VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zlín možná nezůstane vcelku, možnosti rozdělení jsou

Zlín - Krajské město má za necelý rok a půl za sebou dvě referenda o odtržení místních částí. O Želechovice nad Dřevnicí přišel, Kostelec mu zůstal.

19.9.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Matej Slávik

Tamní iniciátoři odloučení se o to ale mohou pokusit znovu za dva roky. Další místní části, které by se teoreticky mohly odtrhnout od krajského města, jsou Kudlov, Louky a Mladcová. V případě domluvy však podle ministerstva vnitra i Štípa společně s Velíkovou nebo Malenovice se Salaší.

Možnosti osamostatnění vykládá zákon jednoznačně. „Část obce, která se chce oddělit, musí mít samostatné katastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem a tvořit tak souvislý územní celek. Po oddělení musí mít alespoň tisíc občanů,“ připomněl mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.

Podmínky podle zákona

Tyto podmínky ve Zlíně splňují pouze části Kostelec, Kudlov, Louky a Mladcová. Přes tisícovku občanů má i Štípa, Příluky a Malenovice, které by však oddělily Zlín od jeho dalších částí. Konkrétně od Velíkové, Lužkovic, Klečůvky nebo Salaše, což není ze zákona možné.

Existuje však prý další varianta, a to že by se případně nespokojení občané těchto částí domluvili s jinými nespokojenými obyvateli Zlína, s jejichž místní částí sousedí.

„Pokud by se chtěly odtrhnout dvě místní části Zlína, jejichž katastrální území spolu sousedí, tedy po odtržení by tato katastrální území tvořila souvislý celek, měl by tento postup být možný,“ sdělil mluvčí Řepka.

Tuto kombinaci mají podle vyjádření Řepky možnost vytvořit Malenovice se Salaší, Příluky s Lužkovicemi a Klečůvkou či Štípa s Velíkovou. Pokaždé by však muselo platit, že pod petici o vyhlášení referenda se podepíše minimálně třicet procent tamních občanů a pro odtržení se jich potom vysloví nadpoloviční většina.

Jiné stanovisko má ale zlínská radnice. „Podle našeho názoru to možné není. Současně věříme, že po výsledcích referenda v Kostelci se v následujících letech ve Zlíně žádné další konat nebude. Zejména v posledních dvou letech klade město důraz na komunikaci s občany místních částí, kteří si už letos mohli sami stanovovat priority, do čeho investovat,“ uvedla mluvčí Marie Masaříková.

Jak se už dříve vyjádřila i primátorka Zlína Irena Ondrová, světovým trendem je slučovat se, ne oddělovat. „Větší celky jsou silnější a mnohem více toho společně dokážou,“ zdůraznila představitelka měs­ta.

Narozdíl od okrajových místních částí se ve specifické situaci například nachází téměř třicetitisícové sídliště Jižní Svahy, které patří katastrálně pod centrum města. Stejně je na tom Vršava nebo Letná.

„Navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce patří do vyhrazené pravomoci zastupitelstva. To přitom změnu pouze navrhuje, přičemž možnost provést ji náleží katastrálnímu úřadu,“ objasnil mluvčí ministerstva vnitra.

Město Zlín má téměř 77 tisíc obyvatel. Tvoří jej centrum a čtrnáct místních částí, kde žije bezmála 21 tisíc obyvatel.

Obyvatelé některých částí se nechtějí od města odtrhávat, ale rádi by samostatné radnice a také větší pravomoce. Vytvořili proto před rokem Unii pro vznik městských částí, jejíž součástí jsou Malenovice, Vršava, Nivy, Příluky, Klečůvka a Lužkovice. S pracovní skupinou unie už letos dvakrát zástupci magistrátu jednali. Ve středu ale spolupráci ukončili.

„Představitelé radnice nám sdělili, že naše jednání jsou bezvýsledná a jejich budoucnost se jeví jako zbytečná. Dostatečnou změnu pro fungování místních částí prý vidí ve vytvoření komisí místních částí, které tvoří zájemci z řad občanů. Unie však bude prosazovat vznik městských částí i nadále,“ zdůraznila její předsedkyně Eva Štauderová.

Náměstek primátorky Miroslav Kašný, který byl na schůzce také přítomen, zdůvodnil, že unie a radnice se za celou dobu jednání vzájemně nepřiblížily. „K vytvoření městských částí nemáme mandát ani je nepovažujeme za potřebné. Komise fungují dobře a veškeré problémy občanů jsme ochotni řešit,“ nechal se slyšet Kašný.

Štauderová si však klade otázku, proč nastal tak zásadní obrat, že představitelé radnice neupustili od jednání předem, jak tomu jinak bývá zvykem. „Že by snad utvrzení ve správnosti svých kroků dané výsledky referenda v Kostelci či dokonce aktuální změnou v termínu parlamentních voleb?“ zauvažovala Štauderová.

Náměstek Kašný ujistil, že ukončení spolupráce nebylo nijak načasované. „O smyslu unie jsme diskutovali už dříve,“ podotkl.

Marie Šídlová

19.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies