Předstoupil před sněmovnu, aby jí sdělil své výhrady k textu, na němž se shodly tři vládní strany s ODS a TOP 09. Tou nejzásadnější je existence politických náměstků. Připomněl, že pokud zákon odmítne, bude to za rok a půl teprve jeho druhé veto.
Když zdůvodňoval své námitky, Miloš Zeman upozornil, že se člen ústavněprávního výboru Jan Chvojka mýlí, říká-li, že i za jeho vlády existovali političtí náměstci. „Žádní takoví nebyli. Všichni odpovídali za určitou sekci. Nijak to nesouvisí s tím, že byli členy ČSSD, v mé vládě řešili odbornou problematiku," uvedla hlava státu. Komickou vložkou pak bylo, když jako příklad ze současnosti uvedl náměstka Martina Prose na financích. „Toho si pan Babiš vybral nikoli proto, že je z ODS, ale kvůli jeho odbornosti," řekl Miloš Zeman. Na Babišovo upozornění, že Martina Prose nominovala ČSSD, nikoli ODS, prezident odvětil: „Jistě, omlouvám se, mně se ty strany někdy pletou."
Jan Chvojka ovšem trvá na svém: „Jistě ne všichni byli odborníky, dělali tam politický servis ministrovi, personálně vyvažovali zájmy různých krajských organizací. Trvám na tom, že Miloš Zeman měl politické náměstky."
Vykastrovaný zákon
Proč tedy hlavě státu tak vadí na celé normě, která do značné míry popírá původní koaliční návrh, právě institut politických náměstků na ministerstvech? „Nemohu skousnout paragraf 174, který říká, že každý ministr má právo na dva politické náměstky, aniž by byla specifikována náplň jejich práce. Bez toho budou mít čas na intriky a různé lobbování," uvedl Miloš Zeman. Zmíněný paragraf si vysvětluje tím, že je „málo kapustičky a hodně slimáčků", jinak řečeno neúspěšných, leč zasloužilých a loajálních straníků. „Půjde jen o uspokojení zhrzených ambicí lidí, kteří se nedostali na odborné pozice, protože soudný ministr nechce mít aktivní blbce v čele sekcí," řekl prezident.
Nad touto formulací se pousmál již zmíněný poslanec Jan Chvojka: „Kladu si řečnickou otázku, kolik slimáčků pan prezident zaměstnal na Hradě. Natahal si tam spoustu lidí, o nichž bych mohl říct, že to jsou slimáčci, kteří hledají kapustičku, protože jinak by se neuživili." V prezidentské kanceláři působí bývalí aktivní politici SPOZ, kteří neuspěli v posledních volbách, Vratislav Mynář je kancléřem, Radek Augustin šéfuje hradnímu analytickému odboru, Vladimír Kruliš pracuje v protokolu. Miloš Zeman podrobil kritice i fakt, že návrh, který je nyní na stole, neplní své původní poslání, tedy odpolitizování státní správy. Citoval též politoložku Vladimíru Dvořákovou, která o předloze mluvila jako o „kastraci původního záměru".
Podle hlavy státu je bizarní, že náměstka pro státní správu bude jmenovat vláda, nikoliv ministr, ale ještě absurdnější je, že bude instalovat i státního tajemníka na návrh příslušného ministra. „Nedovedu si představit masochistického ministra, který by nejmenoval spřízněnou osobu." řekl Miloš Zeman. „Původní návrh mohl vést k zabetonování úřednické šlechty, teď hrozí zabetonování politické šlechty," dodal prezident a vyzval sněmovnu, aby byla dílnou, která má na zákonech pracovat a promýšlet je.
„Přicházím s kompromisem, který není kapitulací. Ale pokud političtí náměstci v zákoně i přes moje veto zůstanou, podám stížnost k Ústavnímu soudu s námitkou, že tento paragraf je přílepkem, který nemá s podstatou služebního zákona nic společného," uzavřel Miloš Zeman své vystoupení.
Poslanci se k jeho argumentaci postavili poměrně chladně. „Neexistence politických náměstků byla jedním z našich požadavků, ale tvrdě na nich trvala koalice pánů Babiše, Sobotky a Bělobrádka. V rámci politického kompromisu jsme udělali ústupek a jsme připraveni ho dodržet," řekl Miroslav Kalousek (TOP 09). Pro Deník dodal, že paragraf 174 nelze vnímat jako přílepek, který je z procesního hlediska „charakterizován úplně jinak".
Ministři a jejich lidé
Šéf klubu ANO Jaroslav Faltýnek zase připomněl, že v textu není o politických náměstcích ani slovo: „Je tam, že ministr má jednoho až dva náměstky. Je to jen terminologická hra." S tím souhlasí i Andrej Babiš: „Naše hnutí se nepotřebuje nikomu zavděčit a odměňovat jednotlivé krajské organizace, které musí navíc ještě vyvažovat místopisně. Ministr by ale měl mít právo přivést si pár svých lidí, kteří mu budou pomáhat."
Odevzdaně působil šéf ústavněprávního výboru Jeroným Tejc (ČSSD): „Vnímám, že potřebujeme služební zákon, který najde širokou podporu ve sněmovně, byť mám k jeho obsahu výhrady." Vypuštění náměstkovského paragrafu by mu nevadilo.
Ostře se proti návrhu vymezil předseda Úsvitu Tomio Okamura, který nazval dohodu koalice s pravicovou opozicí „bezskrupulózním podvodem na voliče, vítězstvím lobbistů a opoziční smlouvou číslo dvě".