VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zemanova podpora Putina odporuje zdravému rozumu, říká disident

Praha - Sovětský disident a bývalý politický vězeň Michas Kukobaka nechápe, proč český prezident Miloš Zeman podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina. Kukobaka považuje Putina za největšího nepřítele demokracie. Zemanův postoj vůči Rusku a Putinovi je nekoncepční i co se týká pozice celé Evropské unie, řekl Kukobaka dnes na setkání s novináři v Ústavu pro studium totalitních režimů. Do Prahy zavítal u příležitosti 47. výročí Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

19.8.2015 172
SDÍLEJ:

Vladimir Putin a Miloš ZemanFoto: čtk

Letos devětasedmdesá­tiletý disident v roce 1968 otevřeně nesouhlasil s vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Po roce 1970 strávil více než 16 let v různých sovětských vězeních, pracovních táborech i psychiatrických léčebnách. Dnes se s ním veřejnost setká v Knihovně Václava Havla na besedě zvané Neohrožovat společnost svými názory!

Kukobaku nepříjemně udivilo, že Zeman na rozdíl od velké většiny státníků Evropské unie dorazil v květnu na moskevské oslavy válečného vítězství, řekl. Putin tehdy ocenil Zemanovo odhodlání vyslovit svůj názor. „Nerozumím tomu, že (Zeman) jako člověk, který musí znát nedávnou historii Československa, může podporovat největšího nepřítele demokracie (Putina). Podle mě je to za hranicemi zdravého rozumu," řekl disident.

Zemanova květnová cesta do Moskvy na oslavy konce války vzbudila tehdy na domácí politické scéně kritiku. Mimo jiné zaznívaly obavy, že by během vojenské přehlídky mohl český prezident stát na jedné tribuně společně se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Většina západních lídrů na moskevské oslavy nedorazila, a to i kvůli ruské anexi Krymu a ruské podpoře separatistů na Ukrajině. Zeman uváděl, že do Moskvy jede uctít památku sovětských obětí druhé světové války, což také udělal. Zmíněné přehlídky se nezúčastnil.

Stejný jako jiní diktátoři

Podle Kukobaky je Putin stejný jako jiní velcí diktátoři. Pokračuje prý v imitaci demokracie, kterou už vedl sovětský režim. „Putin je teď hlavní prokurátor, hlavní finančník země a také hlavní dietolog. On nám diktuje, jaké potraviny můžeme jíst, a jaké nesmíme jíst," poznamenal.

Připomněl, že nedávno začaly ruské úřady na Putinův příkaz ničit tuny západních potravin jako odpověď na západní sankce. Podle Kukobaky se ale obyvatelstvo začíná bouřit, protože se jídlo mohlo dát do dětských domovů nebo bezdomovcům. Putinova zahraniční politika je podle Kukobaky stejná jako za SSSR a Ukrajinu je možné srovnat s rokem 1968 a událostmi v Československu. Putin se však prý chová a postupuje rafinovaněji a vychytraleji než nejvyšší představitel Sovětského svazu v letech 1964–1982 Leonid Brežněv.

Uvedl také, že ruský nejvyšší soud nyní ponechal v platnosti Putinův výnos o utajení ztrát ozbrojených sil během speciálních operací v době míru. Podle Kukobaky jde o utajení nasazených ruských vojáků do konfliktu na východě Ukrajiny. „Když nějaká matka řekne, že její syn zemřel na Ukrajině, tak ji můžou formálně odsoudit. Zabrání to i novinářským pátráním," řekl. Nejen kvůli tomu, že si vedení Ruska kupuje lokální politiky i mlčenlivost lidí, ztrácí ruské obyvatelstvo morálku, podotkl.

Autor: ČTK

19.8.2015 VSTUP DO DISKUSE 172
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies