Je to jen jeden z případů zneužívání sociálních dávek a pracovníci Úřadu práce ČR zjišťují, že jich každým rokem přibývá. Loni odhalili 16 680 případů neoprávněného pobírání dávek, přičemž v roce 2014 to bylo „jen" 9370 případů. Celková výše škody se tak z 65 milionů loni zvedla na 103,5 milionů korun.

„V poslední době roste počet případů, kdy se lidé snaží zfalšovat doklady při žádosti o příspěvek na bydlení. Například fiktivně rozdělují rodiny a někteří jejich členové si nahlásí trvalý pobyt jinde. Ve skutečnosti ale žijí a hospodaří společně," přiblížila generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.

Právě doplatky na bydlení jsou nejčastěji zneužívanými dávkami. Své o tom ví například žena, která zfalšovala doklad o úhradě nájemného a přišla si tak na téměř 35 tisíc korun. Po odhalení této nepravosti jí soud udělil osmiměsíční podmíněný trest.
Podobně se lidé snaží dostat k příspěvkům na živobytí, v menší míře pak k příspěvkům na péči, zvláštní pomůcku, mobilitu nebo k dávce mimořádné okamžité pomoci.

Zaměstnancům úřadu práce bylo podezřelé, že jeden z klientů podával daňové přiznání a současně pobíral dávky hmotné nouze. Nakonec se ukázalo, že mu vznikl přeplatek, který si nechal poslat na účet, ale úředníkům to zatajil. Nejenže mu vzápětí pozastavili vyplácení této dávky, ale bude muset vrátit přes 33 tisíc korun.

Padělání dokumentů

Lidé kvůli dávkám jednoduše vymýšlejí všelijaké fígle: zatajují veškeré příjmy, padělají dokumenty, nehlásí nástup do zaměstnání nebo pobyt v zahraničí, hospitalizaci či narození dalšího dítěte.

Pracovníci úřadu práce ale tvrdí, že se jim tyto případy daří zjišťovat poměrně dobře. Při odhalování podvodníků využívají znalosti místních poměrů nebo třeba veřejně dostupných informací ze sociálních sítí. Nepoctivci pak zpravidla čelí trestnímu stíhání. „Nejčastěji se tak děje v případech, kdy máme podezření z padělání nájemních smluv, dokladů o úhradě nájemného a energií či podpisů společně posuzovaných osob nebo pronajímatelů," upřesnil ředitel českobudějovické pobočky úřadu práce Ivan Loukota.

Systém ale funguje i obráceně. Zejména ve chvíli, kdy policie zjistí, že si některý z klientů neoprávněně přivydělává třeba prodejem železného šrotu. Policie to pak úředníkům nahlásí. Na to například doplatila žena, která pobírala příspěvek na živobytí. Sběrem šrotu si přitom přivydělala 75 tisíc korun, což pracovníkům úřadu práce neřekla. Následně byla odsouzena za padělání částek o úhradách za bydlení, neoznámení příjmů a zatajení skutečného počtu společně posuzovaných osob.

Při odhalování nepoctivců si úředníci pochvalují především to, že od roku 2014 mají přístup do evidence obyvatel. Do té doby jim totiž informace, že někdo pobíral dávky na již zemřelou osobu, byla často utajena.