VYBERTE SI REGION

Zkouška pro sto tisíc žáků. Drahá a složitá

Praha – Není v České republice pedagoga nebo politika, který by nesouhlasil, že státní maturita je komplikovaná, drahá a formálně předpotopní. Daleko menší shoda je v tom, zda takové plošné testování znalostí vlastně potřebujeme.

12.5.2011 7
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Aleš Vaníček

Když se o ní začalo v půli devadesátých let minulého století mluvit, argumentovalo se hlavně tím, že prestiž maturit klesla a dosáhne na ni skoro každý. Proto se tehdejší politická reprezentace klonila k jednotné zkoušce, kterou by složili všichni žáci čtvrtých ročníků středních škol. To ale vyvolalo zděšení především na učilištích.

Snadná je dobrá

A tak po rocích příprav a odkladů zákonodárci před třemi lety schválili povinnou zkoušku dospělosti ve dvou úrovních. Čímž dopředu její úroveň devalvovali. A aby toho nebylo málo, tu nižší si při letošní premiéře zvolili nejen budoucí řemeslníci, ale naprostá většina středoškoláků. Konkrétně snažší češtinu 96,5, cizí jazyk 93,7 a matematiku 96,7 procenta maturantů.

„Mně to nepřekvapuje. Těžší verzi si vybralo tak málo středoškoláků proto, že vysoké školy maturitu nemohou vzít v potaz, a to z prostého důvodu, že se končí 20. června, kdy už běží přijímačky,“ řekl Deníku ministr školství Josef Dobeš (VV). Příští rok by žáci nejdříve měli skládat písemnou část, koncem května pak ústní. Vysvědčení by měli mít v ruce před začátkem přijímacích zkoušek na vysoké školy.

„Dovedu si velmi snadno představit, že jednotlivé fakulty nastaví přijímačky tak, že vyšší úroveň maturity bude podmínkou nejen přijetí, ale vůbec přihlášky na VŠ. Určitě by se tím zbavily i složitého přijímacího řízení a spolupráce se soukromou firmou, která připravuje národní srovnávací zkoušku,“ míní Jiří Kuhn, předseda Asociace ředitelů gymnázií. Právě postoj VŠ bude klíčem k úspěchu nově pojaté maturitní zkoušky.

Ta už začala zhruba na dvou stovkách škol z celkových 1262. U ústních prověrek zatím neuspělo deset procent zkoušených.

Studenty také rozladilo, že u nepovinných předmětů se jejich případný neúspěch objeví na vysvědčení, ač původně ministerstvo slibovalo opak. „Výsledek z nepovinného předmětu se do závěrečného hodnocení nijak nepromítne, ale legislativní rada vlády nedoporučila ho zcela z vysvědčení vynechat,“ vysvětlil Petr Habáň, mluvčí organizace CERMAT, která maturity připravuje.

Jisté je, že v následujících dvou letech se na struktuře státní zkoušky na SŠ nic měnit nebude, od roku 2014 možná bude povinná matematika.

Potřebujeme státní maturity?

PRO: Josef Dobeš (VV), ministr školství

„Jednotná státní maturita je jedním ze způsobů, jak měřit kvalitu vzdělání v uzlových bodech. To dělá v současné době už téměř celý svět. Pokud se chceme ve vzdělávání vyrovnat ostatním zemím sdruženým v OECD (mezivládní organizace 34 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě), musíme měřit jeho kvalitu i u nás. Je třeba vrátit maturitě objektivitu, prestiž a vážnost. V posledních letech jdou výsledky českých žáků v mezinárodním srovnání rapidně dolů. Expertní skupina OECD nám ve své studii doporučila posílit přímý vliv státu na ukončování středních škol v souvislosti s liberalizačními procesy v českém školství.

Protože se úroveň maturity na jednotlivých školách u nás značně liší, je potřeba sjednotit a nastavit objektivní kritéria hodnocení výstupů žáků ze středních škol. Je také důležité stanovit přesné požadavky maturitní zkoušky pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami (např. neslyšící, handicapovaní, dyslektici apod.).

Na závěr jsem si nechal argument, který sice v letošním roce kvůli špatně nastaveným podmínkám nefunguje, ale věřím tomu, že v příštích letech bude. Státní maturita umožní nejúspěšnějším absolventům dostat se na vysokou školu bez přijímacích zkoušek.“

PROTI: Ondřej Šteffl, ředitel vzdělávací společnosti SCIO

„Václav Klaus mladší před časem o maturitě řekl: ,Je to drahé a nevíme, k čemu to je.´ Od té doby se věci vyjasnily. Drahé je to pořád, a čím dál víc se zdá, že je to k ničemu. Navíc státní maturita neobyčejně komplikuje život středním školám. Vedení SŠ nedělá v posledních týdnech nic jiného, než že chystá státní maturity, přičemž další práce stojí. Ředitelé odhadují, že vedení běžné SŠ už strávilo nad státní maturitou nejméně 500 hodin. To stojí celerepublikově asi 250 milionů korun.

Zrušení maturit je přitom velmi pravděpodobné. Vysoké školy je nevyužijí, většina maturantů si vybrala základní verzi, která kvalitu maturit spíše snižuje. V následujících letech se přitom nedá očekávat žádný výrazný zvrat. Ministerstvo školství zároveň neukazuje byť jen náznak toho, jak tuto zkoušku, mnohostranně zbytečnou a vzdělávací systém spíše zatěžující, proměnit v něco užitečného.

Koncept závěrečné zkoušky, a na tom se shoduje řada odborných studií i zkušeností ze zahraničí, je třeba postavit zcela jinak. Měla by odpovídat potřebám současnosti, ne být konzervou z minulého století. My například připravujeme Maturitu pro 21. století, u níž žáci budou mít plný přístup k internetu, jak to je dnes běžné.“

Autor: Kateřina Perknerová

12.5.2011 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies