíce ovlivňovali dění v zemi. Je jedním z politiků, kteří nesou velkou zodpovědnost za současný stav ČR.

* ČSSD, které šéfoval devět let, se pod jeho vedením vypracovala v jednu ze dvou nejsilnějších stran v Česku.

* Ačkoli již v roce 2001 oznámil svůj definitivní odchod z politiky, v roce 2003 se neúspěšně ucházel o prezidentský úřad (pro Zemana nehlasovali ani všichni zákonodárci ČSSD, Zeman je označil za zrádce) a v roce 2010 se jako lídr nové strany s názvem Strana práv občanů – zemanovci (SPOZ) neúspěšně pokusil prosadit ve volbách do Poslanecké sněmovny.

* Během svého působení v politice Zeman do jisté míry určil její současnou podobu. Jeho zbraní byla razance a v době, kdy vedl opozici, tvrdá kritika vládní koalice. K jeho stylu patřily i vulgární urážky či sporná obvinění politických protivníků, neváhal se uchýlit k zesměšňování oponentů a často rozdával rozličné sliby, které mnohdy zůstaly nenaplněny.

* Poté, co v roce 1998 s ČSSD vyhrál volby, uzavřel s hlavním ideovým odpůrcem, pravicovou ODS vedenou Václavem Klausem, opoziční smlouvu, která umožnila existenci menšinové vlády ČSSD.

* Období vlády Miloše Zemana (1998–2002) bývá hodnoceno různě. Zatímco Zeman a jeho příznivci poukazují na hospodářský růst a vládu označují za nejlepší po listopadu 1989, kritici ji označují za vládu nesplněných slibů a promarněných příležitostí.

* Zemanova vláda po celé čtyři roky hospodařila se schodkem státního rozpočtu, rozpočet navíc dotovala příjmy z privatizace.

* Privatizace je jedním z hlavních důvodů kritiky někdejší Zemanovy vlády. Zeman, sám kritik „projedení" předchozích příjmů z privatizace, umožnil rozpuštění příjmů v rozpočtu. Zemanova vláda prodala jeden z největších objemů majetku (např. Transgas za zhruba 130 miliard korun), přičemž řada prodejů bývá dodnes označována za kontroverzní – Mostecká uhelná, Pražské vodovody a kanalizace, Česká spořitelna, ČSOB, České radiokomunikace, Unipetrol (vítězný Agrofert nakonec za firmu nezaplatil).

* Zemanova vláda se neúspěšně pokoušela prodat společnost ČEZ, později rozhodla o kontroverzním vzniku tzv. SuperČezu, tedy o návratu distribuce elektřiny pod křídla ČEZ výměnou za ČEPS.
K „hříchům" vlády Miloše Zemana bývá přičítána například i předražená zakázka na výstavbu dálnice D47, neopodstatněné sliby o výstavbě železničního terminálu v Bohumíně či nesplněné sliby učiněné při předvolebních zasedáních vlády v krajských městech.

* I kritici Zemanovy vlády kladně hodnotí zahájení podpory investic a privatizaci bank (rozpory však panují v názorech na předchozí mnohamiliardovou sanaci bank v porovnání k ceně, za kterou byly prodány).

* Za Zemanovy vlády byla uvalena nucená správa na Investiční a Poštovní banku (IPB), která pak byla prodána ČSOB.

* Zeman byl během svého působení v čele ČSSD zasažen řadou afér – mimo jiné se účastnil jednání s česko-švýcarskými podnikateli o půjčce pro ČSSD výměnou za možnost ovlivňovat ekonomický vývoj v ČR po volebním vítězství ČSSD (Bamberská aféra), operoval s podvrženými dokumenty, které měly zdiskreditovat Bezpečnostní informační službu a ministerstvo vnitra (tzv. kauza Zemanův kufřík), jeho spolupracovníci sbírali materiály k možné diskreditaci vlivné členky ČSSD Petry Buzkové (kauza Olovo).

* Po Zemanově odchodu do důchodu se pravidelně spekulovalo o jeho návratu do politiky. Zeman sám k tomu dával podnět – často komentoval dění v ČSSD a na jeho chalupě se střídali novináři, straničtí kolegové, zahraniční politici i diplomaté.

* Členství v ČSSD Zeman ukončil na jaře 2007 po konfliktu s tehdejším předsedou strany Jiřím Paroubkem. Paroubek řekl, že Zeman je zodpovědný za kauzu s advokátem Zdeňkem Altnerem, který požaduje od ČSSD stomilionové vyrovnání za zastupování ve sporu o sídlo ČSSD – Lidový dům.

* Vtáhnout Zemana zpět do politického života si dalo za úkol v roce 2008 založené sdružení Přátelé Miloše Zemana, za jehož vznikem stojí především lobbista a bývalý komunistický funkcionář Miroslav Šlouf.

Autor: ČTK, Redakce

12.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 74
SDÍLEJ:

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies