VYBERTE SI REGION

V nedožitých 69 letech zemřel bývalý člen ÚV KSČ Štěpán

Praha - Ve věku nedožitých 69 let dnes po krátké těžké nemoci zemřel bývalý člen ÚV KSČ a vedoucí tajemník pražské KSČ Miroslav Štěpán. Potvrdil to zdroj blízký rodině s tím, že Štěpán byl začátkem roku hospitalizován a zhruba před dvěma týdny propuštěn. K úmrtí komunistického funkcionáře z dob totality se dnes oslovení politici nechtěli příliš vyjadřovat.

23.3.2014 254 AKTUALIZOVÁNO 23.3.2014
SDÍLEJ:

Komunistický aktivista a bývalý funkcionář KSČ Miroslav ŠtěpánFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Štěpán se v roce 1988 stal členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa a členem předsednictva ÚV KSČ. Při listopadové revoluci v roce 1989 se nechvalně proslavil svým vystoupením v pražské továrně ČKD, kde označil demonstranty za děti a po pobouření dělníků musel projev předčasně ukončit.

Koncem listopadu 1989 musel Štěpán rezignovat na své funkce, začátkem prosince pak i na poslanecký mandát ve Federálním shromáždění. V roce 1990 byl odsouzen ke dvěma a půl letům vězení za to, že dal v říjnu 1988 pokyn použít proti účastníkům protirežimní demonstrace vodní děla a granáty se slzným plynem. Po odpykání poloviny trestu byl propuštěn.

Štěpán se pak dál věnoval politice, s Komunistickou stranou Čech a Moravy se ale rozešel. Založil vlastní komunistickou stranu. Neúspěšně kandidoval do Senátu. Věnoval se i podnikání a snažil se i psát. Vyšla mu knížka Můj život v sametu aneb Zrada přichází z Kremlu či Zpověď vězně sametové revoluce.

Negativní symbol

Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše se Štěpán stal negativním symbolem konce minulého režimu. „Několikrát se snažil vrátit, nadvakrát se snažil vstoupit do KSČM, ale naše cesty se rozešly. Setrval na určitých východiscích, která nejsou východisky KSČM. Jeho strana nikdy nezískala popularitu. Měla sice podobný název, ale odlišný program," řekl Dolejš. Podle něj si každý člověk po své smrti zaslouží určitou pietu a pozůstalí soustrast.

Oslovení politici se ke Štěpánovu úmrtí většinou nevyjadřovali, někteří pak na dotaz ani nereagovali. „Já se nebudu vyjadřovat," řekla poslankyně KSČM Marta Semelová, která patří ve své straně k tvrdšímu jádru. „Tento pán mi nestojí za žádný komentář," sdělil bývalý disident, diplomat a člen někdejší vlády Alexandr Vondra (ODS). „Ani se k úmrtí Miroslava Štěpána vyjadřovat nemusím," uvedl bývalý šéf Ústavu pro studium totalitních režimů a nynější ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). „Omezím se pouze na to, že o mrtvých jen dobře," řekl lobbista Miroslav Šlouf, jenž byl před listopadem 1989 funkcionářem Socialistického svazu mládeže stejně jako Štěpán.

Rozhovor Deníku s Miroslavem Štěpánem z roku 2009 můžete najít ZDE.

Miroslav Štěpán patřil k negativním postavám listopadu 1989

Komunistický funkcionář Miroslav Štěpán byl v listopadu 1989 jedním z nejviditelnějších symbolů moci, kterou svrhla sametová revoluce. Jako tehdejší předseda pražského městského výboru KSČ se koncem 80. let podílel na represích proti protirežimních demonstrantům, jako jeden z mála byl za to potrestán. Štěpán, který dnes ve věku nedožitých 69 let zemřel, po propuštění z vězení podnikal a marně se pokoušel znovu prosadit v politice v čele vlastní strany.

Štěpán stanul v čele pražských komunistů v dubnu 1988, kdy se zároveň stal jedním ze členů Ústředního výboru KSČ. Patřil k zastáncům tvrdšího přístupu k sílícím opozičním skupinám, což dával najevo i veřejně. „Republiku si rozvracet nedáme," vyslovil například v říjnu 1988 při oficiálních oslavách 80. výročí vzniku Československa varování lidem, kteří se chystali na režimem nepovolené demonstrace. Během nich tehdejší Veřejná bezpečnost zasáhla v Praze velmi brutálně.

Na Štěpána bez Štěpána

Bezprostředně po událostech na Národní třídě se Štěpán obhajoval postup komunistického vedení. Na jeho slova o tom, že patnáctileté děti nebudou rozhodovat o odchodu vlády a prezidenta, ale dělníci na setkání v ČKD reagovali pískotem a slogan „Na Štěpána bez Štěpána" se stal jedním z nejznámějších hesel listopadové revoluce. Dříve nejmocnější muž hlavního města nakonec 25. listopadu 1989 rezignoval na stranické funkce. Pouhý měsíc poté se pak ocitl ve vazbě.

Miroslav Štěpán byl původně stíhán kvůli své roli při potlačení demonstrace 17. listopadu 1989 či příkazu vyvážet účastníky Palachova týdne z ledna 1989 daleko za Prahu. Soudy jej ale nakonec potrestaly za zneužití pravomoci veřejného činitele kvůli pokynu k zásahu proti demonstrantům 28. října 1988. Původně mu soud v červenci 1990 vyměřil čtyři roky vězení, odvolací Městský soud v Praze ale trest snížil na dva a půl roku. Z vězení byl Štěpán podmínečně propuštěn v říjnu 1991.

Rodák z Loun

Komunistické myšlenky Miroslav Štěpán nikdy neopustil, přestože jej „rodná strana" dvakrát vyloučila. Poprvé musel opustit řady KSČ 7. prosince 1989, v září 1992 se nicméně stal členem následovnické Komunistické strany Čech a Moravy. Vydržel v ní ovšem pouze necelý rok. Ve straně vedl konzervativní platformu „Za socialismus v KSČM", kvůli údajnému porušování stanov jej ale v březnu 1993 vyloučili, exkomunikaci potvrdil i sjezd KSČM v červnu 1993.

V polovině 90. let Štěpán založil a vedl politický subjekt, který působil pod názvy Komunistická strana Československa a Strana československých komunistů. S touto ultralevicovou stranou kandidoval do Parlamentu, ve sněmovních ani senátních volbách ale neuspěl. Ve straně Štěpán spolupracoval mimo jiné s bývalým agentem StB Ludvíkem Zifčák, který sehrál mrtvého studenta na Národní třídě, po roce 2000 se spolu nepohodli. V poslední dekádě se pak Štěpán z veřejného života stáhl.

Aktivní politice přitom věnoval rodák z Loun (narodil se 5. srpna 1945) celou předlistopadovou kariéru. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou a získal titul kandidáta věd na VŠE, kromě krátkého působení ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky (1968–1969) ale pracoval jen jako funkcionář. V KSČ byl od svých 20 let a na počátku normalizace začal zvolna stoupat vzhůru. Řadu let Štěpán například působil ve vedení Socialistického svazu mládeže, mj. vedl pražskou organizaci (1974–1977).

Kontakty v Rusku

Od roku 1976 byl 13 let poslancem, nejprve České národní rady a od roku 1981 Federálního shromáždění, devět let také vedl Mezinárodní svaz studentstva (1977–1986). Vrchol Štěpánovy kariéry přišel po roce 1986, kdy se dostal do nejužšího vedení pražské městské organizace KSČ. Kontakty, které získal během let na špičce komunistické hierarchie, dokázal Miroslav Štěpán využít i po svém pádu. Podnikal v ekonomickém poradenství a stále měl dobré kontakty v Rusku.

Autor: ČTK

23.3.2014 VSTUP DO DISKUSE 254
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies